Sdružení přátel Pardubického kraje

Česká Třebová město studánek

Na horách. Foto autor

21.07.2023 V Národním registru pramenů a studánek je na katastrálním území České Třebové podchyceno 86 volně přístupných pramenů a studánek, nejvíce v Čechách. Spolu s katastrálními územími Kozlova, Lhotky, Parníka, Skuhrova a Svinné, které jsou místními částmi města je v tomto registru zaznamenáno celkem 180 vodních zdrojů. V následujícím textu je popsáno 95 nejznámějších a některých vodnatějších zdrojů z jejich celkového počtu. Samotné město rozděluje od jihu k severu řeka 1. Třebovka, č. 8059, pramenící asi 25 km jižně od města, u Koclířova, v blízkosti Hřebečského tunelu. Vodní zdroje jsou zde popsány z jihu na sever, nejdříve na pravém, pak na levém břehu Třebovky. Pravobřežní přítoky Třebovky jsou ve sledované oblasti Skuhrovský potok, potok Hluboček a jejich bezejmenné přítoky. Většina zde se vyskytujících pramenů a studánek se nachází v jejich bezprostředním okolí.

V údolí Skuhrovského potoka můžeme navštívit nepřeberné množství studánek. K nejznámějším patří studánky či prameny: 2. Zelené údolí, č. 5043, 3. Bublajz, č. 5044, 4. Štěpánkův pramen, č. 5017, 5. Štěpánkova studánka, č. 14301, 6. Naše studánka, č. 5018, 7. Bukovka, č. 5018, 8. U Karlova mostku, č. 5020, 9. U brodu, č. 6940, 10. Pod Hřívou, č. 6939, a ve Skuhrově pak 11. pramen Skuhrovského potoka, č. 6115, 12. Nový pramen, č. 6399, a 13. Bartošák, č. 7025. Z údolí Skuhrovského potoka – Dolů vybíhá bezejmenným potokem vyhloubený Jelení důl, ve kterém vyvěrá voda ze studánky 14. Yukon, č. 5016, dále pak 15. Aniččin pramínek, č. 12812, 16. Eustachův pramen, č. 14510, 17. Maruščin, č. 14538, a 18. Jelení pramen, č. 14546. Druhý důl proti proudu Skuhrovského potoka se nazývá Mločí, kde vyvěrá voda z pramenů 19. Pod Palicí, č. 6959, a 20. V Mločím dole, č. 6369.
Nemůžeme ale zapomenout na pěkně opravenou studánku 21. U panenky Marie, č. 6040, s výklenkovou kapličkou severně od Skuhrova. Studánky a prameny na Třebovských stěnách se nacházejí na rozvodí a jejich vody následně putují do Lukávky a dále do Moravské Sázavy.
Opravená studánka 22. Na Myšině, č. 5041, je známa všem trampům. Renovaci také prodělala studánka 23. U Spálené boudy, č. 6116, a rovněž tak studánka 24. Nad Damníkovskou hájenkou, č. 6057, u které je také dodatečně instalován tzv. císařský kámen vybudovaný k 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. Jen kousek od ní se nachází vydatná studánka 25. Nad myslivnou, č. 12665
Do bezejmenného potoka protékající Hliníkami a pramenící na Studené Hůře odtékají vody ze studánek 26. U hangáru a 27. Na Studené hůře.
V nevelké vzdálenosti od ústí potoka Hlubočku do Třebovky se nachází 28. Hlubočská studánka, č. 7853. Proti proudu Hlubočského potoka jsou další známější studánky či prameny – 29. V Hlubočku, č. 6406,, 30. Pod Florianem, č. 12607, nebo 31. Na Klučandě, č. 7720. Na bezejmenném přítoku Hlubočku je také známá 32. studánka V Černém lese, č. 6407. Za zmínku stojí nově opravená, obtížně přístupná studánka 33. Pod lékárníkovou chatou, č. 6557. 34. Potok Hluboček, č. 6564, pramení na louce pod Skuhrovem. Zjara nebo po velkých deštích se voda pramene objevuje ještě o 150 m severněji. Údolím Kojovce protéká bezejmenný potok, v jehož blízkosti se nachází několik studánek např. 35. U daňků, č. 6606, 36. U Špatenků, č. 6565, nebo 37. V Kojovci – Páržlabí, č. 6285.
V oblasti sledovaného území, nalevo od toku Třebovky vody z některých popisovaných zdrojů odtékají do potoků Zlatý pásek nebo Husí krk (Řetovka).
Západně od města pod Kozlovským kopcem pramení potok Zlatý pásek, jehož vody odtékají do Končinského potoka a následně do Loučné. Voda v občasném 38. prameni Zlatého pásku, č. 8578, se objevuje u silnice nad Kozlovem. V samotné obci jsou známé tři studánky s máchadly – 39. Horní studánka, č. 7049, 40. Máchadlo na horním konci, č. 6336 a 41. Máchadlo na dolním konci, č. 6337. Uprostřed obce je volně přístupný vodní zdroj nazvaný 42. Na návsi, č. 7050. Na kraji lesa, západně od Kozlova je nově upravený vývěr pramene bezejmenného potoka nazvaný 43. V Horním položení, č. 6702. Dále po proudu potoka, v místě zvaném Zákopy bývala již v 15. století zaniklá vesnice Dvořiště. Poblíž ní bývala také studánka, nyní již jen pramen nazvaný 44. V Zákopech, č. 11243.
Vody ze studánek u Svinné odtékají do bezejmenného přítoku, který ústí do Zlatého pásku. V lese nad Svinnou je to studánka 45. V Dolečkách, č. 6368. Pod obcí v údolí Kozačka jsou tostudánky 46. Vráťova, č. 9467, 47. V Kozačce, č. 9469, a 48. V Dolcích, č. 9472. Na severozápadě sledované oblasti je možné narazit na vodní zdroje, z nichž voda odtéká do Řetovky, neboli Husího krku a dále do Tiché Orlice. Jsou to 49. Javornický pramen, č. 6512, 50. Kubova (Vacníkova) studánka, č. 6104 a 51. Kančí studánka, č. 6105 vyvěrají poblíž přívratské hranice.

Celý článek naleznete ve VLastivědných listech Pardubického kraje číslo 2/2023

GPS souřadnice: 49.9018839N, 16.4472794E

Autor: Petr Vomáčka
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2023


Betonový pramen. Foto autor
Dědova studánka. Foto autor






Předchozí článek: Arboretum Žampach
Následující článek: Naučná stezka Dívčí doly


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Litomyšlská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je zbytkem městského opevnění.

ORLICKOÚSTECKO: Rotunda sv. Kateřiny v ČESKÉ TŘEBOVÉ pochází z 12. století.

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Podzimní krajina na SVITAVSKU.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml