Sdružení přátel Pardubického kraje

Naučné stezky v Králické oblasti


18.04.2024 Všechny naučné stezky v králické pevnostní oblasti jsou postupně vybavované informačními tabulemi s fotografiemi, plány a texty v pěti jazycích (česky, anglicky, německy, francouzsky a polsky). Díky tomu se návštěvníkům dostává všech relevantních informací o daném pevnostním objektu či místě. Ani cizinci nejsou ochuzeni o informace, které zpřístupňují historii a technicko‑taktická data objektů čs. pevnostního systému z let 1935–1938. Naučná stezka Betonová hranice je nejrozsáhlejším naučným okruhem v oblasti a měří 15 km. Nachází se v západní polovině Králické pevnostní oblasti, její začátek a konec leží v obci Mladkov a trasy vedou k Muzeu čs. opevnění – dělostřelecké tvrzi Bouda. Stezka je vedena tak, aby umožňovala několik možných délek okruhů – obě větve naučné stezky (jižní a severní) jsou na několika místech propojeny.

Trasa je na směrovkách značena symbolem pro naučné stezky (bílý čtverec se šikmým zeleným pruhem) a vede po červené průběžné turistické značce Klubu českých turistů z Mladkova z náměstí na Boudu, na povrchu Boudy po zelené značce a od Boudy zpět do Mladkova po žluté značce. Naučná stezka je dostupná také z obcí Lichkov, Těchonín, z Jablonného nad Orlicí a od chaty na Suchém vrchu. Obsahuje 23 (+7 u objektů tvrze Bouda) tabulí s informacemi o čs. opevnění. Na trase naučné stezky Betonová hranice leží dvě pevnostní muzea (Dělostřelecká tvrz Bouda a Muzeum Vysoký kámen), se třetím muzeem je trasa stezky propojena modrou a zelenou turistickou značkou (Vojenské muzeum Lichkov). Naučná stezka Muzea čs. opevnění – dělostřelecké tvrze Bouda prochází po povrchu tvrze a propojuje všechny její bojové objekty. Je součástí zelené průběžné turistické značky KČT (trasa Těchonín–Lichkov) a její začátek se nachází u vchodového objektu K‑S22a a konec u pěchotního srubu K–S21 tvrze Bouda. Celkem 7 informačních tabulí obsahuje všechny základní údaje o této dělostřelecké tvrzi. Naučná stezka Vojenské historie – Králíky je situována ve východní polovině Králické pevnostní oblasti, na severním okraji města Králíky. Je vyznačena symbolem KČT pro naučné stezky v zelené barvě. Propojuje Velké náměstí v Králíkách s Muzeem opevnění – dělostřeleckou tvrzí Hůrka (vstup do podzemí), prochází kolem bojových objektů této tvrze (prohlídka exteriérů), od kóty 666 (místo dalekého rozhledu) sestupuje k Vojenskému muzeu Králíky a k Muzeu čs. opevnění z let 1935-1938 - pěchotnímu srubu K–S14 „U cihelny“. Nástup na trasu vybavenou více než 10 tabulemi s informacemi o čs. opevnění je u všech muzeí i na Velkém náměstí v Králíkách. Jednu z nejkrásnějších turistických procházek v Jeseníkách můžeme zažít, pokud se vydáme po naučné stezce pohořím Králického Sněžníku. Nejvyšším vrcholem samostatného horského masivu, jímž prochází česko‑polská hranice, je stejnojmenná hora, vypínající se do výše 1 424 metrů nad mořem. Oblast vyhlášenou Národní přírodní rezervací obývají rozmanité druhy rostlin i živočichů, z nichž mnohé žijí jen tady, v jedinečné jesenické přírodě. Samotný Králický Sněžník, pojmenovaný příhodně podle toho, že mívá sněhovou čepici až osm měsíců v roce, tvoří hlavní evropské rozvodí. Asi 300 metrů pod jeho vrcholem na jihozápadní straně pramení řeka Morava odvádějící vody do Černého moře, zatímco voda z druhé strany hory míří do moře Baltského. Symbolem Králického Sněžníku je slůně, jehož socha stojí poblíž později zničené turistické chaty na české straně už od roku 1932. Trasa naučné stezky o 15 zastaveních začíná úvodním pojednáním na parkovišti v Dolní Moravě. Odtud se po žluté značce vydáte proti proudu Moravy až k jejímu prameni, dál pokračujete po červené k rozcestí nad Adéliným pramenem a znovu po žluté až k turistické chatě Návrší, kde stezka končí. Trasa měří 14 kilometrů a překonává převýšení 685 metrů.

GPS souřadnice: 50.0694283N, 16.6771292E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024






Předchozí článek: Kde přesně byli odsouzení v Poličce posíláni na věčnost?
Následující článek: Ing. Bohumil Modrý


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Křížová cesta spojující město KRÁLÍKY a KLÁŠTER HEDEČ.

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Zadní vstup na zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Dřevěná zvonice nedaleko CHOLTICKÉHO zámku.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml