Sdružení přátel Pardubického kraje

Zámek ve Zdechovicích zaznamenal pohyb


11.04.2017 Předloni jsme si všichni mohli všimnout, že zámecký park je přístupný veřejnosti, ale co dál? Co s hlavní budovou? Před koncem roku 2016 zahájila vybraná firma odstraňování havarovaných a nežádoucích konstrukcí, vítězný projektant zpracovává studii na bydlení pro každého, velký zámecký rybník bude vyčištěn a zprovozněn a možná že se začne už letos, víme už také, který sochař bude opravovat kašnu (její část jsme našli). Je dobré také uvést, že v celém areálu jsou hotovy nové rozvody elektro, vody a obou kanalizací a k budově zámku je přiveden plyn.
Připravují se také další kroky jako například podklady pro fasády zámku. Položme si tedy otázku:
Proč je potřeba projekt na obnovu zámeckých průčelí?
Obnova velké historické budovy jakou zdechovický zámek je vyžaduje kvalitní a s předstihem připravenou dokumentaci. Musíme si uvědomit, že na ní závisí nejen dobrý výsledek samotné stavební akce, ale celý předchozí schvalovací proces a také možnosti získání dotací.

Projekt obnovy průčelí je dílčí částí projektové dokumentace. Průčelí mohou být řešena samostatně, protože se jedná o specifickou, do jisté míry izolovanou část stavby - zatímco u interiérů je nutné znát funkční využití, abychom ho zohlednili při tvorbě projektu, je exteriér památkově chráněné stavby předmětem především rozhodování památkové péče, která posuzuje obnovu hned z několika hledisek:
1. Výslednou podobu architektonického členění. V posledních 60. letech byl zámek a jeho průčelí několikrát opravován dosti nešetrným způsobem a následně došlo k dlouhodobé devastaci za účasti sovětské armády. Došlo k neblahému zjednodušení, deformaci členění a špatnému technologickému provedení. Stavebně historický průzkum navíc zjistil několik vrstev úprav po požáru zámku na počátku 19. století a také starší řešení fasád v období baroka a renesance - kdy zámek zdobila psaníčková sgrafita. Projekt tedy musí odpovědět na otázku - jak má vypadat budoucí podoba průčelí včetně barevnosti.
2. Samostatnou kapitolou je technologie. Podíváme-li se dnes na průčelí zámku, vidíme rozsáhlé opadané části omítek, většinou těch mladších. Správné provedení štukových prvků - šambrán oken, říms a dalšího členění, ale i plochých částí není banální a jednoduchá věc - vyžaduje specializované znalosti technologů. Musí se určit složení štukatérských a omítkových směsí i technologický postup, aby byla zaručena trvanlivost. Totéž platí i o nátěrech. Při tak obrovských plochách si nemůžeme dovolit riskovat diletantské provedení.
3. Součástí průčelí je také řešení okenních výplní a doplnění původních vrat. I když jsme dnes již navyklí, nevychází současné řešení z původní podoby výplňových prvků. Je provedeno armádou na přelomu 50. a 60. let 20. století. Exteriérová a často i interiérová okna jsou dožilá a bude nutné je vyměnit. Pokud však musíme tyto prvky vyměnit, musíme vědět, jak mají vypadat, aby splnily tepelně-izolační standardy a přitom byly akceptovány orgány památkové péče. I na to musí projekt odpovědět.
Zámky byly vždy obrovskou (nejen finanční) zátěží pro své majitele, a to i pro ty z nejbohatších šlechtických rodů. Sloužily však úzké skupině privilegovaných lidí. My se snažíme postupně celý areál oživit, aby sloužil co nejširší veřejnosti, zejména proto nemůžeme nějakou laickou činností vzhled této kulturní památky zpackat. Tak proto potřebujeme odborný projekt na fasádu objektu i před jeho oživením. Jsme si totiž také vědomi naši vysoké odpovědnosti za zachování kulturního dědictví i pro naše děti.

GPS souřadnice: 50.0137781N, 15.4693250E

Autor: Ing. Robert Chutic
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2017






Předchozí článek: Pardubice mají svůj Slavín
Následující článek: Regionem Kunětické hory


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Litomyšlská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je zbytkem městského opevnění.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jiří v DOLNÍ ČERMNÉ

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Náměstí v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ s radniční věží, která nemá žádné základy.

SVITAVSKO: Sgrafita zhotovená podle Váchalova Krvavého románu na domě čp. 127 v LITOMYŠLI.

PARDUBICKO: Symbolem PARDUBIC je Zelená brána z roku 1507 s věží vysokou 60 metrů-




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml