|
| |
|
V Jevíčku před 110 lety
18. 06. 2008 Zanedbané bylo Jevíčko v poslední čtvrtině 19. století. Náměstí a ulice byly bez kanalizace i vodovodu, všude kaluže a bláto. Špína vylévaná přímo z domů do uličních stružek, do kterých se sváděla i dešťová voda, tvořily téměř stále bláto se špinavou vodou a nevoněly. Občané, co nechtěli mít doma, vylévali oknem a proto bylo často nebezpečné choditi pod okny. Dláždění tzv. kočičími hlavami bylo nerovné a hrbolaté a provedeno jen místy. Jediná petrolejová lampa na dřevěném sloupku u kašny na náměstí a několik lamp na křižovatkách Okružní ulice blikotaly nesměle do všeobjímající tmy. Mimořádně hyzdily rynk masné (řeznické) krámy svou ohyzdností a nečistotou až do roku 1885, kdy byly zbourány. A lidé v tomto městě? Ne zbytečně je posměšně okolní vesničané nazývali "frakaři", neboť vždy spěchali pochlebovati těm, co mají moc, tehdy německým úřadům, ať již okresním v Mor. Třebové nebo místním na radnici. Někteří ani sami nevěděli, zda jsou Češi nebo Němci, tak byli národnostně lhostejní. Na všech úřadech se mluvilo německy, na poště, u soudu, všude. Na obecné škole jen v prvních dvou třídách se vyučovalo česky (tehdy moravsky), v dalších německy. Měšťanka byla německá. Když dne 28. října 1893 žádalo obecní zastupitelstvo, aby na obecné i měšťanské škole se vyučovalo česky, neboť v Jevíčku je 1992 slovanských občanů a pouze 382 německých (bez židovského města), byla tato žádost c. k. zemskou školní radou zamítnuta. To byl přímo políček pro dne 17. července 1892 nově zvolené české vedení města, kdy byl zvolen starostou Dr. Jan Klimeš, lékař, prvním radním Karel Appel, poštmistr, druhým radním Emanuel Sedláček, řezník a hostinský a třetím radním Ant. Štulpa, řezník. Ukázalo se i při těchto volbách, že jsou rozhodující hlasy inteligence, která byla bohužel většinou německá (státní úředníci, 2 lékaři, notář i advokát). Pro posílení české inteligence se podařilo brzy získati českého advokáta Dr. Josefa Moníka a lékaře Dra. Jos. Bareše, kteří přicházejí do Jevíčka. Dalším posílením české strany bylo zřízení zemské vyšší reálky v Jevíčku, počínaje 15. zářím 1897. Její první ředitel Adolf Erhart měl hlavní zásluhu na tom, že se dne 6. 3. 1898 sešla dlouho připravovaná první ustavující schůze nového spolku, který si dal název "Muzejní spolek v Jevíčku" (zapsaný do Spolkového katastru v Brně s datem 30. 1. 1898, Mor. Zemský archiv). Toto shromáždění národně uvědomělých českých intelektuálů tehdejšího Jevíčka tvořili starosta města Dr. J. Klimeš, okresní soudce L. Klíma, radní Emanuel Sedláček, F. Holzer, L. Pichler a nadlesní Palán z Vel. Opatovic. Celkem měl spolek 31 členů a stal se dobrou základnou pro založení "Vlastivědného muzea města Jevíčka pro Malou Hanou". Pro sbírky byla vyhrazena veliká místnost v druhém poschodí nově postavené budovy reálky. V březnu 2008 slavíme výročí 110 roků založení muzea v Jevíčku. Hlavní důvod, proč muzejní spolek a muzeum spatřily světlo světa, bylo posilování českého národního vědomí. Dále úkolem muzea bylo seznámit návštěvníky s historií města na základě věcí, nejen slov a pamětí. Muzejní spolek neměl však v Jevíčku prvenství. K nejstarším spolkům patřil k 31. 10. 1859 obnovený "Střelecký spolek". Původní jeho sídlo bylo za hradební zdí. V roce 1840 bylo nahrazeno novou budovou u silnice do Biskupic, která sloužila i jako hostinec. Střelecký spolek zanikl v roce 1912. Již v roce 1872 vznikl také "Spolek pohřební", pro podporu nemocných a pomoc při pohřbívání. Jeho zakladatelé byli Augustin Pařízek, Josef Ludikovský, Jan Novák, Antonín Továrek a Antonín Dvořák. Členové dostávali na pohřeb 109 zl. a v případě potřeby i pomoc v nemoci. Důležitý byl pro Jevíčko i "Hasičský spolek", založený v r. 1870. Patřil k prvním spolkům tohoto druhu na Moravě. Dne 15. 3. 