|
| |
|
Za krásami a historií okolí Dobříkova u Chocně
29. 11. 2007 Při jízdě vlakem z Pardubic do Chocně nás od Uherska zaujme zpočátku nevýrazný, ale k východu stále stoupající zalesněný hřbet, který na nejvyšším místě - Čertově dubu - dosahuje výšky 352 metrů. Tento hřbet vymezuje jižní okraj rozsáhlého lesního komplexu v okolí Horního Jelení. Na východě je les ohraničen hlubokým zářezem Tiché Orlice, sledovaným při levém břehu železniční tratí z Chocně do Týniště nad Orlicí. Jihovýchodní cíp lesa mezi obcemi Dobříkov, Újezd u Chocně a Choceň zaujímá polesí Hluboká. Krajinou prochází několik značených i neznačených cest pro pěší turisty i pro ty, kteří si oblíbili cyklistické výlety. Vedle atraktivní lesní scenérie nám tento kout našeho kraje nabízí i zajímavé historické památky. Za výchozí místo našeho putování jsme zvolili Dobříkov, ležící asi sedm kilometrů západně od Chocně. Ze železniční zastávky nás do obce, připomínané již v polovině 14. století, dovedla žlutá turistická značka. Starobylost obce dokládají zbytky tvrze, postavené v tomto období. Někdy po roce 1440 byl držitelem vsi i tvrze husitský hejtman Jan Talafús z Ostrova. První písemné prameny dokazující existenci tvrze však jsou až z roku 1496. Před koncem 15. století se tvrz dostala do držení rodu Dobříkovských z Malejova. Na přelomu 16. a 17. století za Viléma Dobříkovského z Malejova, hejtmana Chrudimského kraje, byla tvrz renesančně přestavěna. Za účast pana Viléma v protihabsburském českém stavovském povstání (1618 - 1620), poraženém v bitvě na Bílé hoře, Dobříkovští o tvrz přišli. Na památku obětí prvého protihabsburského odboje byl v roce 1928 odhalen na horní návsi Dobříkovským z Malejova pomník, jehož autorem byl sochař Václav Černý z Prahy. Ve stejný den byl na dolní návsi odhalen i pomník místních občanů, padlých ve válce v letech 1914 - 1918, vytvořený sochařem J.V.Duškem. Po Vilémovi se až do konce 18. století v držení tvrze vystřídala řada majitelů, poté začala tvrz chátrat. Na počátku 19. století byla ze zbytků zdiva postavena myslivna. V roce 1924 koupil tvrziště prvorepublikový politik Václav Klofáč, který si na jeho části nechal postavit vilu, používanou jako letní sídlo. Ve vodním příkopu byl vybudován bazén. Přes tyto zásahy střední vyvýšenina, obklopená širokým a hlubokým příkopem, před kterým je několik metrů vysoký val, zřetelně připomíná někdejší tvrze. Vztah Václava Klofáče (tehdy poslance a později ministra obrany Československé republiky a senátora) k Dobříkovu se datuje až k období před 1. světovou válkou. Z jeho podnětu se zde v roce 1911 konal velký tábor lidu, který podpořil národní a sociální vědomí lidu Vysokomýtska. Na upomínku tohoto shromáždění byla v roce 1912 vztyčena v Dobříkově socha Mistra Jana Husa v nadživotní velikosti. Plastika je 5 metrů vysoká a sochař Cyril Jurečka ji provedl z jemnozrnného žlutého pískovce. Václav Klofáč si zdejší krajinu oblíbil takovou měrou, že v roce 1930 nechal na své náklady přemístit do Dobříkova z Podkarpatské Rusi dřevěný roubený kostelík z roku 1669 včetně vnitřního vybavení. Po rekonstrukci byl v roce 1931 vysvěcen a předán do užívání Církvi československé. Od roku 2000 se na opravách kostela, prováděných pod dohledem Národního památkového ústavu v Pardubicích,podílejí Ministerstvo kultury ČR, Pardubický kraj a obec Dobříkov. Prohlídkou kostela doprovázela členy turistického odboru Klubu přátel Pardubicka průvodkyně Zdena Schejbalová. Z Dobříkova nás modrá turistická značka dovedla lesem k rozcestí "Nad Hlubokou", odkud jme odbočili vlevo po zelené značce ve směru na Horní Jelení. Opačným směrem pak zelená turistická značka pokračuje přes Čertův vrch (352 m.n.m.) do Chocně vzdálené asi 6 km. Na návrší Čertova dubu je lesní altánek, kousek za ním je pomníček partyzánského velitele Saši Bogdanova. V Dobříkově se pak nedaleko kostela nachází pomníček jeho dvou druhů. Všichni zahynuli na sklonku 2. světové války po nezdařeném pokusu o únos letadla z obsazeného letiště u Chocně. Po zelené