|
| |
|
Z historie hradu Vratislav
07. 08. 2005 Dnešní obec Vraclav, vzdálená 5 km severozápadně od Vysokého Mýta má bohatou historii. Svědectví o osídlení Vratislavska a s tím související osídlení české strany pomezního hvozdu prvními zemědělci je v mladší době kamenné. Neolitická sídliště byla archeologickým výzkumem zjištěna v Cerekvici, Hrušové a na Starém Mýtě. Po ukončení tzv. stěhování národů přicházejí na naše území z východu od Dněpru a Visly první slovanské kmeny. Ve východních Čechách se usídlil kmen Charvátů. Ve druhé polovině 10. století uvádí k roku 981 kronikář Kosma zmínku o hradu Litomyšli. Zde se ukazuje skutečnost, že slovanské kmeny v této části země se usídlili trvale nejméně čtyři století před německou kolonizací, která zde začala ve 13. století. Tímto územím už v 10. století procházela významná obchodní cesta směřující od Prahy k Olomouci - později zvaná Trstenická stezka. Tato obchodní cesta byla veřejná, se zastávkami pro odpočinek a přenocování. Tak tudy přicházely do země obchodní karavany se zbožím a v době šíření křesťanství i poutníci. Často po této cestě přicházela i nepřátelská vojska. Obchodní karavany přivážely sem vzácné zboží, peníze a zlato. Platily na zemské bráně clo a jiné poplatky. Proto byly obchodní cesty pod mocí panovníka, který dbal, aby zde byl udržován pořádek a bezpečnost. Proto také zemská brána byla opevněna. Pro větší zajištění bezpečnosti na obchodních stezkách budovali panovníci od 10. století strážní ochranná střediska. Během 10. století končí u slovanských kmenů v Čechách rodové zřízení a začíná se utvářet raně feudální stát pod vládou knížecího rodu Přemyslovců. Východní Čechy, a tedy i Vraclavsko byly v moci druhého nejmocnějšího rodu v Čechách - Slavníkovců. Centrem jejich moci byl zde hrad Litomyšl. Teprve po vyvraždění Slavníkovců v roce 995 pronikla moc Přemyslovců i do tohoto prostoru. Zde potom kníže Břetislav (1034 - 1055) nebo jeho syn Vratislav (1061 - 1092) založil nové správní centrum a pohraniční hrad Vratislav, pojmenovaný podle zakladatele knížete Vratislava, pokud byl zakladatelem hradu kníže Břetislav, pojmenoval jej na počest svého prvorozeného syna. Z původního názvu Vratislav se postupně vyvinul dnešní název Vraclav. Na hrad Vratislav byla převedena funkce litomyšlského hradu. První písemná zmínka o Vratislavi je datován k roku 1073 a potvrzuje založení kláštera v Opatovicích nad Labem. Zde je uvedeno jedno popluží role, které klášteru daroval nám neznámý velmož Mikulec právě na Vratislavi. Uvedený letopočet ale nesouhlasí s historickými skutečnostmi. Rozborem dalších listin bylo zjištěno, že tento zápis mohl vzniknout až v roce 1086. Vybudování hradu v těchto místech nebylo náhodné. Je na spojnici hradu Litomyšl a Chrudim. Je to strategické místo, z něhož bylo možné předávat znamení sousedním hradům. Hrad byl vybudován jako strážní objekt při zemské cestě a sloužil hlavně pro vojenskou posádku určenou k ochraně této stezky a pro správní hodnostáře ustanovené panovníkem. Objekt byl pravděpodobně dřevěný na kamenné podezdívce, zřejmě se nejednalo o rozsáhlý objekt. Podle archeologického výzkumu dr. J. L. Píče z roku 1905 byl objeven základ budovy "hradního paláce" o dvou prostorách. Větší síň 20 a 22 metrů, menší 22 a 10 metrů. Při dalším archeologickém výzkumu byly nalezeny zbytky pravděpodobně hospodářských budov. Hrad byl vybudován na ostrohu, opevněn valy a příkopy. Pozůstatkem prvního valu je násep, na němž je nyní postaven pomník. Pod valem byl hluboký ochranný příkop. Hrad sloužil nejen k ochraně zemské stezky, ale byl i správním centrem župy vratislavské. Správu vykonávali hradští úředníci ustanovení panovníkem. Hlavním z nich byl kastelán nebo purkrabí, který řídil politickou a vojenskou správu. Dále zde byl komorník jako správce knížecího majetku a vedl i finanční záležitosti. Byl zde i soud. Dále zde byl vladař jako správce knížecí ekonomie. V prostoru předbraní vzniklo pravděpodobně tržiště a sídliště řemeslníků. Zde byl v 11. století založen románský kostel sv. Václava. V roce 1108 byli na vratislavském hradě vyvražděni čelní představitelé rodu Vršovců z rozkazu knížete Svatopluka. Asi kolem roku 1140 obdržel Děpolt I. (bratr knížete Vladislava) za věrnost knížeti a pomoc při správě země některé úděly - čáslavský, chrudimský a vratislavský. Tuto správu vykonávali Děpoltici do konce 12. století, kdy upadli v nemilost u knížete. Přemysl Otakar I. upevnil svoji moc, vytáhl vojensky proti Děpoltovi III. a u hradu Kouřimi jej roku 1223 porazil. Tímto končí Děpoltici správu vratislavské župy. Župa vratislavská zaniká pravděpodobně po založení města Vysoké Mýto králem Přemyslem Otakarem II. kolem roku 1265. Nové hrazené město převzalo význam vratislavské provincie. Vratislavský hrad v té době přestal být obýván a záhy zanikl. Sídelní prostor a vratislavské podhradí přešlo pak do majetku a správy nově založeného města. V městských knihách mýtských kolem let 1452 - 1453 se jen uvádí hradiště.
Autor: Vlastimil Volák Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2005 Předchozí článek: Polička - gotické opevnění města Následující článek: Z historie rybníkářství v Polabí Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