1859 vznikl v našem městě "Hospodářský a lesnický spolek" zásluhou vynikající osobnosti v dějinách Malé Hané Josefa Dobeše (1830-1890), vrchnostenského ředitele Herbersteinů v Opatovicích. Předsedou byl J. E. Josef hrabě Schaafgotsch, statkář v Biskupicích, místopředsedou J. Dobeš a pokladníkem lékárník Frant. Till. Nová ústava z roku 1861 - po pádu Bachova absolutismu - zaručovala řadu občanských práv a svobod, nevyjímaje svobodu spolčovací. Trvalo to několik let, než 10. června 1869 vzniká v Jevíčku slovanský čtenářsko-pěvecký spolek "Ctibor". Jeho stanovy vydal tiskem svým nákladem velký mecenáš, boskovický rodák, Petr Bílka v knihtiskárně ve Vídni (mimo jiné poslal Ctiboru 50 zlatých, aby je při první besedě rozdělil mezi chudé). V roce 1880 měl Ctibor 94 členů, prvním předsedou byl lékárník František Till (1823-1883), který v roce 1860 koupil v Jevíčku lékárnu. Prvním sbormistrem Ctibora byl proslulý František Křička (1848-1891), rodák uhřický. Ctibor pro svém založení byl hlavním českým spolkem, který probouzí národní vědomí, vzdělává své členy čtením časopisů a knih, hudbou a zpěvem. Jeho poslání se časem ztenčilo na pěvecký spolek, bohužel i ten v roce 1996 v Jevíčku zanikl. Tělovýchovná jednota Sokol vznikla v Jevíčku teprve 1.1.1893. Již na 21. srpna 1886 pozval Dr. Jan Klimeš do lázní Velká Roudka brněnský Sokol, v jehož řadách cvičil jevíčský rodák Jan Utíkal, stavitelský asistent. Teprve však zájezd prostějovského Sokola do Jevíčka dne 28. srpna 1892 byl rozhodující pro založení Sokola v Jevíčku. Již na nádraží jsou Prostějováci uvítáni starostou města Dr. Klimešem, dále členy Ctibora a jevíčskými dámami s praporem se stuhou "Jevíčské královničky - bratrům Sokolům" (kroj). Odpoledne v pivovarském parku předvedli prostějovští veřejné cvičení. Slavnost označila německá menšina (Antonín Kraupner) za demonstraci, která ruší klidný život ve městě. Jednota měla při založení 44 členů. Prvním starostou byl zvolen Karel Till, lékárník, náčelníkem Augustin Hejduk, učitel, jednatelem Karel Appel ml., poštovní úředník, dále byli ve výboru Jan Vrbický, Karel Hauser, Karel Galla, Viktor Blábolil, Tomáš Dosedla, Richard Friedl a Jan Šimon. Při založení pivovaru v roce 1896 připravila již jevíčská sokolská jednota slet sokolské župy krále Jiřího, která měla sídlo v Boskovicích. V úvodu popsaný neutěšený stav města se brzy mění. Hlavním iniciátorem je Emanuel Sedláček (1852-1932), který byl starostou 21 roků (a nepřetržitě 40 roků v obecním zastupitelstvu), od 4. února 1899 do začátku prosince 1919. V roce 1896 je postaven vodovod, opozice opět tvrdila, že postavením rezervoáru budou prameny zazděny a město bude bez vody. Kanalizační síť vybudována v celém městě roku 1912-1914 a tak odstraněny na rynku i v ulicích tekoucí močůvka a pomyje. Staví se akciový pivovar v r. 1896 zaručující zemědělcům dobrý odbyt ječmene, v roce 1897 zřízena zemská vyšší reálka, v roce 1905 otevřena česká dívčí měšťanka, následovala česká mateřská škola v r. 1906. Dle dobrozdání vídeňského stavebního úřadu započato se stavbou chodníků, každý majitel domu založí žulovou obrubu, upěchuje 10 cm (v průjezdech 15 cm) silnou vrstvou betonu a zaleje 2 cm (v průjezdech 4 cm) silnou vrstvou asfaltu. Chodníky byly zbudovány na Palackého náměstí, v ulicích Kostelní, Brněnské, Chornické až po Okružní třídu. V roce 1914 začalo město též zaváděti elektrické osvětlení. Práce byly zadány firmě Bartelmus a Daněk v Brně a elektrický proud přiváděn z Jarošovy elektrárny ve Zboňku u Letovic. Obdivujeme nadšence, kteří v roce 1898 zakládali Muzejní spolek a "Vlastivědné muzeum města Jevíčka pro Malou Hanou". Prohlédnemeli jejich prezenční listinu na ustavující schůzi, zjistíme, že mnoho jmen se objevuje i v jiných spolcích té doby, dokonce většina, že pracují v městském zastupitelstvu, je to pro ně náročné i finančně nákladné. Podporují všechny dobré české snahy, bojují proti nepřízni rakouských úřadů, za několik roků změní vzhled města a jsou vzorem i pro dnešek.
Autor: Ing. Jan Suchomel Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008
Předchozí článek: Chornici dominuje vysoká kostelní věž Následující článek: Jevíčský kodex z roku 1481 Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
