|
| |
|
Skuč - Skuteč
1.12.2013 (Dle brožurky „Město Skuč“, autor: JUDr. K. V. Adámek, 1901). Na svahu vrchu Humperky, jenž svými temeny ovládá celé okolí, se rozkládá starobylé okresní město Skuč. Vrch Humperky na mapách dnes není, Šenkýřka 492 m n. n. Jméno původně české, jinde v Čechách zněmčené na Hutberk. Domněnka, že na Humberkách stávalo v dávné minulosti rytířské sídlo, vznikla na počátku 19. stol., v dobách, kdy romantická mysl některých vlastimilů vykouzlovala si hrady na mnohých místech. Tak některé místní i jiné prameny se domnívají, že nad Skutčí ne na hradě, na té hoře sešel se 2. července 1221 Přemysl Otakar I. s pražským biskupem Ondřejem. Dovolávali se Pelclovy Kroniky, že onou horou Skuč (!) jsou Humperky nad dnešní Skutčí. O tom důvodně pochybovali Fr. Palacký, H. Jireček, ak. Brychta aj., zejména Alois Šembera. Druhý doklad o hradu na Huperkách byl čerpán z listiny z r. 1289 o směně některých osad a hradů s Bedřichem míšeňským. Nelze z ní vyvozovat, že záhadný Zkuts nebo Knos byl hradem skutečským, jenž na Humperkách stával. Pravděpodobnější je, že při někdejším strážišti, jež tu při cestě z Vraclavska na Chrudimsko mohlo být, čemuž by nasvědčoval zněmčený název vrchu „Hutberg – Strážní vrch“, vznikla osada několika kučí čili chalup. Pověst vypravuje, že Skuč stojí již na třetím místě, že před dávnými věky stávala „na dolcích“. Nejstarší dochovanou bezpečnou zprávou o Skuči je z r. 1350, kdy Skuč s kostelem byla připojena k nově založenému litomyšlskému biskupství. (Nověji uváděna první zmínka r. 1289 o existenci osady a na křižovatce obchodních cest). Skuč náležela k panství Rychmburskému. Smil Flaška z Rychmburka (z Pardubic) zápisem z 8. června 1392 přiznal, že své dědictví, totiž Rychmburk hrad, Skuteč městečko, Skutéčko, Žďár (nynější Žďárec), Račice, Leštinku, Malinné a jiné vsi v okolí Skuče a Hlinska prodal Bočkovi z Poděbrad za 10 000 kop grošů. Městečko je zmiňováno také v zápise z 21. března 1413 týkajícím se panství rychmburského. V zápise z r. 1485 o obdarování Pardusa z Vratkova se uvádí m. j. Skuč městečko s rychtou. Kdy se Skuč stala městem a získala znak, není známo, jistě před r. 1392. Na vývoj osady měla značně příznivý vliv blízkost hradu Rychmburk, s nímž osudy města byly spojeny do r. 1848. Častější zprávy o Skutči se objevují až v druhé polovině 15. stol. Hlavním pramene z let 1450–1460 je žlutá kniha skutečská, založená r. 1457 rektorem školy a městským písařem Matějem. Tehdy se m. j. připomíná péče obce o chudé, když r. 1460 pro špitál koupila holetínský statek. V listě z r. 1466 je první zmínka o skutečském faráři pod obojí, jmenoval se Kříž. Z Českých bratří psal se po Skutči vynikající člen Jednoty Ambrož Skutečský (+1520). Sbor jednoty, asi při špitálském kostele, tu byl do r. 1547. Začalo pronikat protestantství. Katastrofa bělohorská zásadně ovlivnila další náboženský vývoj. R. 1624 přišel do Skutče opět římskokatolický kněz, který zároveň byl farářem hlineckým. Kromě persekuce nekatolíků daleko více na všechno obyvatelstvo doléhala třicetiletá válka. V těch dobách utrpěl městský archiv, zmizely staré tržní výsady. Z privilegií tržních zachována privilegia krále Ferdinanda z r. 1564, Karla VI. z 27. července 1728, Marie Terezie z 2. března 1762 a Františka z 20. září 1795. Berka z Dubé vydal 26. března 1680 vrchnostenský dekret, kterým městu Skuči udělen 4. jarmark. Bohuslav Ferdinand Leopold Berka z Dubé a Lipé listem ze dne sv. Jana Křtitele 1656 povolil, aby cla odedávna vybíraná v Hlinsku z poloviny připadla Skuči, která měla mnohem větší výdaje na opravy cest než Hlinečtí. Dle urbáře panství rychmburského z r. 1731 bylo ve Skutči 194 sousedů, kteří společně od pradávna měli peněžní a obilní platy: k záduší z 39 kusů krav železných musili platit 15 R. 10kr., duchovního desátku 42 str. 2 v. 2 čtvr. žita. Vrchnostenské dávky: 162 R. 26, 5 k. ouroku svatojiřského a 145 R. 24 kr. 1, 5 d. svatohavelského. Dál byla povinnost napřísti 300 štuk panského přediva nebo za každou štuku zaplatit 12 kr. Z důchodu vrchnostenského také byli povinni odebírat sůl, pod pokutou zakázáno odbírati sůl cizí. Ve druhé polovici 18. stol. měla Skuč spory s vrchností, v nichž se domáhala uvolnění břemen a povinností. Ukončeny narovnáním u krajského soudu v Chrudimi 1. 