|
| |
|
120 let jubilejních lichtenštejnských památníků a hájů na Lanškrounsku
26.01.2019 Před 120 lety koncem roku 1898 se téměř ve všech 160 lesních lichtenštejnských revírech v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, v Rakousku a Lichtenštejnsku, v předem vybraných lesních úsecích objevily mladé dubové háje a ve většině z nich i nově osazené kamenné památníky. V lesním úřadě Lanškroun, který patřil také do lichtenštejnského panství se toto událo na 7 místech. Z příkazu vrchního knížecího lesního rady Juliuse Wiehla z Ústředního ředitelství knížecích lesů v Olomouci byly v tehdejších revírech Albrechtice, Čenkovice, Česká Třebová, Damníkov, Dolní Libchavy, Petrovice a Skuhrov vysazeny skupiny tzv. jubilejních dubů. Jejich počet symbolizoval výročí panování knížete Jana II. z Lichtenštejna, jehož datum připadalo na 12. listopadu 1898. Celkový počet 58 dubů vyjadřoval věk knížete v době jubilea. 18 dubů červených pak jeho věk v den nástupu panování a 40 dubů letních a zimních pak 40 let jeho vlády. Vysazené duby neměly jen oslavovat výročí panování knížete Jana II., ale měly i sloužit k výzkumným účelům. Účelem výzkumu bylo sledování jak se budou chovat v určité nadmořské výšce, v různých klimatických podmínkách či určitém druhu půdy. Z porovnání výzkumu měly být do budoucna vyvozeny závěry o vlivu přírodních podmínek na prospívání dubů. Uprostřed dubového hájku byl umístěn jubilejní pamětní kámen s německým nebo latinským textem v překladu s tímto zněním: Knížecí Janovy duby, 40. výročí panování, 12. listopadu 1898. Na památnících na Lanškrounsku je shodný pouze text nápisu, jinak má každý pamětní kámen originální podobu. 1. Albrechtický kámen, původně umístěný u studánky V Korýtkách u Nepomuku se bohužel v původní podobě nezachoval. Kamenická firma, která tento kámen měla renovovat už našla pouze torzo pískovcové desky. Bylo proto rozhodnuto, že bude vyrobena replika, která je nyní umístěna v Sázavském údolí poblíž ústí Olšovského potoka do Moravské Sázavy. Původní památník latinským nápisem opatřil lanškrounský kameník Johan Werdecker. Dodatečný nápis po 10 letech je v němčině. Dubový háj je v současnosti v původním místě pravděpodobně téměř zcela vytěžen asi až na dva stromy u cesty. 2. Čenkovický památník pochází pravděpodobně z nejbližšího okolí Červenovodského sedla, kde je také poblíž nynějšího parkoviště u hlavní silnice umístěn. Pravděpodobně granodioritový blok je opatřen německým nápisem od kameníka Josefa Kargera z Červené Vody. Po 10 letech, tj. v roce 1908 byl kámen doplněn textem k 50. výročí panování knížete. Zároveň bylo i dosazeno dalších 10 dubů. V současnosti byl kamen včetně mohyly opraven a zvýrazněn nápis. Duby v jeho okolí se už bohužel nenacházejí žádné. 3. Českotřebovský pamětní kámen je utvořen ze skupiny opukových bloků, kde byla v prostředním kameni vložena bílá mramorová deska s latinským textem od Františka Voleského, kameníka a sochaře z České Třebové. Současný tvar památníku vytvořila kamenická firma dle své představy v roce 2015, když bylo nalezeno pouze rozvalené torzo se střípkem mramorové desky. V dobových lesnických materiálech je památník pouze popsán, fotografie nebo náčrt neexistují a pamětníci už nežijí. Jubilejní kámen leží mimo turistických cest, západně od Skuhrova poblíž tzv. Pivní cesty, po níž se vozilo pivo z knížecího pivovaru v Lanškrouně do Ústí nad Orlicí.. Jubilejní duby se zde již nevyskytují. 4. Damníkovský jubilejní kámen tvoří pískovcový blok pravděpodobně z blízkého lomu. Najdeme ho na lesním rozcestí v sedle nad Damníkovskou hájovnou, při cestě z Rybníka do Damníkova. Autorem pomníku je kameník Franz Domesle z Damníkova. Zajímavostí je, že německý nápis k 40. výročí panování byl v roce 1908 přesekán a nynější nápis je k 50. výročí panování knížete. Neobvyklá je zde číslovka padesát, místo římského písmene L je zde vytesáno XXXXX. Duby zde již neexistují. Poblíž tohoto lichtenštejnského památníku, asi 300 m na jihovýchod, u studánky Nad Damníkovskou hájenkou se nachází tzv. Císařský kámen, jediný svého druhu, který se našel v Čechách. Nápis v překladu z němčiny na něm zní: Císařské javory, 60. výročí panování, 2. prosince 1908. Usadili jej zde také lichtenštejnští lesníci k 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. do skupiny 5 javorů. Po 10 letech byl nápis přesekán na 60. výročí a odpovídající datum a dosazen jeden stromek. Pískovcový kámen se našel v příkopě u cesty, nedaleko od původního stanoviště o 300 m jižněji. V tomto místě je možné nalézt jen potomky původních javorů. Z těžebních důvodů byl památník přemístěn k výše zmíněné studánce. 