|
| |
|
Tak se cenzurovaly dějiny
21. 03. 2008 Přetiskujeme proměny pomníku J. Potůčka v Trnové od roku 1946 do současnosti. Děkuji za spolu-práci Mgr. J. Štěpánkovi, emer. řediteli ZŠ Ohrazenice a E. Báchorovi z Magistrátu města Pardubic a za možnost využití jejich fotografií a dokumentace. Připojuji článek J. Pilnáčka z roku 1946. Jirka Tolar, poslední ze slavné trojky V neděli dne 14. července 1946 odhalovali památník Jiřímu Potůčkovi, parašutistovi zahraničního vojska v Anglii. Pomník stojí v malé dubině mezi obcemi Trnovou a Rosicemi u Pardubic, v polabské rovině v milém zákoutí mezi lány a luk. Tisíce lidí tu bylo a před jejich zraky šla historie sta-tečného hrdiny, vojáka v nejdramatičtější době našeho národa. Jiří Potůček, který používal krycí jméno Tolar, rodák z Břas u Rokycan, instruktor v gumárně Baťově ve Zlíně, byl jedním z prvních parašutistů, kteří byli vysazeni z Anglie na půdu Evropy, a to do východních Čech. A byl prvním radiotelegrafistou, který odtud podával zprávy do Anglie. 15. březen 1939 ho zastihl v Jugoslávii. 19letý mladý muž, vážné povahy, se rozhoduje. Píše rodičům, že nepřijede zpět. Dostává se přes Cařihrad do Francie, zde vstupuje do naší armády, po pádu Francie se dostává do Anglie. Tam vstupuje k letectvu a dobrovolně se hlásí k parašutistům a mezi první, kteří mají seskočit do okupované vlasti. Letí bez přivázaného padáku, aby v případě pádu nedostali se živi do rukou nepřítele. Z prvního letu se musel vrátit, ježto byli stíháni, při druhé cestě dostal se až nad Čechy a musel zase zpět. Teprve při třetí cestě 29. prosince 1941, přistávají ve východních Čechách. V temné noci, v temných dobách. Z letadla vyskočily tři skupiny parašutistů. Jirka společně s por. Bartošem a Valčíkem tvoří slavnou východočeskou trojku. V prvé skupině byl také Gabčík, strůjce atentátu na Heydricha. Naše slavná trojka se schází 30. prosince v Pardubicích. A už 9. ledna navazuje Jirka Tolar radiotelefonický styk s Londýnem. Referuje o všem, co doma zjišťuje. Je to první a nejdůležitější styk z domova se zahraničím. Tolarova vysílačka střídá místo pobytu, byla v Ležákách, Pardubicích, Bohdanči. Valčík odchází z Pardubic do Prahy, Bartoš organizuje věci v Plzni. Jirka setrvává na východě. S největším národním heroismem postupuje však hned od počátku zrada. Sedlák našel na poli padák a udává nález gestapu. To hned od počátku jde po odvážlivcích. A tak uteče pět měsíců do smrti Heydricha. Slavná trojka mění místo. Valčík nalézá hrdinskou smrt v pražském chrámu sv. Karla Boromejského. V Pardubicích a celém kraji nastává 17. června velké zatýkání. Bartoš se sem ještě odváží. Je stíhán gestapem, brání se ranami v ulicích, a vida konec, sám si poslední ránu vhání do hlavy. Jirka Tolar posílá 30. června poslední radiovou depeši do Londýna. "Jsem sám, ale neustupuji!" V těchto hrůzných dobách musí Jirka měnit stále místo. Je zedrán a vyčerpán. Pouští se na sever, zase se vrací. Jde krajem, maskován hráběmi přes rameno. Suší seno. K smrti uštván a hladov přichází do Rosic n. Lab. Ke kamarádu Nováčkovi, jenž ho dříve vozíval. Ten je však zatčen. Jirka se obrátí na majitele domu, v němž Nováček bydlí Jos. Ficbauera. Starý neduživý penzista. Žena mu radí a on jde a Jirku zradí. Jeho udání letí po drátě do Pardubic na gestapo. Jirka zatím odešel za ves a ulehl na paloučku, na místo, kde dnes stojí pomník. Tady z vyčerpanosti na chvíli usíná. Je vzbuzen šramotem a hlasy. Mají ho obstoupeného. Tak jako štvanou laň. Slunce se chýlí nad polabskou pláň a ozařuje dubinku. Je takový krásný letní podvečer. Právě 2. července. Kroky se blíží k Jirkovi. Dramatická chvíle napjatého očekávání. Hlasy tichnou. Jirka uslyšel české hlasy. Křečovitě svírá v ruce dobrou anglickou pistoli. Srdce mu prudce buší. Neprodá lacino svůj život. Před Jirkou najednou stane český protektorátní četník. Vyvrcholení scénky. Jirka vztahuje ruku. Vtom třeskne rána. Jirka je zasažen do hlavy. Země pije jeho krev. Jirkovi hasne život a zvrací se na zelený pažit. Je konec. Padl do náručí svého národa. Ránu vypálil četník Půlpán, řízen gestapem. Velitel gestapa Klagess, jenž později padl v Budapešti ranou odbojného Maďara, kope do Jirky a podle fotografie ho poznává: "Das ist Jirka, ja freilich, Jirka." Ale zuří, neboť ho chtěl živého, aby mluvil. Večer bylo na Zámečku popraveno před 40 lidí. Heydrichiáda končila. Ficbauer dostal od gestapa 100.000 korun. A když přišel za několik let po tom před lidový soud, dostal dvacet let těžkého žaláře. V neděli tu stála hrdá matka statečného Jirky. Vyžádala si trochu hlíny, jež vpila Jirkovu krev, aby ji odnesla do západních Čech na hrob svého muže, Jirkova otce. V idylickém zákoutí dubiny často volá kukačka. Kdykoli se odtamtud ozve, budou se tam lidé obracet a vzpomínat na slavného parašutistu, jenž přiletěl z Anglie a posílal tam první zprávy o mučeném národě a jeho odbojných snahách. Jos. Pilnáček Původní text na pamětní desce pomníku v Rosicích nad Labem: JIŘÍ POTŮČEK * 12.7.1919 †2.7.1942 Toto místo posvětil svou krví - zde položil svůj život na oltář vlasti velký idealista a bojovník za práva českého lidu, první český parašutista bojující v rámci západních spojeneckých armád, který seskočil r. 1941 nad svou vlastí, aby se zbraní v ruce bojoval pro její osvobození. Bojoval a padl na tomto místě zasažením smrtící střelou vedenou germánskou zlobou, ale jeho skvělý duch žije dál - žije v srdcích českého národa, do nichž se navždy zapsal zlatým písmem jako velký hrdinný bojovník Čech - náš. (Přetištěno z knihy P. Nývltové "Příběh odvahy a zrady", 2007). Cenzurovaný nápis: Zde padl hrdinnou smrtí v boji proti okupantům Jiří Potůček - Tolar 12.7.1919 - 2.7.1942 jeden z prvních českých parašutistů. Čest jeho památce! Současný text: Zde padl v boji proti německým okupantům Jiří Potůček - Tolar * 12.7.1919 †2.7.1942 Jeden z prvních českých parašutistů. Čest jeho památce
Autor: PhDr. Jiří Kotyk Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2008 Předchozí článek: Humor v pardubické reklamě Následující článek: Procházka kolem pardubických obchůdků Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