3. 1794. Vrchnost rychmburská Skutči nechala solný trh, ale obec musel platit z každé bečky soli dovezené panským potahem 30 kr., zbytek 20 kr. náležel městskému důchodu. Skutečtí byli také zproštěni roboty hrabání a sušení sena na dlouhé louce u Rychmburka, zanikla povinnost vrchnosti dávati pro robotující sud piva . Tehdy vlivem vrchnosti začala také do městského úřadování vstupovat němčina. R. 1792 po dlouhých bojích ve Skuči konečně zřízen magistrát. V 50. letech 19. stol. po zrušení patrimoniálního soudnictví zřízen okresní úřad, okresní soud a okresní zastupitelstvo. Ze Skuče se stalo admistrativní středisko nového okresu, stoupl význam města a podnícen hospodářský rozvoj. Vzmáhal se obuvnický průmysl, posilovaný vojenskými dodávkami, poskytoval blahobyt mnohým skutečským rodinám. Se zálibou pěstováno sadařství. Radnici si Skutečtí pořídili již r. 1506, stávala na dolní straně náměstí. Na místě „staré radnice“pro státní úřady postaven okresní dům. Obecní úřad umístěn v budově špitálu, pak přestěhován do nové radnice. Po r. 1918 město přijalo dnešní jméno Skuteč. R. 1949 skutečský okres zanikl, město včleněno do okresu Chrudim, jeho význam poklesl a další rozvoj přes růst průmyslu utlumen. Skuteč měla: r. 1869 2 980 byvatel, 573 domů, r. 1900 3 969 obyvatel, 448 domů, r. 1950 3 004 obyvatel, 683 domů. Dle sčítání 1. 3. 2001 měla Skuteč s Přibylovem 3 992 obyvatel, 764 domů, 844 ha. S připojenými částmi: Borek, Hněvětice, Lažany, Lešany, Lhota u Skutče, Nová Ves, Radčice, Skutíčko, Štěpánov, Zbožnov, Zhoř, Žďárec u Skutče měla 5 369 obyvatel, 1 338 domů, rozlohu 3 541 ha. R. 2011 v celé Skutči napočteno 5 243 obyvatel, 1 049 obydlených domů. Očekáváme další články o pamětihodnostech Skutče a Skutečska od místních vlastivědných pracovníků. Skutečsko Soudní okres v letech 1850–1949 Podle sborníku Království české IV. – Východní Čechy. Dr. K. V. Adámek: Skutečsko. 1914 Skutečský okres vznikl r. 1850 při územní reorganizaci, kdy byl zřízen také 1. Pardubický kraj. Okres sousedil na jihozápadě s okresem hlineckým, na západě s nasavrckým, na severozápadě s chrudimským, na severu s vysokomýtským, na východě s litomyšlským a na jihovýchodě s poličským. Nejsevernější obcí skutečského okresu byly Janovičky, nejjižnější Pustá Kamenice, nejzápadnější Prasetín, nejvýchodnější Nové Hrady. Okres měl výměru 18 568 hektarů. Poloha okresního města Skutče nebyla výhodná, leželo příliš blízko severozápadní hranici okresu. To a značnou vzdálenost od starého skutečského nádraží (dnes stanice Žďárec u Skutče) severozápadní dráhy, odčinilo ve 20. stol. rozšíření silniční sítě a vybudování místní dráhy přes Skuteč do Poličky, jejíž stanice zřízena v blízkosti samého města. Okres náležel do oblasti Českomoravské vysočiny. Od jižní hranice se značně svažoval směrem od Ranné (504 m n. m) a Vojtěchova k Voldřenicům a Ždárci (404 m n. m.) a dále úvalem Žejbra, které omývá patu vypukliny sahající od Mrákotína (529 m n. m.) k Mokrejšovu (426 m n. m.) a dále k Louce (383 m n. m.), Vrbatovu Kostelci (365 m n. m.). V těchto polohách dosahuje tato kopcovina nejvýše Volankou (438 m n. m.), Cejřovským kopcem (432 m n. m.) a poblíž Kvasejna Zárubkou (447 m n. m.). Pod Vrbatovým Kostelcem vytváří Žejbro rokli, jejíž stráně nad Podskalím u Skály dosahují výše 411 m n. m. a na opačné straně u Vrbatova Kostelce 432 m n. m. Ta výšina se táhne od Vrbatova Kostelce k Přibylovu, nad Vrbatovým Kostelcem dosahuje výše 432 m n. m, nad Skutíčkem 427 m n. m. a u Přibylova 398 m n. m. Příkrými svahy prudce klesá k jihu. U Přibylova je prorvána Svatoanenským úvalem, jímž se prodírá Svatoanenský potok, spadá z výše 342 m