|
| |
|
Smírčí kříže na Svitavsku
21.02.2016 Višnáry Kříž stojí ve skupině jehličnanů u chalupy č. p. 7 v obci Višňáry. Popis: Nezvykle slabý pískovcový kamenný kříž s uraženým levým ramenem. Text na čelní straně je zcela nečitelný, rozeznatelný je pouze letopočet 1706. Kříž je výrazně zvětralý a pokrytý množstvím lišejníku. O kříži informuje až Ošanec . Je také zapsán v knize Kamenné kříže Čech a Moravy. Kříž stojí nejspíše na svém původním místě. Lidová tradice ho spojuje se smrtí nějakého vojáka. Původ kříže by bylo možné zjistit po rozluštění nápisu, to je již však prakticky nemožné. A jelikož není známa žádná starší zmínka, která by se o textu na kříži zmiňovala, zůstane jeho původ i nadále záhadou. Vranová Lhota I. kříž Kříž leží na návsi obce Vranová Lhota mezi kapličkou a pomníkem padlým. Popis: Torzo původního latinského kříže, s uraženými rameny, pouze zbytkem spodní části kříže a chybějící vrchní částí. Je zde zřetelně viditelný obraz hrotu kopí, žebřík a čtvercová prohlubeň. Historie: Původně kříž stával severovýchodně od Vranové na polní trati „Černá hora“ na nízké polní mezi. V šedesátých letech 19. stol. byl kříž poškozen ohněm, který u něho rozdělaly děti. Od té doby je kříž pouze torzem. V roce 1887 byla horní část kříže vykopána a převezena do kaple ve Vranovské Lhotě. V kapli zůstal kříž až do padesátých let 20. stol., kdy byl při bílení znovu poškozen. Poté byl přesunut na své nynější místo, do parčíku mezi kapličku a pomník padlých. Původ kříže je nejspíše smírčí nebo pravděpodobněji pamětní. O kříži se zachovaly pověsti vysvětlující jeho původ. Jedna z nich vypráví o kominíkovi, který šel z Vranové do nedaleké Radnice a nad vsí byl přepaden a zavražděn krátkým kopím. Na místě vraždy byl občany Vranové nebo samotným vrahem vztyčen kříž na paměť této události nebo na znamení pokání, nejsou proto ale žádné doklady. Na kříž byl vytesán vražedný nástroj, tedy kopí a nářadí kominíka, žebřík; čtverec měl symbolizovat dům, ke kterému je přistaven. Na tuto pověst také upomíná starý název kříže „Kominíček“. Je však možné, že tato pověst vznikla až druhotně, že byla vytvořena podle obrazců zobrazených na kříži. Jendou z interpretací je, že čtvercový útvar je otvor do komína. Je také ale poměrně pravděpodobné, že tento obrazec vznikl až druhotně, protože neodpovídá svým charakterem dvěma dalším obrazcům. Jiný typ pověsti vypráví o člověku, který byl v době hladomoru zabit a oloupen o mírku jáhelné kaše, hrachu nebo otrub, když šel z obce Radnice. Po skončení hladomoru postavili vranovští občané na upomínku této události kamenný kříž. Svým hrubým zpracováním by také bylo možné, že kříž vytesal a vztyčil sám vrah kvůli smíření se zavražděným. K této pověsti se také váže německý název pro kříž „das Hungernotskreuz“, který udává Czerny. Je možné, že obě pověsti mohou mít pravdivý základ, u první se mohlo zapomenout na důvod vraždy, tedy hladomor, a u druhé na povolání zavražděného. V literatuře se o kříži zmiňují hlavně němečtí historici, z nich hlavně Czerny , a to pouze stručně. Zabýval se jím ve své práci také Sedlák . V současnosti o existenci kříže Vranovští téměř nevědí. Kříž svou podobou vypadá spíše pouze jako pískovcový balvan než jako kříž a občané o něj proto nejeví zájem, přestože má velmi zajímavou minulost a zasloužil by si větší pozornost a péči. II. Kříž Poloha: Kříž stojí na pravé straně silnice z Vranové směrem k Hraničkám, přibližně 200 m za vesnicí. Popis: Pískovcový kamenný kříž velmi netypického tvaru, hlava kříže je zaoblena, na vrchní straně hlavy uprostřed je úžlabí. Obklopený je malou černě natřenou ocelovou ohrádkou, otočený na jihovýchod. Vrchní část na čelní straně je znatelně hladší než zbytek kříže. Kříž je přibližně v půli viditelně spravovaný a spodní a vrchní části kříže se jeví odlišně zbarvené. V patě na čelní straně kříže je zasazena nivelační značka. Popis: Tvar kříže prošel postupem doby několika změnami, které mají pro význam kříže vysokou důležitost. Původní kříž byl latinského tvaru se značně zaoblenými a zkrácenými rameny a čtyřmi záhadnými důlky uprostřed ramen. Není známo, jestli kříž stojí na svém původním místě, ale je to pravděpodobné. Původně měl stát na pozemku obce, bývalém pastvisku v údolí řeky Třebůvky u staré cesty. Je možné, že byl pouze posunut při rozšiřování silnice. Důlky na čelní straně kříže pravděpodobně vznikly již při zhotovení kříže. Původ této rytiny dosud nebyl uspokojivě vysvětlen, podobná rytina se nalézá na jednom kříži v Berlíně a na pilíři chrámu v Olomouci. Je možné, že čtyři důlky mohou zobrazovat některý z mnoha středověkých symbolů. Tento tvar pak přetrval do 60. let 19. stol., kdy byl těsně pod rameny rozlomen povozem, který na něj najel, když se splašili koně. Pověst zapsaná Aloisem Czernym a rozšířená mezi zdejším obyvatelstvem označuje kříž jako památník napoleonských válek. Na místě kříže měli být pochováni francouzští vojáci, podle toho vzniklo jeho pojmenování „francouzský kříž“. Po rozlomení kříže někdo ulomenou vrchní část kříže usadil do země vlevo vedle stély, avšak obráceně, vrchem do země. V této podobě kříž zůstal téměř padesát let. Díky působení cyrilometodějské tradice však lid zapomněl na francouzský původ kříže a proto kříž v druhé polovině 19. stol. dostal novou podobu. Při renovaci kříže byla zcela změněna jeho původní podoba. Stéla zůstala zachována, vrch byl však přitesán z jiného kamene. Vzniklý tvar má na české poměry velmi netypickou podobu. Tento tvar v podstatě zůstal zachován až do dnešní doby. Po renovaci byl kříž natřen na bílo, opatřen nápisem: „Svati Cyrile a Medhude, orodujte za nás“ a obehnán nízkým ocelovým plotem. Nátěr a nápis na kříži byl obnovován vranovskými občany. Na zadní straně kříže stál nápis: „Opraveno 2. 7. 1921“, ten byl ale později pravděpodobně odstraněn. Po první světové válce byla do kříže zabudována nivelační značka. Roku 1936 byl nápis na přední straně kvůli zkomolenému jménu druhého apoštola změněn na: „Svati Cyrile a Metoději orodujte za nás“. Tento nápis zde vydržel zhruba 20 let. Misijní původ kříže se stal již tradicí, podle vypravování lidu měl na místě kázat a křtít sv. Cyril a podle něho byl kříž nazván „Cyrilek“. Na začátku 20. stol. se ke kříži na svátek Cyrila i Metoděje vypravovalo z Vranové procesí a u kříže se konávala pobožnost a kázání. Po roce 1939 byly průvody ke kříži omezeny, obnoveny byly po druhé světové válce, v padesátých letech však definitivně zanikly. V roce 1967 byl kříž opatřen novým nápisem: „Sv. Cyrile a Metoději – dědictví otců zachovej nám pane“. Ideologie nápisu byla však některými občany vykládána odlišně od původního záměru, dědictvím otců někteří lidé chápali soukromé vlastnictví, proto byl nápis zabílen a takto zůstal až do roku 1969. V tomto roce byl kvůli putování ostatků sv. Cyrila opět kříž opatřen původním nápisem: „Svatí Cyrile a Metoději orodujte za nás“. V současnosti kříž nenese žádný nápis a je bez nátěru. Oběma kříži se zabýval, Czerny i Ledel , z české strany pak Sedlák a Ošanec . Oba kříže jsou zapsány v knize Kamenné kříže Čech a Moravy. Původ kříže není znám, je možné, že se jednalo o smírčí kříž, starý náhrobní kříž nebo že zde byli opravdu pochováni francouzští vojáci z napoleonských válek. Na místě bývalého pastviska možná stával starý vranovský hřbitov, v 19. stol. zde byly dokonce nalezeny lidské kosti, zbytky oděvů a zetlelé části dřevěných prken. Při rozšiřování silnice v letech 1942 – 1943 zde však nebylo nalezeno nic.
Autor: Matěj Kmošek Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2015
Předchozí článek: Turistická chata zvaná Lucký vrch Následující článek: Pod orlickou horou Adamem Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
