|
| |
|
Historické orientační sloupy
26.01.2019 V okolí Svitav postavili naši předkové několik tzv. orientačních sloupů. Ty ještě před vybudováním železniční a silniční sítě pomáhaly k orientaci v krajině na spojnici mezi Čechami a Moravou v oblasti tzv. Trstenické stezky (tento název je novodobý, zavedený H. Jirečkem v 19. století). O těchto stavbách se bohužel nedochovaly žádné písemnosti, takže ani není známa doba jejich vzniku. Ve starých mapách, v prvním vojenském mapování z roku 1764 - 1768 jsou ale značky orientačních sloupů poblíž důležitých cest zvýrazněny. Dle historika, spisovatele a odborníka na staré cesty Pavla Boliny se takovéto objekty nikde jinde v České republice nenacházejí. Jeden z těchto exemplářů se nachází v Kamenné Horce, nedaleko od hřbitova a kostela sv.Maří Magdalény. Asi 400 cm vysoký válcový objekt o průměru cca 90 cm byl nedávno kompletně opraven. Těsně pod kamennou kuželovitou stříškou s Ježíšem na kříži má malé průchozí okénko, kam se v nočních hodinách umísťovalo světlo pro opozdivší se pocestné. Sloup je opatřen po celém obvodě vápennou omítkou, jež ho také činila lépe viditelným. Nyní se nachází celkem nelogicky asi 50 m od cesty za humny uprostřed pole. V padesátých letech zde ale vedla cesta, kudy se chodilo nejkratším směrem do Svitav, resp. Čtyřiceti Lánů. Při této cestě stál přibližně v oblasti nynějšího větrolamu ještě jeden orientační sloup, který ale beze stopy postupem času zmizel. Scelováním polí pak později zanikla i tato cesta. Mezi lidmi v okolí se tradují okolo tohoto sloupu i pověsti, např. že sloužil jako odvětrání podzemní chodby pod ním vybudované. Tato prý měla spojovat zámeček ve Čtyřiceti Lánech (sídlo vrchnostenského úřadu, nyní Mateřská škola) s kostelem v Kamenné Horce. Donedávna byl také považován za výklenkovou kapli, ale odborníci se v současné době přiklánějí spíše k názoru, že se jedná právě o orientační sloup. Starých cest spojujících Prahu s Olomoucí, o jejíž trase se přou odborníci více než 150 let bylo zcela jistě víc. V polích jsou už tyto cesty rozorány, ale v lesích, při trase přes Horecký hřbet, např. při překonávání svahu do Vlčího dolu jsou dodnes patrné relikty nejméně čtyř nad sebou jdoucích cest. U jiné této staré cesty také poblíž Kamenné Horky, ale na katastru Hradce nad Svitavou se dochoval druhý orientační sloup. Oproti výše popsanému se liší tvarem, jenž má čtvercový půdorys 80 x 80 cm a výškou, cca 240 cm, která byla zcela jistě o mnoho vyšší. Také okénko pro světlo z toho důvodu zde již není. Sloup je vyzděn z opukových kamenů a ze dvou stran je ještě patrná i původní omítka. Bývalá cesta v polích je už rozorána, ale od kraje lesa, kde je sloup umístěn pokračuje téměř neznatelný zářez původní lesní cesty. Poblíž rozcestí U bývalého pomníku vybudovaly Lesy ČR dřevěný informační sloupek vzdáleně připomínající orientační sloup, kde jsou výše uvedené turistické zajímavosti popsány. Z hlediska jedinečnosti si tyto zapomenuté památky jistě zaslouží daleko více pozornosti ať ze strany turistů, tak i ze strany vedení obcí, na jejichž katastru se nacházejí. Na webových stránkách obou obcí by se takováto rarita zcela jistě vyjímala. . Použité prameny a literatura: 1. Lumír Moučka: Orientační sloup Hradec nad Svitavou, stavebně historický průzkum. 2. Informace o orientačních sloupech u Kamenné Horky – Radoslav Fikejz – historik muzea Svitavy. 3. Informace o starých cestách a orientačních sloupech – Pavel Bolina - historik. Autor: Petr Vomáčka Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018
Předchozí článek: 120 let jubilejních lichtenštejnských památníků a hájů na Lanškrounsku Následující článek: Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
