Sdružení přátel Pardubického kraje



11.11.2017 Chrudim – domovská obec ing. Rudolfa Ressla
Je všeobecně známo, že významný chrudimský rodák, vynálezce lodního šroubu Josef Ressel (1793 – 1857), prožil v Chrudimi jen několik dětských let a poté, co v roce 1806 odešel do Linze studovat gymnázium, se sem již nikdy nevrátil. Méně je již známo, že se sem jeho rodina po 132 letech svým způsobem vrátila, když totiž jeho pravnuk ing. Rudolf Ressel získal v roce 1938 chrudimskou domovskou příslušnost.
Ing. Rudolf Ressel byl synem Františka Ressla (1865 – 1907) a vnukem Rudolfa Ressla (1823 – 1884) prvorozeného syna vynálezce Josefa Ressla. Narodil se 4.9.1902 ve Višegradě (v dnešní Bosně a Hercegovině), kde byl jeho otec berním úředníkem. Po studiích na reálce ve Waidhofenu a. d. Thaya (dnešní Rakousko) vystudoval strojní inženýrství na Technické vysoké škole ve Vídni, obor stavba lodí a námořní inženýrství (1922 – 1928). Ve své vlasti v tehdejším S. H. S. (Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) absolvoval základní prezenční službu a po zbytek života až do své smrti žil v ČSR, kde pracoval u různých strojírenských firem.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017



11.11.2017 „Nejvýznamější chrudimský rodák a jeho dílo jsou stále předmětem zájmu odborné veřejnosti. Témata vědeckých konferencí, přednášek a odborných publikací o J. Resslovi se ovšem v posledních letech mnohem více než jeho lodním šroubem zabývají jeho dalšími vynálezy, především těmi, které souvisely s lesnictvím. Odborné názory na Resslův lodní šroub se ostatně uzavřely již před mnoha lety. Lodní šroub (jak např. uvedl již v roce 1938 znalec díla J. Ressla Jan Vaněček) sice J. ressel vynalezl svým vlastním důvtipem, byl však pouze “… jedním článkem v postupném vývoji praktického použití dávno známého Archimedova šroubu.“ Resslovi však patří přední místo mezi celou řadou průkopníků tohoto nového pohonu lodí za umístění šroubu na záď lodi mezi trup lodi a kormidlo a také proto, že svůj vynález dokázal prakticky ověřit – 3. srpna 1829 v terstu na lodi Civetta.“ Tak zhodnotil Resslovo dílo Mgr. Pavel Kobetič ve své práci „J. Ressel a Chrudim“ (42. svazek edice „Chrudim z roku 2014). Doplňme, že Ressel jako osobnost dělostřelecké školy a lesnické akademie je dnes uváděn s vynálezy např. pneumatické pošty, otočného jeviště, optického telegrafu, busoly, lisu na olej, kuličkového ložiska, mlýna s dutým válci, dělostřelecké lafety, snadno řiditelného pluhu, pérování kočárů, parní vzducholodi atd. atd. To, že včas neuplatnil svá patentová práva na lodní šroub umístěný mezi zádí lodi a kormidlem znamenalo nikoli známou scénku z J. Cimrmana, ale prakticky finanční ztrátu přislíbených 20 tisíc liber od britské admirality. Ve světle závěru Resslova života tento fakt působí až tragicky …
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017



11.11.2017 Narodil se 1. ledna 1913 v Pardubicích, po peripetiích na zdejším gymnáziu (vypsal je ve vzpomínce „Co byl ten můj život“) přešel na gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, kde maturoval roku 1933. Pak byl přijat na filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (obor Český jazyk – Francouzský jazyk – Filozofie). Studia nemohl ukončit pro uzavření českých vysokých škol nacisty (1939), vrátil se tedy do Pardubic. V roce 1940-41 vypomáhal při výuce katolického náboženství v Hlinsku, jinak byl až do roku 1945 nezaměstnaný. V letech 1945-46 absolvoval základní vojenskou službu a knihovnické kurzy při FF UK. Roku 1946 se odstěhoval do Děčína, kde se na doporučení básníka F. Halase stal ředitelem okresní knihovny. Toho roku se oženil s Věrou, rozenou Honestschlägerovou, s ní měl syna Václava (nar. 1.1.1947), pozdějšího restaurátora, historika umění a kritika výtvarného umění. V roce 1949 byl z politických důvodů odvolán z místa ředitele knihovny a roku 1954 dokonce z knihovny propuštěn, aby ideově neovlivňoval čtenáře. Pracoval pak jako učitel základní školy v Děčíně. Od roku 1960 byl zaměstnán v Tiskové informační službě (TIS) v Ústí nad Labem a pracoval i jako redaktor časopisu Dialog, zastaveného roku 1970 v rámci husákovské normalizace. Byl opět 3 roky bez zaměstnání, roku 1973 odešel do důchodu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017



