Sdružení přátel Pardubického kraje

KOSTEL SV. MARTINA VE SLATIŇANECH


2.04.2022 Římskokatolický kostel sv. Martina se nachází v ulici Farská před vstupem do zámeckého areálu. První zmínka o farním kostele sv. Martina pochází z roku 1297. Kostel spolu se sousedním zámkem stojí v místě někdejší tvrze. Další zprávu o kostele máme až z 15. století, kdy byly Slatiňany poničeny vojskem uherského krále Matyáše. Kostel tehdy utrpěl značné škody a byl několikrát opravován. Ovšem první výrazné přestavby se dočkal až v době baroka. Jednalo se o prosté jednolodí s věží v ose průčelí.

letech 1891-92 byl pak barokní kostel zásadně přestavěn podle plánů slatiňanského rodáka Františka Schmoranze, který proslul svými takřka puristickými rekonstrukcemi gotických památek. Schmoranz kostel rozšířil o další dvě lodi, zvýšil klenbu a vtiskl celku stavby novogotický ráz. V té době byla také vybudována krytá chodba spojující západní boční křídlo zdejšího zámku s panskou oratoří v kostele. Hlavní oltář a postranní oltář sv. Josefa zhotovil zdejší řezbář František Jirouš. Obraz sv. Josefa namaloval akademický malíř Miller z Chrudimi. V kostele je také umístěn milostný obraz Panny Marie Ustavičné pomoci, ke kterému se v minulosti konaly poutě. Fasáda zobrazuje listy vinné révy a nápis přímo nad sedly: „Na dům Tvůj přísluší Svatost Hospodine, žalm Q 2.5“. Nad portálem se nachází rozetové kružbové okno. V nároží jsou nakoso postaveny kamenné opěrné pilíře. Hlavní a boční lodě jsou rozdělené mezilodní arkádou, vynášenou geometricky profilovanými pilíři, kde jsou použité lomené pozdně gotické oblouky. Klenba v presbytáři je původní ze 14 století. Okna ve tvaru lomeného oblouku jsou vyplněná vitrážemi, přičemž vitráže v oknech v presbytáři jsou původní. Kolem hlavního oltáře najdeme řadu náhrobků. Vedle kostela taky najdeme barokní sochu sv. Jana Nepomuckého a barokní Morovy sloup. Při kostelu se zachovala řada šlechtických náhrobků. Náhrobky byly v novější době z dlažby vyzdviženy a vloženy do zdí, čím byly zachráněny před úplnou zkázou. Mramorový náhrobek připomíná, že v roce 1580 umřeli synové vladyky Bohuslava Mazance z Frymburku na Mimoni a Slatiňanech. Take své pohřby tu konali Kapounové z Liběchova, Rychmberkové z Rychmberku, Lhotští ze Zásmuk, Malvicové z Malvic.

PRAMENY:
wikipedia.org
www.hrady.cz

GPS souřadnice: 49.9198483N, 15.8099686E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022








Předchozí článek: Z DUKLY DO SLATIŇAN ZA 12 MINUT
Následující článek: MOTORÁČKY Z PARDUBIC


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2022 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Stavební kameny Pardubického kraje
Motoráčky z Pardubic
Kozlovský kopec
Šediváčkův long



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel ve SVRATOUCHU z roku 1783. Jeden z prvních evangelických kostelů u nás.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Pomník obětem z první světové války v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jana Křtitele v TATENICÍCH.

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Podzimní krajina na SVITAVSKU.

SVITAVSKO: Část městského opevnění a kostel sv. Jakuba v POLIČCE.

PARDUBICKO: Kašna na náměstí v DAŠICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml