Sdružení přátel Pardubického kraje

Zpívající lípa ze Svitavska je Stromem roku 2021

Foto autor

16.06.2022 Letošním stromem roku se stala Zpívající lípa z Telecího na Svitavsku. Je zároveň v pořadí 20. vítězem celonárodní soutěže, kterou pravidelně vyhlašuje Nadace Partnerství. O jejím vítězství rozhodla ve svém hlasování veřejnost. Na druhém místě skončilo Dubisko valašisko tvrdé z Kozlovic na Frýdeckomístecku a bronz si z letošního klání odnáší Smrk ztepilý na ulici Remešova v Brně.
Zpívající lípu, jež od veřejnosti získala nakonec 2635 hlasů, nominovala za Základní a mateřskou školu Telecí její ředitelka Olga Kosíková se svými žáky.


Více než 700 let starý kmet
Roste v severozápadní části obce Telecí asi 7 km západně od města Polička v okrese Svitavy při žluté turistické značce vedoucí od kostela v Telecím do železniční zastávky Borová u Poličky, u chalupy čp. 102 na parcele č. 59/1 k. ú. Telecí. Nachází se přesně na kótě 600 m n. m. a na souřadnicích 49o42´11,46

Památná lípa je vysoká 24,5 m, obvod kmene je 1160 cm a odhadované stáří je přes 700 let. Strom je mohutný, s částečně zarostlou a zastřešenou dutinou v kmeni. Kmen se větví ve výši tří metrů. Lípa je druhým největším památným stromem východních Čech a druhým největším stromem v ČR. Je památná. Údajně pod ní sedávali Alois Jirásek i Tereza Nováková, její příběh měl v plánu zhudebnit Bohuslav Martinů.
V době útisku nekatolických církví, jaký zavládl u nás po bělohorské bitvě a trval až do vydání tolerančního patentu v roce 1781*, byly zabavovány nekatolíkům náboženské knihy. Násilím byly brány bible a jiné knihy, které byly v rodinách chovány jako drahé dědictví po předcích. Proto je lidé schovávali do tajných úkrytů. Těžko bylo nahradit zabavené knihy jinými – nebyly na prodej. A tak si lidé často knihy, z nichž čerpali náboženskou útěchu, opisovali.
Pojmenování lípy pak odkazuje až k dobám husitským a působení Českých bratří. Záznamy z období pronásledování tajných evangelíků vypovídají o tom, že si v dutině lípy bratr Jiroušek opisoval vypůjčený Nový zákon a Knihu žalmů Starého zákona. Podle poznámek na deskách opisu přitom údajně spotřeboval 1204 lojových svíček.
Legenda pak praví, že když opisoval žalmy, zpíval si je, a poněvadž byl hluchý, sám je neslyšel. Zpěv se nesl z dutiny vysoko do koruny a zazníval střídavě ze všech stran. Díky ozvěně ve veliké dutině nabýval Jirouškův hlas zvláštního zabarvení, které působilo o to víc tajemně právě v noci, kdy stařeček knihy opisoval. Odtud tedy název Zpívající lípa.
Zpívající lípa je skvost mezi stromy a kdo kolem ní projde, na toho dýchne kus historie. Jsme hrdí, že právě strom z našeho kraje reprezentoval Českou republiku v mezinárodním kole ankety Evropský strom roku 2022. Vítězem 12. ročníku evropské ankety se stal polský dub Dunin. Také další stromy, které se dostaly na stupně vítězů, jsou letos duby, a to Dub z Bosque del Banquete de Conxo ze Španělska a Velký korkový dub z Portugalska. Zpívající lípa z Telecího u Poličky skončila na sedmém místě s 28 469 hlasy
*Toleranční patent je zákonodárný dokument vydaný 13. října 1781 rakouským panovníkem a římskoněmeckým císařem Josefem II. Císař jím umožnil legální existenci dalších tří křesťanských vyznání (kromě dosud jediného povoleného římskokatolického).

