|
| |
|
Osobnosti kraje Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17  02. 02. 2010 Na žulové pamětní desce na budově OÚ v Žumberku u Miřetic na Chrudimsku se od 18. 9. 1993 nachází tento text: „V tétoobci se narodil 30. 8. 1903 Bohumil Laušman, sociálně demokratický politik, poslanec Národního shromáždění a ministr
průmyslu v letech 1945–1948. Zemřel v komunistickém žaláři dne 9. 5. 1963. Čest jeho památce!“ Desku připravila organizace ČSSD v Chrudimi a odhalil ji tehdy čerstvě nový předseda ČSSD Miloš Zeman za přítomnosti Laušmanova přítele a spolupracovníka z doby exilu Dr. Ing. Rudolfa Krupičky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009  01. 10. 2009 V. Chvojka se narodil 8. února 1850 v Semíně u Přelouče na statku,v rodině sedláka, jako první ze 13 dětí. Studoval reálku v Chrudimi a později v Praze se dostal do okruhu „uvědomělých studentů“. Vysokoškolské vzdělání nedokončil kvůli jedné z dcer ruského šlechtice rodiny Alexandrovových, do které se zamiloval. V r. 1876 s nimi odjel do Ruska a nějaký čas u nich bydlel. Bohužel dívka onemocněla nevyléčitelnou chorobou a zemřela. Chvojka se již nikdy neoženil a natrvalo zůstal v Kyjevě.
Pořídil si tam domek se zahradou a pozemky. Jako syn sedláka z úrodného Polabí se v hospodaření vyznal a začal pěstovat proso a chmel. O svých poznatcích psal do různých novin a časopisů a sklízel medaile na ruských výstavách i od Francouzské akademie za účast a úspěch na světové výstavě v Paříži. Asi to byla jeho velká vášeň a koníček, co ho přivedlo k archeologii – to nikdo neví. Jedno je však jisté: od r. 1891 udělal mnoho objevů, které jsou uznávány v celém archeologickém světě.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2009  25. 09. 2009 Při vyslovení příjmení Malík si obvykle v Chrudimi představíme sídliště na východním okraji města a základní školu nesoucí též Malíkovo jméno. Pojmenování je oceněním Prof. PhDr. Jana Malíka (1904–1980), jenž se významně zasloužil o chrudimskou loutkářskou tradici, i když přímo v Chrudimi nepůsobil. Chrudim však měla ještě jednoho doktora Malíka, jehož čtyřicáté výročí úmrtí si můžeme letos připomenout. Dr. Ing. Vratislav Malík byl osobností československého strojírenského průmyslu a jeho význam pro Chrudim je skutečně zakladatelský. To, že na severozápadním okraji města stojí rozsáhlý průmyslový areál tzv. „nový závod“ bývalé Transporty, je hlavně jeho dílem a zásluhou. Vratislav Malík nejen z Chrudimska pocházel, ale také zde působil ve vysokých řídících funkcích Wiesnerovy strojírny a po roce 1945 se stal prvním ředitelem podniku Transporta. V osobě doktora technických věd Ing. Malíka se navíc spojovaly schopnosti řídící s technickým nadáním. Výrobky vycházející z patentů V. Malíka vyráběla Transporta ještě dlouho po jeho odchodu v roce 1949. Jednalo se například o systém vypínání tažného lana u mechanické lopaty nebo o způsob pohonu lehkých přenosných stavebních dopravníků – pomocí převodu tvořeného pouze klínovými řemeny a předlohovým hřídelem. Dodnes se také u válečkových dopravníků používá Malíkův princip tzv. prokluzných válečků, patentní ochrana je už ale dávno neplatná…
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2009  15. 05. 2009 Je skutečností, že osídlování našich měst i neobdělávané krajiny, a zvláště těžba rud, patří do časů prvních českých králů, kteří do Česka zvali Němce. Česko-německé soužití je pradávné a byla doba, kdy se Němci museli naučit povinně česky, pokud žili ve městě. Němčina i čeština byly používány současně od doby příchodu kolonistů.
Bohužel, nastala doba pobělohorská, která nařizovala používání němčiny. Mnozí lidé tak přestali používat český jazyk . vzkřísilo jej teprve osvícenství. Přesto řada členů obou národů znala oba jazyky. Před nástupem Marie Terezie nastala prakticky doba (asi jako Pražské jaro), kdy naši i zahraniční pobělohorští stavové pochopili, že český národ si rozumí více s Bavory než s Rakušany. Nabídli Korunu kurfi řtu bavorskému Albrechtovi. Rakušané však zasáhli vojenskou mocí!
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009  15. 05. 2009 Významnou, třebaže pozapomenutou osobností v dějinách našeho kraje byl v 19. století působící katolický kněz a český matematik Václav Šimerka.