značce v hornojelenském směru jsme po necelém kilometru dorazili k pětisměrné lesní křižovatce se zasněženým odpočinkovým místem se stolkem a lavičkou. Zatímco zelená značka pokračuje směrem na Horní Jelení, my jsme se vydali po neznačené první stezce vpravo severovýchodním směrem. Asi po 600 metrech jsme došli k rozsáhlému vytěženému písníku ve tvaru obdélníkového kráteru a délce skoro 1 km, šíři několika set metrů a hloubce 20 metrů. Stěny i dno písníku jsou porostlé náletovými křovinami, takže jsme shora shlíželi do romantického lesního údolí. Lesní cestou podél písníku vpravo jsme obešli polovinu obvodu kráteru a z nejvýchodnějšího místa dorazili stezkou severovýchodním směrem je silničce mezi Újezdem u Chocně a Chloumkem. Před Chloumkem jsme narazili na červenou turistickou značku, která stoupá vpravo přes osadu Darebnice na vrch stejnojmenného kopce. Před prudkým stoupáním jsme na pravé straně minuli několik set let starý mohutný dub. Na rozsáhlém ostrohu v lese jsou doposud zřetelné valy a příkop dávného hradiště, osídleného okolo 10. století před naším letopočtem lidem lužických popelnicových polí a v 8. století Slovany. Byla zde pravděpodobně i středověká tvrz, po které byly na jižním svahu nalezeny zbytky 2 m široké zdi. V šedesátých letech minulého století byly na místě objeveny i zbytky středověké keramiky a zbraní. O hradu dosud historické prameny mlčí. Naši červenou značku několik kilometrů doprovází několik kilometrů také Choceňská naučná stezka. Informační tabule při cestě k dalšímu hradu podává poučení nejen o historii, ale také o fauně a flóře krajiny. Druhý hrad našeho zájmu - Hlaváčov, vzdálený asi 400 metrů od hradiště na Darebnici, stával na okraji strmé stráně nad řekou. Ze tří stran byl ve tvaru podkovy obklo-pen 6 m hlubokým příkopem a 3 m vysokým valem. Na malé plošince uprostřed byly nalezeny zasuté základy čtyřhranné věže a stavení. Hrad byl údajně založen počátkem 14. století Drslavici a zbořen roku 1338 při první trestné výpravě Karla IV. proti hradům při Tiché Orlici. Asi po 2 km chůze zvlněnou krajinou jsme nad strmým údolím známým jako Dívčí doly dorazili k třetímu hradu - Zítkovu. Hrad stál rovněž nad strmým levým břehem Orlice a byl obklopen příkopem a valem. Na vrcholové plošince je dosud zřetelná prohlubeň po zasypané studni. Také tento hrad doplatil na loupežnické výpravy svého pána a byl rovněž v roce 1338 při trestné výpravě Karla IV. proti odbojnému loupeživému Mikuláši z Potštejna dobyt a zbořen. "Karel IV., tehdy markrabě moravský, ve svých dvaadvaceti letech pomalu zvykal úloze zodpovědného vládce v českých zemích. Snažil se zastoupit v zemi svého otce Jana Lucemburského, který pro neustálé vojenské půtky v celé Evropě pobýval málo ve svém království. Karlova výprava v roce 1338 nebyla zcela úspěšná - Mikuláš z Potštejna z hradu uprchl. Ve svém odboji proti panovníkovi pokračoval a teprve při druhé výpravě v roce 1339 byl vojskem Karla IV. na svém hradě zastižen. Schoval se v hradní věži, kterou Karel nechal strhnout. Odbojný pán zahynul v jejích troskách. Energickým zákrokem dal Karel jasně najevo, jaký osud by čekal odbojné šlechtice v konfliktu s jeho mocí." Od hradiště Zítkova jsme sestoupili k železniční trati u Tiché Orlice a po překonání posledního kopce - Homole - dorazili k míru zvanému "U Huberta", odkud pokračuje červená turistická značka společně se zelenou. Podél Orlice jsme pak došli do Chocně. Trasa celkem měřila 15 km. Prameny: - Informační materiály OÚ Dobříkov. - Články Jaroslava Duchoně, Jana Vítka a Václava Homolky v deních MF Dnes a Deníky Bohemia. - Vyprávění paní Zdeny Schejbalové, průvodkyně kostelíkem v Dobříkově. - Jiří Spěváček: Karel IV., Život a dílo (1316 - 1378), nakladatelství Svoboda, Praha 1980.
Autor: Karel Obruba Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: Předchozí článek: Vysokomýtsko je spjato s osudy jednoty bratrské Následující článek: Dřevěný podkarpatský kostelík v Dobříkově Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
