Pardubice : Sdružení přátel Pardubického kraje

Arboretum Žampach

21.07.2023 Milovníci přírody by neměli opomenout výlet do obce Žampach ležící nedaleko Letohradu. Zde se totiž nachází velmi zajímavé arboretum, které je součástí zámeckých parků na a je provozováno Domovem pod hradem Žampach, příspěvkovou organizací sociálních služeb Pardubického kraje. Arboretum se rozkládá na ploše cca 4 ha a je členěno do tří částí - dolní, horní park a park ve vnitřním zámeckém areálu. Je zde prý vysázeno na 600 druhů a kultivarů dřevin, včetně v Česku vzácně zastoupených druhů. Arboretum je členem Unie botanických zahrad ČR. Přístup je celoročně volný a bezplatný.
Úprava zámeckých parků v anglickém stylu pochází z doby činnosti manželů Anny a Františka Lützowových, nejvýznamnějších majitelů žampašského zámku, kteří zde pobývali v letech 1884 – 1933 a souvisí s větší přestavbou zámku z této doby. Manželé Lützowovi nechali na konci 19. století upravit také hradní areál Ten byl propojen se zámeckým areálem upravenou cestou vycházející z horního parku přes dřevěnou lávku. Na hradním vrchu byla vystavěna dřevěná rozhledna a lávka spojující předhradí s hradem a také provedena konzervace zbytků zdiva. V zámeckých parcích byly udržovány upravené cesty lemované okrasnými záhony. K zámku patřila také zimní zahrada a vlastní zahradnictví.

Zámek Žampach je původně tvrz doložená před rokem 1600 pod hradem Žampach ve stejnojmenné obci Žampach - Sandbach. Z roku 1672 pak pochází přestavba tvrze na raně barokní zámek - letní rezidenci královéhradeckých jezuitů. K výstavbě zámku bylo použito materiálu ze zpustlého hradu. V roce 1701-1713 byla k severnímu zámeckému křídlu přistavěna raně barokní kaple sv. Bartoloměje. Po stavebních úpravách z 18. a 19. stol. získala budova zámku postupně dnešní půdorys ve tvaru písmene E.
Jak již bylo uvedeno, nejvýznamnějšími majiteli žampašského zámku byli manželé Anna Gustava a František Lützowovi (1884–1932), jejichž erb je umístěn na severní straně zámku. Z této doby pochází poslední větší přestavbu zámku. František Lützow (1849-1916) byl znalcem českých dějin a literatury. Zde na žampašském zámku vznikla většina jeho vědeckých a historických prací, které významně přispěly k propagaci české kultury v Anglii a Americe.
V roce 1945 došlo k prohlášení o konfiskaci statku i zámku a od roku 1950 byl rozhodnutím ONV v Žamberku v národní správě. Až do konce osmdesátých let 20. století docházelo k zanedbávání údržby původních parkových ploch a údržby zámeckého areálu. V parcích začaly převažovat vzrostlé náletové dřeviny. Správcem byly řešeny pouze nebezpečné kalamitní stavy a havárie, přičemž nešetrnými zásahy a účelovým kácením docházelo k druhotným škodám a nevraným ztrátám hodnotných stromů z původní parkové výsadby. S obnovou zámeckých parků bylo započato rokem 1990. Byly odstraněny náletové dřeviny a realizována rozsáhlá výsadba sbírkových dřevin a bylinného patra. Do trvalkových záhonů a malého botanického skleníku byl zaveden automatický závlahový systém. Došlo k celkové rekonstrukci zámecké budovy a zámeckého nádvoří včetně původní zimní zahrady u zámecké budovy. V parcích byly zřízeny procházkové cesty a místa pro posezení. Během třiceti let došlo k zásadní změně v hodnotách a také v poslání zámeckých parků na Žampachu. Po naplnění kritérií bylo Arboretu Žampach v roce 2007 přiznáno řádné členství v Unii botanických zahrad České republiky.
Celý areál je vybaven informačními tabulemi, které obsahují nejen řadu zajímavých informací o stromech, které se ve všech třech částech arboreta nacházejí, ale také další zajímavosti z přírody. Není bez zajímavosti, že u každého stromu, u každého keře, který se v arboretu nachází, nechybí tabulka s jeho popisem.
Celý areál doplňuje celá řada herních prvků, nechybí ani tzv. český dvorek s králíky, ovcemi či kozami. Jak již bylo uvedeno, arboretum se nachází v zámeckém areálu. Samotný zámek sice není veřejnosti přístupný, slouží pro potřeby ústavu sociální péče, nicméně za shlédnutí stojí zámecká kaple a zajímavá je také lávka propojující zámecký areál s cestou na vrchol Žampach (546 m.n.m.). Z kronik se dočteme, že tzv. vzdušný most spojoval zámecký park s hradním vrchem a vlastními pozemky s upravenými cestami a pěstěnými lesy. Zámecká lávka zároveň spojovala parky s honitbou pro překlenutí obecní cesty. V létě a na podzim přijížděli za zámeckými pány Annou Gustavou a Františkem Lützowovými četní hosté z ciziny, zejména literáti, filozofové a umělci z Anglie. Ti tyto procházkové trasy rádi využívali. Večer pak byly též vedeny diskuse o české historii, o českém boji národním a politickém.
Hned u lávky se nacházejí pískovcové bloky, které byly objeveny při rekonstrukci opěrné zdi v dolní části parku. Údajně pocházejí ze zbytku nedokončeného žampašského mostu, který měl dle pověsti spojovat vzdušnou cestou hrady Lanšperk a Žampach.
Následný výšlap na zříceninu hradu Žampach není nikterak náročný. Hrad byl postaven v druhé polovině 13. století. Jeho název je odvozen z německého Sandbach, podle nedaleké obce Písečná. Byl postaven při kolonizaci podhůří Orlických hor. Okolo r. 1312 se dostal do držení královské komory. Jan Lucemburský hrad „Sandbach“ jej dal do držení Jindřichovi mladšímu z Lipé. Ve 14. století jej měli pánové z Žampachů a Potštejna. Hrad začal chátrat ve druhé polovině 15. století, kdy se Žampachové z Potštejna dostali do finančních problémů. Definitivní zkázou pro něj bylo drancování švédy v letech 1634 a 1639, respektive obsazení císařským vojskem v roce 1648. Dle záznamu ve Smolných knihách se v hradním sklepení vyráběly falešné peníze kovářem Janem ze Žampachu, který je vyráběl z roztaveného cínu namísto stříbra. Jak tedy vidno, v Žampachu se ideálně potkává příroda s historií.

Prameny: wikipedie.cz

GPS souřadnice: 50.0387506N, 16.4329764E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2023