11.11.2017 Horský masív Králického Sněžníku (1423,7 m) je nejvyšším pohořím Pardubického kraje a třetím nejvyšším (po Krkonoších a Hrubém Jeseníku) v České republice. Rozprostírá se při českopolské státní hranici, a to na historickém zemském rozmezí Čech, Moravy a Kladska. Od vrcholové kupole, vystupující nad horní hranici lesa, se rozbíhají táhlé hřbety, vzájemně oddělené hlubokými údolími zdrojnic Moravy na naší straně a Kladské Nisy na polské straně pohoří. Pro významné přírodní a krajinotvorné hodnoty byla podstatná část Králického Sněžníku (1739 ha) vyhlášena v roce 1990 za stejnojmennou národní přírodní rezervací. Také polská část pohoří, zvaná Śnieżnik Kłodzki nebo prostě Śnieżnik, je chráněným územím Śnieżnicki Park Krajobrazowy, zaujímajícím (na ploše 28 800 ha) nejen vlastní pohoří, ale i přilehlé partie – Góry Bialskie a Góry Złote, které u nás přecházejí do Rychlebských hor.
Z geologického pohledu náleží masiv Králického a Kladského Sněžníku do západosudetské oblasti (lugika) Českého masívu a tvoří jej soubor přeměněných hornin starohorního až prvohorního stáří. Převažují zde různé typy rul, hojné jsou i svory, vzácnější pak krystalické vápence (mramory), křemence (kvarcity), amfibolity, erlany aj. V těchto horninách „vymodelovaly“ přírodní procesy – především mrazové zvětrávání, svahové pochody a případně krasové procesy – rozličné skalní útvary (odborně zvané mrazové sruby, skalní hřebeny a hradby) a místy též jeskyně. Některé z těchto „kamenných hříček“ jsou k vidění při turisticky značených trasách, jiné naopak patří k méně známým zajímavostem zdejší kouzelné horské přírody.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017



11.11.2017 Dalším krásným přírůstkem do expozice Muzea českého karosářství Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě se stal stříbrný kabriolet Jawa Minor z roku 1939. Na vzácného veterána s karoserií Sodomka za 700 tisíc korun se podařilo získat dotaci 490 tisíc korun z Ministerstva kultury. Zbytek uhradí muzeum z příspěvku na provoz, který Pardubický kraj pro tento účel navýšil. Rozdělení provozních prostředků schválili radní Pardubického kraje.
„O veterán Jawa Minor se jeho předchozí majitel dobře staral, je stále ve velmi dobrém stavu a je plně provozní, pravidelně se během roku účastní několika setkání historických automobilů,“ informoval ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Jiří Junek. Vůz je opatřený tzv. certifikátem originality, který vydává Společnost přátel Carrosserie Sodomka automobilům prokazatelně karosovaným firmou Sodomka ve Vysokém Mýtě.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017



11.11.2017 Celosvětový unikát by mohl v nejbližších letech vzniknout v České Třebové v lokalitě Na Horách. O možnosti vybudování jediného trampského muzea na světě jednali v pondělí s hejtmanem Martinem Netolickým zástupci spolku Kamarádi festivalu trampských písní. Jejich cílem je představit fenomén trampingu širší veřejnosti a nabídnout návštěvníkům Pardubického kraje další lákadlo.
„Tramping v příštím roce oslaví 100 let od svého vzniku a výhled vytvoření zcela unikátního muzea by byl pro všechny jeho příznivce tím nejlepším dárkem. Nejednalo by se však o klasické muzeum, ale o kombinaci s přírodním muzeem, protože právě příroda je s trampingem nedílně spojená. Celá lokalita by navíc mohla celoročně přilákat také širší veřejnost, protože nabízí možnosti pro řadu doprovodných aktivit. Také proto je pro nás tento záměr velmi zajímavý a rozhodně jej chceme podpořit. Je však nutné se nyní bavit o konkrétních krocích,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Současný projekt, tak jak jsem jej mohl vidět, je finančně velmi náročný, a proto je nutné hledat realistickou a hlavně ufinancovatelnou variantu. Bohužel na tento typ projektů není v současné době možné žádat finanční prostředky v rámci Integrovaného regionálního operačního programu,“ řekl hejtman, který zástupce spolku seznámil s nastavením dotačních titulů Pardubického kraje, ale také možnostmi spolufinancování z dotací Ministerstva pro místní rozvoj. „Tyto prostředky však zdaleka nejsou schopné nahradit finance, které by autoři projektu mohli získat z evropských fondů. Věřím však, že se podaří projekt upravit do takové podoby, aby nabízel vše potřebné pro muzeum a jeho návštěvníky, ale zároveň byl ekonomicky udržitelný,“ uvedl hejtman Netolický, který se zástupci spolku jednal už v minulosti, kdy bylo v plánu muzeum vybudovat v bývalém kině v Horním Jelení. "Současná plánovaná lokalita je dle mého názoru jednoznačně vhodnější," dodal hejtman.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017



11.11.2017 Na podzim letošního roku si chrudimská obchodní akademie bude připomínat 135. výročí svého založení. Jelikož se jedná o druhou nejstarší obchodní akademii v České republice, bude jistě zajímavé podívat se na její bohatou historii, která se začala psát v podzimních měsících roku 1882. Zaměříme se především na prvních pět desetiletí existence školy.
První myšlenky na založení obchodní školy v Chrudimi sahají na počátek osmdesátých let devatenáctého století. V roce 1881 se představitelé města obrátili na Ministerstvo kultu a vyučování s žádostí o povolení zřídit obchodní kurz při odborné průmyslové škole. V tento moment byla žádost ještě neúspěšná. V roce následujícím se již ústřední orgány ve Vídni k žádosti postavily kladně. Tentokrát chrudimská městská rada však nežádala o povolení obchodního kurzu, ale využila situace, kdy ve stejném období vznikala obchodní akademie v rakouském Linzi, a požádala o povolení zřídit samostatnou obchodní akademii. Po vydání souhlasu se tak na konci září 1882 začala psát historie této vzdělávací instituce.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017



6.11.2017 Tento výlet za freskami V.Vokolka se konal opět v režii Klubu přátel Pardubicka pod vedením ing. Marcely Timarové v sobotu 27.května 2017. Je to čtvrtý kostel s freskami v Pardubickém kraji, který jsme navštívili. V tomto kostele se slouží mše svaté pouze o sobotách v podvečerních hodinách, proto byla domluvena návštěva s panem farářem Brindou právě na tuto sobotu. Osmnáct turistů vyjelo z Pardubic už dopoledne do Seče na náměstí, odkud byla krásná a pohodlná procházka po modré turistické značce přes louky a po koňské značce lesem až do Hrbokova. Pan farář měl přijet až o půl druhé, takže čekání nám zkrátilo občerstvení v malé hospůdce na rozcestí při kávičce a pardubickém pivečku. V chodbě hospůdky mají vyvěšenou tabuli s fotografiemi a historií obce Hrbokov. Dokonce pan hostinský se uvolil a sám něco k tomu dovyprávěl. Postupně jsme se vydali ke kostelu, který byl od hospůdky nedaleko na dohled. Odpoledním autobusem přijelo ještě sedm členů KPP, celkem nás bylo 25 a ještě asi sedm kolařů a několik cizích lidí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017



6.11.2017 Okolo hradu
Tato trasa začíná u budovy hřebčína na Masarykově náměstí a pokračuje kolem kaple sv. Kříže ulicí U Bažantnice a prochází dál kolem bývalé Mariánské nemocnice (dnes Domov pro seniory). Asi po 150 m odbočíme vpravo a úzkou pěšinou za domy se dostaneme do Bažantnice, kde hlavní středovou cestou dojdeme až ke koňským překážkám v podobě malého hradu. U něj se dáme vlevo a cesta nás povede zpět okolo fotbalového hřiště až na silnici (Havlíčkova ulice). Vpravo na této ulici najdeme starý židovský hřbitov a vydáme-li se vlevo, zpět na Masarykovo náměstí, potkáme zrekonstruovanou synagogu a židovskou školu, ve které je dnes galerie Cyrany. Trasa měří cca 2,5 kilometru
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017



6.11.2017 Systém slev pro rodiny s dětmi si za dobu existence oblíbilo více jak dvanáct tisíc rodin z celého Pardubického kraje. Slevová karta nabízí rodičům s dětmi různé výhody, obchodníkům zase nové zákazníky a propagaci zdarma. Rodinné pasy v Pardubickém kraji fungují již od roku 2008 a kraj tak podporuje aktivní rodinnou politiku. Slevová karta přináší slevy pět až dvacet procent u obchodníků či jiné benefity. Její vydání je zdarma – stačí se zaregistrovat na stránkách www.rodinnepasy.cz.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 3/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Skály a jeskyně pod Králickým Sněžníkem
Ve Vysokém Mýtě získali Sodomkův kabriolet Jawa Minor
Obchodní akademie Chrudim - Druhá nejstarší obchodní akademie u nás
Dva „chrudimští“ potomci Josefa Ressla




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v obci KROUNA od architekta Fr. Schmoranze.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na ANDRLOVĚ CHLUMU u Ústí nad Orlicí.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Barokní kostel sv. Jakuba s hranolovou věží v MĚSTEČKU TRNÁVKA

SVITAVSKO: Stará radnice ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Dřevěná zvonice nedaleko CHOLTICKÉHO zámku.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml