|
| |
|
Vlastní silou
03. 03. 2009 Jako mezník, kdy byla uskutečněna odvěká touha lidstva – let vlastní silou, je možné považovat datum 23. srpna 1977. Toho dne uletěl cyklista Bryan Allen dráhu ve tvaru osmičky o délce 1 míle ve výšce minimálně 3 metry na ultralehkém speciálu, zkonstruovaném dr. Paulem McCreadym. Devatenáct let stará Kraemerova výzva, dotovaná značnou fi nanční částkou, konečně našla svého adresáta. Mnoho bylo těch, kteří se o takovýto let v minulosti pokoušeli. Snad každý národ měl svého Ikara a idea mávajících křídel dodnes zaměstnává některé naivní konstruktéry. Cesta pohonu vrtule lidskými svaly se však ukázala reálnou, byť nikoliv pro každého. Jedním z dnes zapomenutých českých experimentátorů, který se pokoušel vzlétnout na stroji vlastní konstrukce se „šlapacím“ pohonem, byl Josef Kábele z Chrasti u Chrudimi. Narodil se 30. července 1891 v Zaječicích u Chrudimi v rodině zemědělce. Přesto, že byl jediným synem ze čtyř sourozenců, nepřevzal hospodářství, ale šel se učit strojním zámečníkem do slaťiňanské pobočky fi rmy R.A.Smekal. Tato stará továrna proslula zejména výrobou hasičských stříkaček a příslušenství, přičemž v uvedené pobočce se před 1. světovou válkou vyráběly i automobily. Po vyučení si Josef Kábele otevřel strojní zámečnictví v Chrasti u Chrudimi, které udržel až do roku 1950. Současně provozoval nějakou dobu i autodopravu. Jako všestranný a hloubavý člověk se pouštěl do řešení různých vlastních nápadů, například v mládí se pokoušel sestrojit „perpetum mobile“. Úspěšnější byl se svou konstrukcí kamen s vyšší účinností spalování. Provozoval však také sport, zejména cyklistiku, a ve své dílně montoval z kupovaných součástek jízdní kola. Zajímal se i dále o lukostřelbu, rybaření i myslivost. Na konci dvacátých let vyrobil větrem poháněné plachetní saně pro sportovní jízdu na ledě. Mimo jiné ho přitahovaly řezbářství a výroba intarzií. Josef Kábele stavěl letoun na pohon lidskou silou v letech 1934 až 1936. Na základě cenných informací od jeho dcery, ze dvou snímků i ze zachovalého fragmentu konstrukce dnes můžeme dostatečně přesně rekognoskovat koncepci a vzhled letadla. Přední část draku vyztuženého jednoplošníku tvořil ocelový rám, který nesl pilota, hnací zařízení, podvozek a řízení. Jeho základem byl mohutně dimenzovaný trubkový rám z bicyklu bez přední vidlice a s přímo montovanou konstrukcí, svařenou z ocelových L-profi lů i z plochých pásů. Takto upravené ploché pásy z měkké konstrukční oceli ovšem „vynikaly“ spíše hmotností než požadovanou pevností ve vzpěru a ohybu. Letec seděl na bicyklovém sedle zhruba na úrovni horní části trupu a kromě usilovného šlapání měl ovládat aparát bicyklovými řidítky. Jejich natáčením kolem víceméně svislé osy se ovládaly směrové kormidlo spolu s malým ostruhovým kolečkem, umístěným vzadu pod trupem. Způsob ovládání výškového kormidla však dnes není zcela jasný. Po podrobném prozkoumání snímků se zdá, že se tak dělo natáčením samotných řídítek kolem jejich vodorovné osy. Letoun nebyl opatřen ani jiným zařízením pro ovládání příčné stability. Na hřídeli pedálů se nacházela dvě řetězová kola. Menší z nich pohánělo jediné bicyklové kolo podvozku běžným způsobem. To bylo potřebné pro rozjezd při vzletu. Z většího řetězového kola byla poháněna poměrně malá vrtule o průměru 1,4 m, vyřezaná z jednoho kusu dřeva a v tažném uspořádání. Náhon vrtule tvořila kaskáda dvou řetězových převodů do rychla a převod kuželovými ozubenými koly na její hřídel. Kostra každé poloviny křídla sestávala ze dvou nosníků, nejspíše slepených z dřevěných podélníků a z překližky. Na nosníky bylo upevněno celkem osmnáct žeber s pravidelnou roztečí, vypočtenou ze vzájemných proporcí na 0,25 m. Na šest hlavních žeber se použila odlehčená překližka. Šlo o žebra koncová, dále dvě prostřední, mezi nimiž se nacházely úchyty dvou šikmých vzpěr křídla, a žebra zhruba ve čtvrtině a třech čtvrtinách rozpětí křídla. Ostatní žebra byla zhotovena z loupaných vrbových prutů. Náběžnou hranu zesilovala pravděpodobně dýha, jinak bylo křídlo z obou stran potaženo plátnem. Celkové rozpětí lze odhadnout na 10 metrů. Příhradový trup čtvercového průřezu měl dva na výšku postavené nosníky a jeho potah tvořila údajně dýha. Ocasní plochy včetně kormidel jednoduché žebrové konstrukce byly potaženy plátnem. Poloha vodorovných ocasních ploch fi xovala lanka. Letadlo neslo překvapivě pestré zbarvení: křídlo a ocasní plochy bledě zelenou, trup červený. K jedinému letovému experimentu s hotovým strojem údajně došlo na mírně svažité louce za špýcharem Vacova statku v sousední obci Testíky. Konstruktér i aviatik v jedné osobě zde vybudoval asi 80 metrů dlouhou rozjezdovou dráhu z prken. Při pokusu o let se letadlo prý poněkud vzneslo, či spíše učinilo skok, při prudkém dopadu se však poškodilo. K dalšímu pokusu již údajně nedošlo a aparát byl rozebrán a uložen. Ve válečných letech jej tvůrce zlikvidoval a zachovalo se pouze torzo rámu s hnacím mechanismem, které bylo později darováno muzeu v Praze-Kbelích. Josef Kábele zemřel v Chrasti dne 27. července 1980. Dočkal se tedy uskutečnění svého původního záměru, byť jiným člověkem a za zcela odlišných podmínek aerodynamického i technologického řešení. Jeho pokus musel být nutně neúspěšný, i když jako sportovec a cyklista jistě měl v nohách sílu. Na hmotnost a aerodynamiku jeho letadla to však zdaleka nemohlo stačit. Přesto patří Josefu Kábelemu obdiv za houževnatou práci, kterou se pokusil přispět k řešení problému létání vlastní silou. Přetištěno a zkráceno podle Letectví + Kosmonautika 26/1991. Autor: Ing. Ladislav Mergl Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008 Předchozí článek: Mezi pražci mladějovské úzkokolejky aneb žáci a průmyslové muzeum Mladějov Následující článek: Hamzova léčebna v Luži si připomíná 140 let Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