Je vhodné právě v tomto roce připomenout osobnost tohoto kněze a matematika ze dvou důvodů. Jednak v souvislosti s historickým výročím (890 let od první historické zmínky) východočeské obce Jenišovice, kde Šimerka větší část života působil; jednak v souvislosti s historií jednoho z nejstarších spolků u nás, a to Jednoty českých matematiků (dnes Jednoty českých matematiků a fyziků), který si připomíná 140 let svého trvání. Šimerka byl v roce 1869 jedním ze spoluzakladatelů této organizace.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009  09. 04. 2009 Jihovýchodně od Ústí nad Orlicí se v Čermné 17. března 1899 narodil v rodině obchodníka Cyrila Pecháčka dlouho očekávaný syn Cyril.
Základní vzdělání Cyril získal v místní škole, jeho velkým kamarádem zde byl Jindřich Štýrský, pozdější posluchač Akademie výtvarného umění.
U Cyrila se brzy projevilo hudební nadání. Jeho otec však předpokládal, že po něm převezme živnost. Na doporučení pana učitele však u Cyrila zvítězila hudba. Velmi nadaný žák odešel v roce 1914 studovat do Prahy na konzervatoř.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009 03. 03. 2009 V Ústí nad Orlicí zemřel 9. ledna 2008 ve věku nedožitých 86 let Václav Čevona. Byl dlouholetým československým reprezentantem, rekordmanem a olympionikem v atletice a patřil mezi historicky první sportovce Pardubického kraje. Do Ústí nad Orlicí přišel v roce 1939 studovat textilní školu a zůstal studijnímu oboru i městu věrný. Na základě svého největšího úspěchu, kterým bylo čtvrté místo v běhu na 1 500 metrů na olympijských hrách v Londýně roku 1948, se stal členem Klubu olympioniků. V atletickém oddíle v Ústí nad Orlicí pracoval po skončení aktivní činnosti jako trenér, předseda oddílu, hospodář a aktivní rozhodčí. Druhou jeho láskou bylo lyžování, kde také aktivně závodil. Později se stal členem lyžařského oddílu – dnes SKI klubu, kde dlouhý čas pracoval jako funkcionář. Často závodil v Pardubicích a víme, že v červenci 1951 zaběhl na místním stadionu čs. rekord na 2 km v čase 5:16,4. Jeho osobní rekordy mají dnes po šedesáti letech stále vysokou úroveň. Na rozloučení s ním se do obřadní síně v Ústí nad Orlicí přišla rozloučit řada bývalých atletů. Mezi hosty byli i zástupci Českého atletického svazu František Fojt a Václav Fišer, kteří současně zastupovali i Klub olympioniků. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008  03. 03. 2009 Na starém hřbitově, když se už rozednívá, na starém hřbitově, kde kvete bílý hloh, na starém hřbitově, kde zkřehlý pták se skrývá, tam bych šel, ještě tam, tam bych šel, kdybych moh! Ivan Blatný Při prohlídce více jak stoletého kyšpersko-letohradského hřbitova pod Kopečkem můžete na jednom z náhrobků číst jméno nakladatele Leopolda Mazáče. Narodil se 1. 8. 1900 v Uhříněvsi a zemřel 6. 3. 1948 v Praze. Jako dvacetiletý opustil techniku a začal se zabývat knížkami. Získal např. autorizační práva na dílo Karolíny Světlé, pokračoval ve vydávání českých národních klasiků a založil tradici vydávání slovenských knih v Čechách a na Moravě. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008  03. 03. 2009 V letošním roce si připomínáme dvě významná data v historii Hamzovy odborné léčebny v Luži. Uplynulo již 140 let od narození zakladatele léčebny, MUDr. Františka Hamzy a 100 let od otevření jedné třídy, tehdy první ústavní školy ve zdravotnickém zařízení ve střední Evropě.
MUDr. František Hamza (*1868 – †1930) absolvoval lékařskou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Již v době studií se zabýval problematikou dětské tuberkulózy a zkoumal otázky a způsoby jejího léčení. Po ukončení studia nastoupil jako obvodní lékař v Luži. Místo svého působení zvolil zcela záměrně. Klimaticky odpovídalo realizaci jeho plánu, tedy zřízení dětské protituberkulózní léčebny. Už jako student a dále ve své lékařské praxi poznal tehdejší sociální prostředí lidu (nedostatečnou výživu a ošacení, špatné životní podmínky, vysoké procento nemocí). Seznámil se s podobnými ústavy v zahraničí a své poznatky aplikoval v Luži. V roce 1901 zde založil vlastní léčebný ústav pro tuberkulózní a skrofulózní děti ve vile pod poutním kostelem na Chlumku. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008  05. 12. 2008 Malíř Ignác (Hynek) Umlauf se narodil se 12. 8. 1821 v Mlýnici u Štítů, zemřel 8. 9. 1851 v Kyšperku.
Tento geniální, talentovaný malíř nastoupil již v patnácti letech na pražskou malířskou akademii. V roce 1839 přešel na akademii do Vídně. Předčasně zemřel ve třiceti letech. Ve Vojáčkově galerii je pouze jeden z jeho obrazů, neznámá ruská velkokněžna. Jeden z Hynkových obrazů, Žebravé děti, je dokonce ve sbírkách anglické královny. Tento akvarel daroval císař František I. anglické královně Viktorii při její návštěvě ve Vídni.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
