| |
Zajímavosti ze Sovolusk
30. 05. 2008 Sovolusky leží asi 8 km jižně od Přelouče. Pojedete-li někdy přes tuto obec, zastavte se a zbystřete pozornost. Můžete tu totiž vidět leccos zajímavého. Na prostorné, přibližně trojúhelníkové návsi rostou dvě velké mohutné lípy. Zvláště jedna vyniká jak silným kmenem, tak díky tomu, že roste ničím nestíněna i široce rozevřenou korunou. Je pod ní malé dětské hřiště, jednoduchá zvonička a altán autobusové zastávky. Je tu i nevelký travnatý prostor, na kterém jsou rozložené čtyři velké bělavé kameny. Místy jsou již ztmavlé díky řasám, které se tu uchytily v prachu. Kameny nejsou, jak se možná mnozí domnívají, kusy vápence, nýbrž kusy křemence. Je to méně se vyskytující usazená hornina, často vzniklá dokonalým stmelením křehkého pískovce - tedy vyplněním mezer mezi jednotlivými zrny křemene křemenitým tmelem, čímž vznikne téměž plně celistvá hornina. Křemenec vyniká velkou tvrdostí a odolností vůči zvětrávání. Je zajímavé, že křemence, vzniklé již v ordoviku v prvohorách, se častěji vyskytují na více místech severního okraje Železných hor. V druhohorách křemence zalilo křídové moře a pokrylo je svými usazeninami. Po ústupu moře zvětrávací procesy usazeniny rozrušovaly a odplavovaly. V podhůří Železných hor tak začala místa s křemencem vystupovat v podobě skalnatých hřbítků, kamýků a jiných tvarů. U Horních a Dolních Raškovic se z křemenců s částí nezaplněných mezer mezi zrny, či kousky křemene, vyráběly mlýnské kameny. Prý nejkvalitnější v celých Čechách. Okolo Sovolusk se nachází křemenec ve velkých kusech na polích, lukách i v lesích. Na polích je pochopitelně nebezpečnou překážkou pro zemědělské stroje. Proto jsou kusy z půdy uvolňovány a z polí odváženy. Díky své nápadně světlé barvě, tvarům a velikosti, mají kusy křemence i určitou estetickou hodnotu. Té využili v Sovoluskách a čtyřmi kusy bělavého křemence si vyzdobili náves. Vyvětralých křemenců našli daleko více a i ty zdobí příhodná místa Sovolusk. Nálezy křemenců z okolí Sovolusk nejsou jedinou geologickou zajímavostí této obce. Při úzké silničce ze Sovolusk do Urbanic je vpravo od ní na pastvině při vyvýšenině se skupinou stromků a keřů zarostlý starý lůmek. Na první pohled nezajímavý, odborníci jsou jím nadšeni. Stojí u ojedinělého spilitového suku. Tato starohorní vyvřelina prorazila zemskou kůru a vylila se na dno moře. Prudce se ochlazovala a začínala tuhnout. Další z nitra země vytlačovaný spilit chladnoucí povrchovou kůru nadouval a tím vznikal útvar ne nepodobný polštáři nebo celé skupině polštářů. To se odehrálo v době asi před 560 milióny let. Když sestoupíte až na dno malého lomu a pečlivěji si uspořádání spilitu prohlédnete, uznáte, že určitá podoba popsaného jevu je patrná. Ještě větší kus bílého křemence, než jaký mají v Sovoluskách, můžete vidět hned vedle silnice za letištěm u Nového Dvora za obcí Bílý Kámen ve směru do Podhořan. K němu se váže i zajímavá pověst.
Autor: Jaroslav Duchoň Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008 Předchozí článek: Erotika v pardubickém meziválečném tisku Následující článek: 50 let nového nádraží v Pardubicích Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|