5. Libchavský kámen byl osazen do dubového háje pod Andrlovým Chlumem při silnici z Ústí nad Orlicí do Litomyšle. Kamenná pískovcová deska pochází z Hrádeckého kamenolomu a zpracoval ji kamenický mistr Karel Kurc z Ústí nad Orlicí. Nápis na ní je proveden v latině. V dubovém háji okolo památníku je více než 15 stromů, z původní výsadby jsou ale asi pravděpodobně jen tři. Souřadnice této lokality jsou: 49°57‘50.3‘‘N, 16°22‘26.6‘‘E 6. Petrovický pamětní kámen je vytvořen z pískovcové desky opřené v kamenné mohyle. Latinský nápis vytesal lanškrounský kameník Johan Werdecker. Dubový háj s pomníkem se nachází u silnice z Lanškrouna do Jakubovic poblíž Zadního potoka. Dubů z původní výsadby je více než 20. 7. Skuhrovský památník je vzhledově nejzajímavější. Trojúhelníkový pískovcový blok obsahuje tvrdší vrstvy limonitu a pochází z nedaleké lokality na Třebovských stěnách. Nachází se u lesní silnice ze Skuhrova do Třebovice pod vrcholem Palice. Jeho konečné ztvárnění včetně německého nápisu vytvořil kameník Eduard Domesle z Ostrova. Po 10 letech byl doplněn nápisem k 50. výročí panování knížete a dalšími deseti duby. V současné době z původního dubového háje zbyly asi už jen tři nebo čtyři stromy. 12. listopad 1898, tedy datum, které připadalo k čtyřicátému výročí panování Jana II. nevnímal kníže jako důvod k oslavám. Tímto dnem si spíše připomínal výročí úmrtí svého otce Aloise II. Veškeré oslavy ale byly i zrušeny císařem z důvodu tragické události. 10. září 1898 byla zavražděna císařovna Alžběta Bavorská (Sissy). Proto se ani nekonala oslava padesátého výročí panování císaře Františka Josefa I., které připadlo na 2. prosinec téhož roku. Kníže Jan II. z Lichtenštejna, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, rytíř řádu zlatého rouna etc., plným jménem Johann Maria Franz Placidus byl synem knížete Aloise II. Josefa z Lichtenštejna a hraběnky Františky de Paula, rozené Kinské z Vchinic a Tetova. Jako jejich šesté dítě se narodil 5. října 1840 na zámku v Lednici. Již v mládí si osvojil znalost několika řečí – angličtiny, francouzštiny, italštiny a češtiny. Hospodářské a technické vzdělání získal ve Vídni, Bruselu, Bonnu, Karlsruhe a Paříži. Po smrti svého otce, jako prvorozený syn převzal vedení svého rodu a ujal se správy rodového majetku. Ten zahrnoval 184 000 hektarů půdy. Podle soudobých trendů začal uplatňovat nové metody v hospodářské a sociální oblasti. Zreformoval správu svých panství, v oblasti sociální se pokusil zlepšit postavení vlastních zaměstnanců. Byl i velkým donátorem a mj. jen na Lanškrounsku přispíval ročně od roku 1861 100 zl. na lanškrounskou reálku, v roce 1882 přispěl 7000 zl. na lokálku do Lanškrouna, v roce 1897-8 daroval pozemek a 4000 zl. na stavbu lanšperské kaple, v roce 1898 přispěl městu Česká Třebová 400 zl. na stavbu silnice do Skuhrova a v roce 1899 daroval městu Lanškroun na stavbu vodovodu 16 000 zl. V roce 1908 lichtenštejnská ústřední účtárna spočítala, že na dary, charitativní účely a dotace věnoval nepředstavitelných 73,5 milionu tehdejších švýcarských franků. Kvůli své dobročinnosti, ale i vstřícnosti a dobrosrdečnosti býval k jeho jménu přidáván přídomek „Dobrotivý“. Po 120 letech se tak lichtenštejnské (i císařský) pamětní kameny staly součástí historické paměti krajiny. Až na výjimky jsou podchyceny i v turistických mapách a svým významem a příběhem dotvářejí malebnost příslušného místa. Skupiny jubilejních dubů (i javorů), jelikož nepatří mezi chráněné památné stromy se staly součástí běžného hospodářského lesa a byly postupně vytěženy. Za původní výsadbu se dá považovat již jen pár exemplářů. Použité prameny a literatura: Vlastivědný sborník Lanškrounsko 16/2018, Lichtenštejnské jubilejní památníky a císařské javory na Lanškrounsku, str. 4 – 15. Autor: Petr Vomáčka Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018
Předchozí článek: Restituce chaty Konráda Henleina na Suchém vrchu Následující článek: Historické orientační sloupy Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
