|
| |
|
Trať Přelouč - Prachovice / Vápenný Podol
05. 01. 2006 Spojení Heřmanova Městce s Chrudimí a Pardubicemi zajišťovaly v devatenáctém století dostavníky. To se však jevilo jako naprosto nevyhovující. A tak zástupci města uvítali, společně s majiteli významných podniků a lázeňského místa Vápenný Podol možnost ucházet se o koncesi k výstavbě železné dráhy, která by tato místa připojila na dráhu Olomoucko - pražskou. Jelikož i trať z Rosic nad Labem do Německého (Havlíčkova) Brodu se Heřmanovu Městci vyhnula, bylo požádáno o udělení koncese. Se stavbou dráhy se začalo v pondělí 27. března 1882. Trať byla stavěna se dvěma zakončeními. Hlavní z Přelouče do Vápenného Podola a odbočující ze stanice Tasovice do Prachovic. Bylo třeba vykonat velké terénní úpravy, zejména v podhůří Železných hor. Stavitelům nepřálo počasí a vytrvalé deště způsobily několik sesuvů půdy. Přesto však stavba postupovala velmi rychle. Již v první polovině srpna 1882 byly téměř všechny stavby hotové. Trať je charakteristická svým velkým stoupáním. U Kostelce dosahuje stoupání až 35 promile. Dne 25. srpna 1882 vyjel slavnostní vlak. Zatím však jen do Heřmanova Městce. Do Vápenného Podola dorazil slavnostní vlak až 25. září 1882. Přesto nebylo ještě vše hotovo. Následovaly dokončovací práce a pravidelný provoz byl zahájen 18. října 1882. V prvních letech jezdily jen dva páry osobních vlaků. Do Prachovic jezdila výlučně nákladní doprava. První změnu přináší napojení dráhy do Chrudimi v Heřmanově Městci v roce 1899. Původní městecká stanice sestávající ze tří kolejí byla značně rozšířena a chrudimská dráha zde postavila svoji výtopnu pro jednu lokomotivu. Osobní doprava však fungovala stále jen do Vápenného Podola. Do Prachovic jezdily nákladní vlaky a pravidelná osobní doprava začala až od roku 1920. Následovaly běžné dny provozu. Od 1.8.1920 byla v celé trati zavedena vlaková pošta. Nejprve na trati do Chrudimi. O sedm let později do Přelouče. Několikrát byl na přetřesu projekt, který by propojil trať z Prachovic do Třemošnice. První úvahy jsou již z 80. let devatenáctého století. I za dob první republiky se o tom vážně uvažovalo. Velká naděje vznikla při budování olbřímí cementárny v Prachovicích, ale ani ta se nesplnila. Od roku 1922 byla trať postupně osazena elektrickým osvětlením. Druhá světová válka byla ve znamení Česko-moravských drah (ČMD - BMB). Změnil se systém řízení dopravy a v úředním styku byla zavedena němčina. Pouze u strojní služby díky snaze ministra protektorátní vlády Dr. Kamenického zůstala i nadále čeština. Od roku 1943 byly lokomotivy na dýmnici opatřovány nápisem "V" - Viktoria. Konec roku 1944 byl hojný na spojenecké nálety. Blížila se fronta a koleje stanic lokálky se plnily ukořistěným materiálem z východu. Po osvobození se život na lokálce opět probouzí. Nyní už však není hlavní větev do Vápenného Podola, ale do Prachovic. S tím byla spojena i generální přestavba Heřmanova Městce v roce 1952. Stanice byla rozšířena a prodloužena. Byla postavena výtažná kolej směrem ke Kostelci. Přestavba trvala až do roku 1957. V šedesátých letech začíná rozjíždět mamutí výrobu prachovická cementárna. To klade zvýšené nároky na lokomotivy a železniční trať. V roce 1974 došlo k rozhodnutí o dalším rozšíření cementárny a k zahájení výstavby. Roku 1978 proběhla připravovaná modernizace tratě s namontováním, ale zatím nezapojením přejezdových zabezpečovacích zařízení. Téměř nulová nákladní doprava, havarijní stav svršku, náročné sklonové poměry a dále i rozhodnutí vlády o restrukturalizaci železniční sítě vedly k zastavení dopravy na úseku odbočka Tasovice - Vápenný Podol. Poslední vlak, vedený mot. vozem M 131.1163, odjel dne 14. ledna 1978. V roce 1980 byla trať v délce 2 km vytrhána a výhybka v Tasovicích zrušena. Až počínaje rokem 1989 proběhl zlom, kdy byl na trati aktivován autoblok a dálkově řízené výhybny bez obslužného personálu. V roce 1997 byla snesena výtopna chrudimské dráhy a do roku 2004 byla využívána původní remíza pro lokomotivy. Ta byla vlivem změn u Českých drah opuštěna a nyní čeká na jiné možné využití. A co po trati jezdilo? Provoz zahajovaly lokomotivy pozdější řady ČSD 400.0. Na trati se vystřídaly i lokomotivy 310.0 a 422.0. Za první republiky dochází k občasnému nasazování řady 434.2 a poválečné období uzavírají řady 524.0 a 524.1. Parní provoz na trati skončil v roce 1972. Motorizace započala zajížděním chrudimského vozu M 220.201 z Chrudimi od října 1928. Nasazeny byly později i vozy řady M 130.1, které po roce 1954 vystřídaly M131.1. Motorové lokomotivy byly na lokálce zkoušeny již v 50. letech. Nejprve maďarské řady T 455.0, které se neosvědčily. Motorizace nákladní dopravy začíná až v roce 1966. Zpočátku s řadou T 444.02, po té přistupuje i T 435.0, T 458.1 a dnes již legendární řada T 478.2 (751 3), která jezdila na trati až do konce roku 2003. Dnes jsou zde k vidění "kocouři" - řada 742. V osobní dopravě kraluje řada 810, která by měla jezdit v brzké době obsazena pouze strojvedoucím bez průvodčího. Vydejme se ještě na okamžik po zrušeném úseku z Tasovic do Vápenného Podola. Pozůstatky odbočné větve nejsou velké. Stále stojí domek u bývalé odbočky, o pár metrů dále klenutý mostek tamtéž. Dochoval se násep se stoupáním 35 promile, který je místy velmi zarostlý. Výpravní budova v Podole slouží jako rodinný dům. Nalézt se ještě dá pozůstatek rampy či nakládkového místa podolských vápenných pecí. Několik fotografií z průzkumné akce Pardubického spolku historie železniční dopravy je uvedeno na internetové adrese http://pshzd.wz.cz/podol.html. Prameny : městský archiv Heřmanův Městec, archiv autora Autor: Oldřich Čížek Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2005 Předchozí článek: Stará poličská vánoční hra Následující článek: Soubor lidových staveb Vysočina navodí atmosféru Vánoc Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