Zdroj: Svitavský deník 22. září 2021 Strom roku roste v Telecím. Zpívající lípa vyhrála!
Zdroj: https://svitavsky.denik.cz/zpravy_region/strom-roku-roste-v-telecim-zpivajici-lipa-vyhrala-20210922.html
htmlhttps://svitavsky.denik.cz/zpravy_region/lipa-z-teleciho-je-sedma-v-evrope-vyhral-polsky-dub-20220324.html
Informační tabule u lípy v Telecím

Zpívající lípa
Pověst ze stejnojmenné knihy Miloslava Bureše (Krajské nakladatelství Havlíčkův Brod 1961)
Již několik staletí šumí ve vsi Telecí Lukasova lípa, nazvaná podle někdejšího majitele. Tento vzácný strom už dávno patří všem, protože svým životem srostl s životy našich předků, kteří v tomto kraji bojovali za víru a svobodu svého myšlení.
Mnoho krásného se vypravuje o Lukasově lípě. Všichni o ní hovoří s láskou, jako by to byl živý strom. Ano, vždyť tato lípa kdysi zpívala. Zpívala lidským hlasem. Je matkou všech lip v těchto koutech Vysočiny.
Bylo to v dobách již dávných, kdy zdejší obyvatelé mohli jen tajně vyznávat svou víru. Pronásledování po bělohorské bitvě zasáhlo i vesnice na Poličsku. Knihy nejlepších vlastenců a kněží byly na hranicích páleny. Mnoho našich poctivých lidí muselo prchnout za hranice. Ti, kteří zůstali, scházeli se jen tajně, aby si mezi sebou uchráněné knihy půjčovali a ujistili se, že stále žijí ve stejné myšlence a jsou si i srdcem blízcí. Tenkrát žil v této obci stařeček Jiroušek. Věděl, jaká je nouze o knihy, které posilují srdce i ducha. Rozhodl se, že ty nejdůležitější, pokud mu budou síly stačit, opíše. Aby se o tom nedozvěděli nepovolaní, a také, aby ho při práci nikdo nerušil, našel si skrýš, kde ho sotva mohl někdo hledat: v dutém kmeni Lukasovy lípy.
Její rozložitý kmen měřil dvanáct metrů v obvodu, a tak se do ní vtěsnal i stolek se židlí.
Stařec Jiroušek vcházel do dutiny stromu vždy za tmy. Nejdříve se pomodlil a pak se dal do opisování. Dlouho do noci psal při lojových svíčkách. Za každou spálenou svíčku si udělal na deskách čárku. Podle těchto jednoduchých záznamů spotřeboval při práci 1204 svíčky.
Začal s opisováním Nového zákona, jehož opis chtěl dokončit co nejdříve. Když knihu přepsal, rozhodl se, že k opisu přiloží i žalmové zpěvy. Při jejich opisování si potichu prozpěvoval sloku za slokou, neboť sem a tam zapomenuté slovo se mu takto lépe vybavovalo.
Stařec slyšel jenom velice málo. Netušil, že jeho hlas, vycházející z kmene stromu, splývá s jeho šustěním, jako by lípa opravdu zpívala.
Lidé, kteří šli v noci kolem a zpěv zaslechli, nevěděli, zda vychází z koruny nebo z kmene stromu. Šumění koruny je mátlo, jako by chránilo stařečka, zabraného do práce a zpěvu. Někteří dokonce tvrdili, že zpěv vychází z kořenů lípy, někteří zase, že tryská z hlubin země. Nedopátrali se. Stačil lehký vánek, aby rozšuměl korunu mocné lípy, a zdálo se, že zpěv je slyšet jednou z té, podruhé z oné strany.
Nepřátelé, kteří chtěli odhalit tajemství zpívajícího stromu, zastrašeni odcházeli.
Stařeček Jiroušek dopsal i staré zpěvy.
Lukasova lípa, které se od té doby říká ,,zpívající

GPS souřadnice: 49.7024614N, 16.1752961E

Autor: Miroslav Andrle
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022






Předchozí článek: Linhartická kyselka aneb Pramen císařovny Elizabeth
Následující článek: Cimburk se stal místem romantických svateb


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2022 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Stavební kameny Pardubického kraje
Země Keltů
Cyklistické areály
Zřícenina loveckého zámečku Neulust



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v ŘETOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Podloubí na náměstí v KRÁLÍKÁCH.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu CIMBURK z konce 13. století.

SVITAVSKO: Fontána na náměstí ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Občanská záložna v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml