|
| |
|
Záchranný archeologický výzkum v Chrudimi, Hradební ulici.
05. 02. 2007 Historické centrum Chrudimi od roku 1994 "zdobila" rozsáhlá proluka v rohu Resslova náměstí a v přilehlé Hradební ulici. Vznikla jako důsledek neuvážené demolice dvou historických domů (čp. 14/I, 15/I) a neuskutečněného záměru postavit zde bankovní pobočku. Dalšímu investičnímu záměru v podobě obchodně bytového centra s podzemními garážemi pro 95 aut předcházel v dubnu až září 2006 záchranný archeo-logický výzkum, který prováděl Archeologický ústav AV ČR Praha ve spolupráci s Regionálním muzeem v Chrudimi. Nejstarší nálezy lze spojit s mladší a pozdní dobou bron-zovou a kulturou slezskoplatěnickou. V tomto období (cca 800-600 př. n. l.) existovalo v Chrudimi hradiště. Archeologický výzkum zjistil nálezově bohaté souvrství a jámy s velkým množstvím keramiky. Další osídlení můžeme spojit až s našimi slovanskými předky v 9.-10. století. Také tehdy existovalo v Chrudimi hradiště rozsahem totožné s pozdějším středověkým městem. Na zkoumané ploše byly zjištěny stopy dřevěných staveb a plotů a také zásobnice na obilí. V její výplni se nacházelo několik nádob. Plynulý vývoj 11. až 13. století opět representují zejména kulturní vrstvy a zjištěny byly také úpravy povrchu ve formě nekvalitních dlažeb. Překvapením byl nález ojedinělého pohřbu novorozence. V celém popsaném období byla zkoumaná plocha hustě osídlena, rekonstruovat podobu zástavby a další detaily však nelze. Pozdější zástavba a další zásahy zachovaly jen navzájem nesouvislé útržky. Zásadní proměnu přináší založení vrcholně středověkého města před rokem 1276. Vyměřena byla pozdější Hradební ulice, a to v trase proti dnešnímu stavu mírně odchýlené k západu. Od počátku byla tato ulice vydlážděna nebo alespoň vysypána štěrkem. Podél ulice byly vyměřeny jednotlivé městské parcely. Hranice mezi obecním majetkem (tj. ulice) a soukromým majetkem (jednotlivé parcely) si udržela neměnný průběh od 13. století až do 2. poloviny století 19., přestože se úroveň ulice postupně zvyšovala a byla opakovaně (až 6x) předlažďována, naposledy valounovou dlažbou s odvodňovacím kanálkem uprostřed. Stejně se proměňovala zástavba podél ulice. V nejstarším období (závěr 13. století) byla zástavba dřevěná, nejspíše ve formě srubů s podlahami z jílu. Nahradila je na počátku 14. století opět dřevěná stavba, ale na kamenné podezdívce a nejméně dvouprostorová. Sou-částí stavby byl také zahloubený suterén se stěnami obloženými dřevem. Výdřeva byla v rozích upevněna kůly. V první třetině 14. století byla Chrudim postižena rozsáhlým požárem, doloženým v archeologických terénech, ale nikoli v písemných pramenech. Požár postihl také dřevěný dům na podezdívce. Nahradila ho zděná stavba, z níž se dochoval přibližně čtvercový sklep (rozměry 5 x 5 m), zděný z opuky na jíl. Přístup do něho byl od severu lomenou šikmo se svažující chodbou (šíjí). V západní stěně sklepa byl výklenek na odkládání světla a ve stěně protější větrací okénko. Jak vypadal dům stojící nad sklepem, nevíme, s největší pravděpodobností byl dřevěný. Ve století 15. byl v jeho těsném sousedství vyhlouben obdélný sklep o rozměrech cca 6 x 4 m, zděný na maltu a zaklenutý valenou klenbou. Přístupný byl od západu zděnou šíjí se sedmi dochovanými kamennými schody a částí kamenného portálu. V době jeho funkce bylo do podlahy sklepa vyhloubeno zděné schodiště, na které navázal sklep křížového půdorysu. Spodní podlaží sklepů bylo hloubeno hornickým způsobem a posléze vyzděno z kamene na maltu a opatřeno valenou klenbou. V této podobě se dům dožil třicetileté války, během níž byl pobořen. Stejný osud postihl také ostatní domy v celém bloku sevřeném Resslovým náměstím, Hradební a Rybičkovou ulicí. Na rozdíl od ostatních však nebyl obnoven. Sklepy byly zavezeny smetím a stavebním odpadem a místo bylo využíváno jako zahrada. Majetkově bylo přičleněno k domu čp. 10/I. Prozkoumaný suterén měšťanského domu představuje významný přínos pro