|
| |
|
Naučná stezka Dívčí doly
21.07.2023 Na okraji Chocně se nachází přibližně 5 km dlouhá NS Dívčí doly, která je zaměřená na seznámení návštěvníka s významností funkce lesa, historií a dalšími zajímavostmi okolí. Celkem je na trase umístěno 9 informačních tabulí. Stezka zčásti vede po stejné trase jako NS Mezi Orlicemi. Stezka začíná na okraji Chocně v místě zvaném U Tunýlku. Na informačních tabulích se návštěvník dozví mnohé zajímavosti týkající se lesů a stromů v krajině. Stezka prochází v místech, kde stávaly svého času dvě tvrze či hrady. Jedním z nich byl hrad Hlavačov. Byl postaven po roce 1250. Podle některých historiků by mohl být „hradem Choceň“, který v roce 1338 dobyl a zbořil Karel IV., na válečné výpravě proti Mikuláši z Potštejna. Podle archeologických nálezů lze předpokládat, že obvod hradu byl chráněn valem a příkopem. Na nejohroženější západní stranu směřovala nejužší část hradu s nejhlubším příkopem. Vstup do hradu byl chráněn jednou z hradních budov. V nejbezpečnější východní části stály dvě budovy spojené s obvodovou hradbou. Další budova stála na jižní straně. Budovy byly vystavěny z kamene a cihel. Jejich vyšší patra byla roubená nebo hrázděná. Hrázděné byly i hospodářské budovy. Střechy některých budov chránily prejzy. Alespoň jedna budova byla opatřena pískovcovým ostěním. Druhým hradištěm na trase NS Dívčí doly je místo někdejší tvrze Darebnice. To bylo osídleno několikrát po sobě. První osídlení mezi lety 1300–1100 př. n. l. patří lužické kultuře lidu popelnicových polí v mladší době bronzové. Bylo zřejmě sídlem rodového vůdce a jeho rodiny. Poskytovalo útočiště obyvatelům okolních zemědělských vesnic a mohlo být centrem dálkového obchodu. S hradištěm je spjato rozsáhlé pohřebiště u obce Běstovice. Mrtví byli spalováni, popel byl uložen do hliněných uren. O víře v posmrtný život svědčí milodary zesnulým (jídlo, nápoje, ozdoby). Duše zesnulého mohla z urny vycházet otvorem ve dnu urny. Po lužické kultuře osídlil hradiště ve starší době železné mezi lety 750–600 př. n. l. lid slezskoplatěnické kultury. V mladší době hradištní, okolo roku 1000 př. n. l. využili hradiště jako strážní místo Slované. Pojmenování Dívčí doly evokuje v návštěvnících naučné stezky představu, že se zde nacházel důl, v němž se na těžbě surovin podílely dívky či ženy. Podle pověsti zde však stával v minulosti hrad. Jeho majitel byl mezi lidmi v okolí oblíben pro svou čestnost a šlechetnost. Jeho dcera však byla naproti tomu pyšná a marnivá. Jedinou její zálibou byl lov a proto často za tímto účelem vyjížděla do okolních lesů. Jednoho rána potkala u hradní brány žebrák, a to ve chvíli, kdy na koni vjížděla s loveckou družinou na mohutný padací most, který přes hluboké údolí spojoval hrad s protějším vrchem. Žebrák ji žádal o almužnu a o kousek chleba. Dívka se však na něj obořila. Celá příhoda by se asi skončila odjezdem lovců a upadla by v zapomnění, kdyby žebrák nevykřikl: „Blahoslavení milosrdní!“ V tu chvíli na žebráka žena poštvala psy. Žebrák na nic nečekal a odešel. Cestou však ještě vykřikl kletbu: „Ještě dnes potrestá ruka Páně tvoji pýchu! Střez se přejíti most!“ Děvče se smělé řeči vysmálo a nedbalo žebrákových průpovídek. Na padacím mostě se ještě s koněm otočila a usmála. V tom se pod ní most propadl. Jeho pád provázel ohromný rachot. Dívku pak našli na dně údolí mrtvou. Žebrák zmizel neznámo kam. Cesta naučné stezky pokračuje také kolem jezírka Darebnice a pěkně upravené Darebnické studánky.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2023
Předchozí článek: Česká Třebová město studánek Následující článek: Hartecká stezka Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
