|
| |
|
Z historie Čermné
24. 06. 2008 Když český král Přemysl Otakar II. začal kolonizovat velký zemský prales, který sahal od hranic Moravy k Tiché Orlici a od Litomyšle ke Štítům, vybrala si početná skupina osadníků kolonizátorů dlouhé povodí potoka, který nazvala Červenka. Jméno obce je poprvé uváděno v roce 1304 v nadační listině, kterou král Václav II. předává lanškrounské zboží nově založenému klášteru ve Zbraslavi. Obec Čermná je zvána Rottenwasser. V té době zde již stál dřevěný kostel. V roce 1358 přešla obec směnou do majetku biskupství Litomyšlského a je uváděna latinským názvem Rota Aqua (Červená Voda). Název je odvozen od červené barvy permského pískovce. Po husitských válkách přešlo celé panství do majetku šlechtického roku Kostků u Postupim. Za jejich vlády kolem roku 1450 byl v obci vybudován rybník. Roku 1507 pak přešla obec do majetku Pernštejnů, kteří jej roku 1588 prodali Adamu Herzánovi z Harasova. Za jeho vlády byla zavedena evidence majetku poddaného lidu (pozemkové knihy), které jsou dnes uloženy v oblastním archivu v Zámrsku. Roku 1622 se panství dostává do majetku rodu Lichtenštejnů, kteří měli panství v držení až do zrušení poddanství v roce 1848. V roce 1687 - 90 byl postaven nynější kamenný kostel, který byl v r. 1867 prodloužen východním směrem. V roce 1873 byla Čermná jmenována městysem a již rok před tím měla vlastní poštu. V té době měla Čermná okolo 3 700 obyvatel. Od roku 1922 byl název obce Čermná v Čechách a od roku 1926 Čermná u Kyšperka. V roce 1936 byla obec pro náboženské nepokoje rozdělena na Dolní Čermnou s katolickým vyznáním a kostelem sv. Jíří a farou a Horní Čermnou s evangelickým vyznáním, evangelickým kostelem a farou. K násilnému rozdělení obce Dolní Čermné došlo ještě v roce 1938, kdy od splavu rybníka horní část obce patřila do Sudet a od splavu dolů do Protektorátu. Do svých hranic se Dolní Čermná vrátila po válce v roce 1945. První středisko obce se nacházelo v místě, kde stojí kostel. Je předpoklad, že na strmém ostrohu obtékaném porokem, stálo strážiště, které chránilo brod přes potok na důležité zemské cestě. Křivolaký potok s rozbahněným okolím při jarním tání a za povodní nutil obyvatele osady, aby si stavěli obydlí výše nad potokem a k nim vyšplhali a vyjezdili cesty. Když pak byl na ostrohu postaven dřevěný kostelík, byla při něm i fara.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008 Předchozí článek: Starobylý most pod kostelem sv. Jiří v Čermné Následující článek: 70 let přehrady Pastviny Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
