|
| |
|
Vincent Chvojka
01. 10. 2009 V. Chvojka se narodil 8. února 1850 v Semíně u Přelouče na statku,v rodině sedláka, jako první ze 13 dětí. Studoval reálku v Chrudimi a později v Praze se dostal do okruhu „uvědomělých studentů“. Vysokoškolské vzdělání nedokončil kvůli jedné z dcer ruského šlechtice rodiny Alexandrovových, do které se zamiloval. V r. 1876 s nimi odjel do Ruska a nějaký čas u nich bydlel. Bohužel dívka onemocněla nevyléčitelnou chorobou a zemřela. Chvojka se již nikdy neoženil a natrvalo zůstal v Kyjevě. Pořídil si tam domek se zahradou a pozemky. Jako syn sedláka z úrodného Polabí se v hospodaření vyznal a začal pěstovat proso a chmel. O svých poznatcích psal do různých novin a časopisů a sklízel medaile na ruských výstavách i od Francouzské akademie za účast a úspěch na světové výstavě v Paříži. Asi to byla jeho velká vášeň a koníček, co ho přivedlo k archeologii – to nikdo neví. Jedno je však jisté: od r. 1891 udělal mnoho objevů, které jsou uznávány v celém archeologickém světě. Na XI. sjezdu ruských archeologů v srpnu r. 1899 se v Kyjevě sešli všichni, kdo měli co říci k minulosti Ruska a Slovanů. Čechů bylo zdaleka nejvíc ze všech zahraničních hostů. Českou akademii zastupoval historik prof. J. L. Píč, Karlovu univerzitu prof. Lubor Niederle a tři představitelé etnografi e a dějin práva a Společnost přátel starožitností českých berounský učitel Pavel Papáček,rodák z Chrudimi. Česká účast byla velmi přátelsky přijata, zvláště když se ukázalo, že všichni dovedou mluvit rusky. O náplň jednání se přičinil ruský Čech Chvojka, když přednášel o svých vykopávkách. Jeho objevy měly skutečně převratný význam, protože odkryly nové stránky pravěké minulosti Ruska. Vytvořil ucelenou a zajímavou teorii o souvislém a nepřetržitém vývoji osídlení na středním Dněpru, který měl začít u lovce mamutů v mladším paleolitu, vést přes tripolské zemědělce, dobu bronzovou a železnou (skytskou), popelnicová pole až k historickým Slovanům. Při svých vykopávkách objevil jemnou keramiku, zdobenou barevnou malbou, zvířecí hlavičky i celé lidské sošky z vypálené hlíny. Všechny tyto nálezy a mnoho dalších soustředil do muzea v Kyjevě, které založil pod jménem Vikentij Vjačeslavovič Chvojko (nyní Národní muzeum historie Ukrajiny). Ani na pražské Národní muzeum nezapomínal a zasílal sem nádoby a hliněné sošky z tripolských nalezišť. V posledních letech před 1. světovou válkou se Chvojkův zájem soustředil na raně historické slovanské památky z časů Kyjevské Rusi. Dosud znala ruská archeologie ze slovanských památek jen mohyly, nic jiného se nezkoumalo. Chvojka obrátil pozornost ke hradištím, jejichž valy se rozkládaly na řadě míst Ukrajiny. Zprávy, které přicházely do vlasti k prof. Niederlemu se značným zpožděním, budily senzaci, zejména objevy v oblasti Bělgorodky (západně od Kyjeva), kde působil od r. 1907, a kde zcela náhodně objevil zbytky knížecích paláců, obyčejných obydlí a řemeslnických dílen z 10. stol. až po samotný Kyjev. Tady v r. 1912 objevil zbytky paláce velkého kyjevského knížete Vladimíra a kněžny Olgy a základy snad prvních křesťanských kostelů na Rusi z 11.a 12.století. Kolem r. 1910 se zhoršil Chvojkův zdravotní stav. Podle dopisů rodičům a sourozencům se chtěl vrátit domů, ale vypukla válka a jeho stíhala jedna nemoc za druhou. Zemřel 20. října 1914 v Kyjevě. Doma se o tom dověděli až po válce.Ukrajina si našeho rodáka stále velmi váží. Jeho archeologické objevy a výzkum se staly základem pro další studium a objevy. V r. 2000 při příležitosti 150let od jeho narození byla na Ukrajině vydána na jeho počest pamětní mince. Autor: Helena Bursíková Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2009 Předchozí článek: Dr. Ing. Vratislav Malík (1897–1969) Následující článek: Cesty Jana Nerudy po Chrudimsku a Pardubicku Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
