|
| |
|
Země Keltů
14.06.2022 Oblast Nasavrk má významný turistický potenciál zejména pro ty, kteří májí zájem se dozvědět více o keltském osídlení na našem území. A těch možností v Nasavrkách a jejich okolí je hned několik. Přímo na zámku v Nasavrkách si návštěvníci mohou projít expozici věnovanou Keltům, turisté se pak mohou projít po naučné stezce věnované Keltům, za pozornost stojí však také skanzen, kde jeho návštěvníci mohou poznat život Keltů, v jeho sousedství se pak nachází restaurace, kde je možné si pochutnat mimo jiné i na specialitách keltské kuchyně. Keltové se do dějin Evropy začínají zapisovat na počátku 4. století př.n.l. Tehdy se usadili v Pádské nížině v severní Itálii. Mezi jinými je zmíněn keltský kmen Bójové. Expandovali do tehdejší Makedonie a Řecka. Postupně se dostali pod nadvládu Říma a část Keltů – mezi nimi i Bójové po roce 191 př.n.l. opouští Pádskou nížinu a přesouvají se mimo jiné i na území dnešních Čech. Důkazy o osídlení u nás v tzv. době laténské, tedy v období 6. – 5. století př.n.l., jsou patrné zejména na Chrudimsku, Pardubicku, Královéhradecku či Hořicku. Zde byla budována keltská opevněná sídliště – tzv. oppida. Opevnění byla budována z kamenných kvádrů, se čtvercovými věžemi. Místní hradiště bylo orientováno na středomořský obchod. Oppidum České Lhotice nedaleko Nasavrk bylo založeno na poloviční vzdálenosti mezi severojižními obchodními komunikacemi. Zájem o výzkum v oblasti České Lhotice se objevuje již v první polovině 19. století. Při orbě zde byly nacházeny archeologické předměty, které pak putovaly do okolních muzeí. Roku 1910 byl stavbou silnice do Křižanovic zničen hlavní vstup do oppida. Tehdy však bylo při archeologickém průzkumu nalezeno v oblasti mnoho artefaktů v podobě keramiky, železných předmětů nebo i kamenného rotačního mlýna. Lokalita keltského oppida leží asi 2 km západně od Nasavrk. Její plocha zaujímá prostor na vrcholové plošině na ostrohu nad meandrem řeky Chrudimky v nadmořské výšce 430 – 460 m.n.m. Opevnění celého oppida bylo poměrně velkorysé. Oppidum mělo trojité opevnění. Hlavní val byl tvořen kamennou zdí zbudovanou z nasucho kladených kamenů. Stěna dosahovala výšky asi 2 metry, celá základna valového tělesa tvořeného kromě této stěny také štěrkovým náspem z vnitřní strany proloženým dřevěnými tyčemi, byla 9,5 metrů. Před valem se rozkládal 4 metry široký manipulační prostor, na něj navazoval 340 cm široký příkop částečně vylámaný do skály. Výstavbu oppida České Lhotice lze časově zařadit do období poloviny 2. století př.n.l. Mohutné opevnění svědčí o obranné funkci tohoto oppida, obchodní význam dokumentují nálezy artefaktů z blízkých či vzdálených oblastí. Důvodem, proč bylo keltské oppidum zbudováno zrovna zde je, že tato oblast leží na poloviční vzdálenosti mezi oppidy Závist a Staré Hradisko. Kontakty oběma směry byly významné, docházelo zde zejména k výměně keramiky. Dalším důvodem pro vznik oppida byla naleziště železné rudy či barevných kovů potřebných pro výrobu bronzu. Jejich využití však není zatím jednoznačně prokázáno, výroba mincí zde nebyla doložena. Místo, kde stávalo výše zmíněné oppidum, mohou poznat ti, kteří se vydají na trasu Keltské naučné stezky. Ta začíná u zámku v Nasavrách a v průběhu 9 km dlouhé trasy kromě oppida navštívíte např. také rozhlednu Boika u České Lhotice, která nabízí při příznivém počasí výhledy nejen na panorama Chrudimi či Pardubic, ale také až do Krkonoš. Součástí trasy jsou informační tabule, které informují např. o tom, jak to bylo s duchovním životem Keltů, kdy některá božstva byla společná celému národu, jiná byla uctívána pouze určitými kmeny. Kromě božstev Keltové uctívali zvířata a stromy. Mezi zvířaty zastával výsostné postavení jelen – symbol obnovy. Na vrcholu keltských kněží stáli druidové, kteří mimo jiné měli na starost také výchovu mládeže a výkon soudních pravomocí. Zajímavostí také je, že schody k rozhledně Boika jsou z různých hornin z nejrůznějších míst a tak je např. jeden kámen schodů z granodioritu ze Ctěnína, další schod je z ruly z Ohebu, jiný je pak z křemence z Deblova. Na okraji Nasavrk se nachází skanzen nazvaný Země Keltů, kam návštěvníci vejdou vstupní opevněnou klešťovitou bránou. Ve skanzenu návštěvníci naleznou napodobeninu keltského oppida z 1. století před naším letopočtem. Vstupní brána a opevnění je inspirováno nedalekým oppidem Česká Lhotice. Konstrukce budov vycházejí ze zjištěných poznatků při vykopávkách z tohoto období na našem území. Nahází se tu tak např. napodobenina obydlí kováře včetně ukázky kovářské dílny, je tu také obydlí tkalce, vedle nějž je zahrádka, kde byly pěstovány rostliny, které zajišťovaly obarvení tkanin, podobně návštěvníci mohou navštívit také příbytek hrnčíře spolu s hrnčířskou dílnou a dobovou napodobeninou hrnčířské pece. Prezentovány jsou i včely a včelí produkty, z nichž je zde uvedena zejména medovina, jak zdroj energie moudrosti síly u Keltů. Jak je například uvedeno na jednom z informačních panelů ve skanzenu, medovina z předchozího roku Keltové pili na jaře následujícího roku na oslavu jara. Hned v sousedství skanzenu se pak nachází hostinec U dubového Kelta, který je zařízen v dobovém stylu a mimo tradiční české kuchyně nabízí také keltské speciality. Dalším místem, kde je možné v Nasavrkách a nejbližším okolí poznat keltskou historii regionu, je zámek v Nasavrkách, kde se nachází expozice, která představuje kulturu mladší doby železné v Čechách a na Chrudimsku a zaměřuje se na život v oppidu, o kterém již byla zmínka. Jednalo se nejspíš o jediné oppidum ve Východních Čechách. V expozici na zámku návštěvník nalezne ukázky keltských řemesel, jako je mletí na kamenném mlýnku, vystaveny tu jsou keltské mince, soustruh na švartnu, jsou zde prezentovány ukázky keramiky. Návštěvník se také seznámí s tradicí pohřbívání a náboženství spolu s ukázkami keltských hrobů. Za pozornost stojí model oppida České Lhotice o rozměrech 3x4 metry. Jak je tedy vidno, Nasavrky jsou tím pravým místem pro poznání historie keltského osídlení u nás.
Autor: Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022
Předchozí článek: Cyklistické areály v České Třebové a Chrudimi Následující článek: Lákadla Slatiňan Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
