|
| |
|
Z historie města Králíky
07. 11. 2005 Město obklopené malebnými horami a panensky čistou přírodou, se nachází v severní části králické brázdy v nadmořské výšce 560 metrů nad mořem. Počátky Králík jsou datovány do první poloviny 14. století a jsou spojeny s těžbou železa, stříbra a dokonce rýžováním zlata v nedaleké Moravě. Podle tradice tu býval i horní soud. Z té doby pravděpodobně pochází i znak města v podobě stříbrného meče postaveného ostřím vzhůru v červeném poli. Přes něj jsou dvě zkřížená hornická kladiva, která připomínají dávné hornické tradice. Nejstarší věrohodný údaj o tomto místě pochází z roku 1367. Je to zápis dochovaný v zemských deskách, kterým Karel IV. daroval hrad Žampach a k němu patřící „Hory Králické“ („montana in Greylichs“) Čeňkovi z Potštejna. Tato zmínka se však týká jen blíže neznámých dolů. Vlastní město vzniklo až v 16. století a poprvé je doloženo roku 1568. Roku 1577 koupil město s deseti vesnicemi Zdeněk z Valdštejna. Ten si zvolil Králíky za sídlo svého panství a začal s jeho budováním. Kromě zámku, fary a protestantské modlitebny, dnes kostela sv. Michaela Archanděla, dal vystavět náměstí do dnešního tvaru. Podařilo se mu také prosadit pro město Králíky právo na pořádání tří výročních trhů. Od roku 1605 patřilo město Evě z Valdštejna, která se dostala do konfliktu se svými poddanými, kteří jí odmítli složit slib poslušnosti. V tomto protestu vytrvali dva roky. Nakonec je zlomilo přivolané vojsko. Důvodem nespokojenosti obyvatel byly přehnané robotní povinnosti, které Eva z Valdštejna požadovala. Spor ji však pravděpodobně unavil, protože roku 1607 přepustila králické panství svému manželovi Jindřichu Fridrichovi z Hohenlohe. Poblíž léčivých pramenů nad městem dal králický rodák biskup Tobiáš Jan Becker v letech 1696 – 1710 postavit monumentální komplex klášterních budov. Na poutní místo tak přicházelo mnoho poutníků a obyvatelstvo chudého Králicka tak získalo obživu v rozvíjející ve výrobě upomínkových předmětů. Začalo se rozvíjet zejména řezbářství. Císař Josef II. však po roce 1780 poutě zakázal a na Králické dolehla krize. Řemeslníci však rychle změnili sortiment a přeorientovali se na výrobu betlémů, které se s úspěchem prodávaly i v Americe jako „pravé vídeňské jesličky“. Šlo většinou o tzv. betlémy skříňové klasického typu, zhotovené ze dřeva. Chloubou králického řezbářství byl typ zvaný Benátské město. Výroba betlémů v Králíkách se udržela až do konce 2. světové války. Po roce 1945 zde zbyl již jen jediný autor – Josef Schwarzer z Dolní Hedče. Dalším řemeslem, které bylo na Králicku rozšířené, bylo varhanářství. Varhanami králických mistrů se může pochlubit nejeden kostel v Čechách. Jedny z nejvýznamnějších varhan se nacházejí v pražské Loretě. Pro pozdější vznik textilní tradice regionu mělo velký význam tkalcovství, vždyť králické plátno se prodávalo úspěšně po celé zemi. Jedním z nejvýznamnějších odbytišť se stalo Brno a odtud si plátno nacházelo cestu i na vídeňské trhy. V 18. století město strádalo požáry, morovými epidemiemi a válkami. I když v tomto kraji nedošlo k žádným významným bitvám, město trpělo průtahy vojsk. Proběhlo zde mnoho šarvátek a drancování. Největší požáry město postihlo v letech 1708 a 1767, kdy lehla popelem velká část budov. Dřevěné stavby tedy byly nahrazovány kamennými. Po odstoupení Kladska Prusku se mnoho obyvatel přestěhovalo právě do Králík a tak se město začalo rozrůstat. V roce 1850 byl v Králíkách zřízen okresní soud, berní a pozemkový úřad. Od druhé poloviny 19. století nastal rychlý rozvoj města. Roku 1899 byla otevřena místní železniční trať Dolní Lipka – Štíty, stavěly se továrny, silnice, obytné domy. Před druhou světovou válkou tvořily většinu obyvatel města Němci. I zde se projevoval vliv sílícího nacismu. V roce 1937 město navštívil tehdejší prezident Edvard Beneš v rámci inspekční cesty po výstavbě opevnění, které se v této oblasti budovalo od roku 1936. V roce 1938 byla na základě Mnichovské dohody oblast Králicka odtržena od Československa a připojena k Německu. A tak město 5. prosince 1938 zažilo návštěvu samotného Hitlera. Za druhé světové války se ve městě vyráběly součástky pro vojenská letadla, na kopci Výšina nad městem byl stavěn i koncentrační tábor, který však nebyl naštěstí nikdy dokončen. Po odsunu německého obyvatelstva po skončení války se podařilo obyvatelstvo rychle dosídlit a tak město uniklo výraznější devastaci. Literatura: Lukáš Král: Králicko – OFTIS s.r.o. a Městské muzeum Králíky - Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku – Jeseníky, Šumpersko – S&D Praha, 2. vydání Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2005 Předchozí článek: Rozhledna Barborka nabízí výhledy do celého Polabí Následující článek: Dělostřelecká tvrz Bouda Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
