|
| |
|
KOSTEL SV. MARTINA VE SLATIŇANECH
2.04.2022 Římskokatolický kostel sv. Martina se nachází v ulici Farská před vstupem do zámeckého areálu. První zmínka o farním kostele sv. Martina pochází z roku 1297. Kostel spolu se sousedním zámkem stojí v místě někdejší tvrze. Další zprávu o kostele máme až z 15. století, kdy byly Slatiňany poničeny vojskem uherského krále Matyáše. Kostel tehdy utrpěl značné škody a byl několikrát opravován. Ovšem první výrazné přestavby se dočkal až v době baroka. Jednalo se o prosté jednolodí s věží v ose průčelí. letech 1891-92 byl pak barokní kostel zásadně přestavěn podle plánů slatiňanského rodáka Františka Schmoranze, který proslul svými takřka puristickými rekonstrukcemi gotických památek. Schmoranz kostel rozšířil o další dvě lodi, zvýšil klenbu a vtiskl celku stavby novogotický ráz. V té době byla také vybudována krytá chodba spojující západní boční křídlo zdejšího zámku s panskou oratoří v kostele. Hlavní oltář a postranní oltář sv. Josefa zhotovil zdejší řezbář František Jirouš. Obraz sv. Josefa namaloval akademický malíř Miller z Chrudimi. V kostele je také umístěn milostný obraz Panny Marie Ustavičné pomoci, ke kterému se v minulosti konaly poutě. Fasáda zobrazuje listy vinné révy a nápis přímo nad sedly: „Na dům Tvůj přísluší Svatost Hospodine, žalm Q 2.5“. Nad portálem se nachází rozetové kružbové okno. V nároží jsou nakoso postaveny kamenné opěrné pilíře. Hlavní a boční lodě jsou rozdělené mezilodní arkádou, vynášenou geometricky profilovanými pilíři, kde jsou použité lomené pozdně gotické oblouky. Klenba v presbytáři je původní ze 14 století. Okna ve tvaru lomeného oblouku jsou vyplněná vitrážemi, přičemž vitráže v oknech v presbytáři jsou původní. Kolem hlavního oltáře najdeme řadu náhrobků. Vedle kostela taky najdeme barokní sochu sv. Jana Nepomuckého a barokní Morovy sloup. Při kostelu se zachovala řada šlechtických náhrobků. Náhrobky byly v novější době z dlažby vyzdviženy a vloženy do zdí, čím byly zachráněny před úplnou zkázou. Mramorový náhrobek připomíná, že v roce 1580 umřeli synové vladyky Bohuslava Mazance z Frymburku na Mimoni a Slatiňanech. Take své pohřby tu konali Kapounové z Liběchova, Rychmberkové z Rychmberku, Lhotští ze Zásmuk, Malvicové z Malvic. PRAMENY: wikipedia.org www.hrady.cz
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022
Předchozí článek: Z DUKLY DO SLATIŇAN ZA 12 MINUT Následující článek: MOTORÁČKY Z PARDUBIC Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