poznání nejstarší měšťanské zástavby v Chrudimi. Zachycuje vývoj od víceméně provizorní dřevěné zástavby z konce 13. století ke kvalitnímu domu z kamene a malty. Katastrofa třicetileté války zakonzervovala jeho zbytky v podobě, která byla v ostatních částech Chrudimi proměněna četnými pozdějšími přestavbami, a proto se nedochovala. Zděný sklep ze 14. století je nejstarší v Chrudimi zatím objevenou kamennou obytnou stavbou. Výraznou součástí nalezené situace jsou odpadní jímky a jámy. Celkem jich bylo prozkoumáno 14 a časově pokrývají období od konce 13. století až do století 18., vět-šinu je možno datovat do 15. až 16. století. Historicky náleží ke dvorkům domů čp. 10/I, 14/I a 15/I. Také jejich podoba byla rozmanitá. Od prostých, nijak neupravovaných jam, přes čtvercové jámy, se stěnami zpevněnými výdřevou ke kruhovým jímkám se stěnami pečlivě oblo-ženými kamenem, spojovaným jílem. Tato skupina jímek se zdánlivě podobá studnám, skutečná studna však objevena nebyla. Jímky se pravděpodobně velmi rychle zaplňovaly odpadem z domácnosti, řemeslné činnosti, chovu domácích zvířat a také stavebním odpadem. Některé byly po zaplnění překryty izolační vrstvou a v sousedství byla vyhloubena jímka nová. Jiné byly zřejmě opakovaně vyváženy a znovu zaplňovány. Nálezy z odpadních jímek představují jakýsi průřez vybavením měšťanské domácnost i v příslušném období středověku. Získáno bylo široké spektrum kuchyňské a stolní keramiky (např. více než 100 nádob). Nálezy kamnových kachlů ukazují, že tato civilizační vymoženost byla v Chrudimi užívána již od 14. století. Velmi bohaté jsou nálezy skla ze 14. až 16. století, ukazuje se, že jím byly vybaveny zřejmě téměř všechny chrudimské domácnosti. Zvířecí kosti, zbytky rostlin a pylu zpřesní představu o složení stravy a životním prostředí. O majetnosti středověkých obyvatel zkoumané plochy svědčí 69 nalezených mincí, v jedné jímce se dokonce (zřejmě nešťastnou náhodou) ocitla i celá pokladnička. Výjimečným nálezem jsou i dva soubory bronzových miskovitých závaží, dosvědčujících, že zde bydleli také kupci. Písemné zprávy o domech až do 17. století mlčí, ale archeologické nálezy dokládají, že název zdejší čtvrti "Bohatá" nebyl náhodný. Objevené pozůstatky měšťanské zástavby (kromě uvedených ještě části 4 dalších sklepů či zděných domů) vedly ke snaze alespoň malou část zachovat pro budoucí poznání a obohatit Chrudim o zajímavý doklad minulosti. Pro zachování byly navrženy dva výše popsané sklepy, zděné na maltu s příslušnými intaktně dochovanými přístupovými schodišti. Znamenalo by to zmenšit kapacitu garáží o necelých 10%, ostatní stavební záměry by nebyly nijak narušeny. Přes velkou snahu a jednací úsilí vyvíjené od května, kladná doporučení příslušných památkových a archeologických organizací, byl horní sklep počátkem října svévolně zničen a v současné době přetrvává na staveništi pouze spodní sklep křížového půdorysu (ovšem bez přístupového schodiště). U dravého investora, připraveného prosadit svůj záměr bez ohledu na cokoliv, negativní přístup k památkové hodnotě nalezených staveb konec konců nepřekvapuje. Co však zaráží, je nezájem městských orgánů a vstřícný přístup ke kontroverznímu záměru, který nenávratně ničí na více než polovině městského bloku vše, co tam předchozí doba zanechala a nahrazuje to vybetonovanou jámou. Ujednání se soukromou osobou tak bylo postaveno nad mezinárodní závazky našeho státu (tzv. Maltská konvence o ochraně archeologického kul-turního dědictví) a závazky, vyplývající z vyhlášení Chrudimi městskou památkovou zónou. Při odpovědi na otázku, co dělá Chrudim Chrudimí, zda objevené středověké sklepy jako doklad dlouhodobého vývoje nebo garážová stání, ti zodpovědní volili
Autor: PhDr. Jan Frolík, CSc. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006 Předchozí článek: Stálá expozice České sklo na pardubickém zámku Následující článek: Naučná stezka K pramenům řeky Svitavy Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