n. m pod Štěpánovem na 310 m n. m. pod Roubovicemi. Za úvalem pokračuje vypuklina ke Štěpánovu, u Zbožňova dosahuje výše 444 m n. m., dále sleduje po levém břehu Krounku až k Dolům. Tvoří tu západní ohraničení malebného úvalu. Severním směrem vypuklina mezi Skálou a Přibylovem a výšina mezi Štěpánovem a Lhotou mírněji spadají na jih. Sama Skuteč leží nad úvalem na mírném svahu kopce dosahujícího výše 416 m n. m. ve stínu Humperk výše 492 m n. m. Půda stoupá k Lažnům i k Dolívce, odkud pod Ovčínem dosti srázně klesá k pravému břehu Žejbra, dále pak na východ k Rychmburku se udržuje na 430 m n. m. Krounka pod Rychmburkem vytváří koryto, jímž klesá na 380 m n. m. a pod Lhotou na 345 m n. m. Rychmburk je v výši 437 m n. m. V jižní a jihovýchodní části okresu dostupuje půda výše přes 600 m n. m., u Humperk 632 m n. m., Kořenným kopcem u Krouné 666 m n. m. Odtud klesá ke krounské silnici, u Voldříše na 579 m n. m., u Krouné na 543 m n. m. V severnějších polohách mezi Žejbrem a Krounkou dosahuje nejvyšších bodů 531 m n. m. u Otradova a Miřetína, 509 m n. m. u Perálce. Pod Kutřínem klesá terén na 435 m n. m. a dále se značně svažuje k Luži a Vysokému Mýtu. Severovýchodně do Krouné dosahuje okres Českorybenským kopcem do výše 550 m, n. m., u Rychnova až 610 m n. m., směrem k Proseči klesá na 524 m n. m. Na východ opět stoupá, Proseč je ve výši 524, východnější polohy dosahují u Martěnic 620 m n. m., Na Františkách 666 m n. m., u Pusté Kamenice 681 m n. m., u sv. Kateřiny 694 m n. m., na Pasekách 709 m n. m. Nejdůležitějším tokem na býv. okrese je Novohradka čili Olšinka, sbírá vody u Proseče a u Krouné. Pod Novými Hrady přijímá Prosečský potok, teče na severozápad, pod Doly ji posiluje Krounka. Ta vyvěrá v krounských lesích, teče severním směre, pod Kutřínem přijímá z pravé strany Martinský potok, u Janoviček opouští okres . Až za Luží do Novohradky ústí Štěpánovský (Svatoanenský) potok, který z okresu vychází pod sv. Annou. Potok Žejbro odvádí z okresu vody Ranského potoka a Voldříšského potoka k Leštince, pod ní okres opouští. Několik rybníků je u Rychmburka, v minulosti býval větší počet rybníků v okolí Skutče. Z celkové plochy skutečského okresu zabírala r. 1914: pole 8 840 ha (47,61 %), lesy 5 667 ha (30,52 %), luka 2 507 ha (13,50 %), pastviny a pláně 693 ha (3,73 %), zahrady 215 ha (1,15 %). Obyvatelstvo se živilo zemědělstvím a průmyslem. Na okrese byly dva velkostatky: rychmburský a košumberský. Skutečský špitál měl koletínský deskový statek. Průmysl se tehdy soustřeďoval hlavně ve Skutči, již tehdy vynikal výrobou obuvi. V okolí jsou lomy, z nich se dosud těží zejména kvalitní žula. Výroba dřevěného nádobí byla v Krouné. Rychmburk měl pivovar. Jiné továrny nebyly. Lidnatost skutečského okresu stoupla. R. 1890 bylo v 1 městě, 3 městysech a 28 obcích 3390 domů a 20 201 obyvatel (9 535 mužů, 10 666 žen). R. 1900 napočteno 3326 domů a 21 230 obyvatel (10 196 mužů, 11 044 ženy). Za desetiletí přibylo 5,09 % obyvatel. R. 1910 napočteno 3 397 domů, 21 530 obyvatel. Okres byl ryze český. R. 1910 bylo na okrese 16 499 katolíků, 4 648 evangelíků, 78 židů a 5 bez vyznání. Komunikační spojení měl okres výhodné. Okresem procházela Severozápadní dráha z Německého (Havlíčkova) Brodu přes Chrudim do Pardubice. Do okresu vstupovala od jihu u Pokřikova, vine se ke Žďárci (tehdy stanice Skuč, dnes nádraží Žďárec u Skutče), opouštěla jej u Leštinky. Ze starého nádraží skutečského (Žďárec u Skutče), od města Skutče značně vzdáleného, r. 1897 postavena dráha poličsko-skutečská. Prochází Žďárcem, po svahu Humperk pokračuje ke Skutči, kde nové skutečské nádraží je v bezprostřední blízkosti města. Od Skutče pokračuje přes Lažany k Rychmburku a přes Krounou a Čachnov ke Sv. Kateřině, kde vstupovala na poličský okres. Na Skutečském okrese na této dráze byly stanice: Skuteč, Rychmburk (dnes Předhradí), Krouná a Čachnov. Silniční spojení se odedávna v okrese soustřeďovalo v Rychmburku, sídle vrchnostenského úřadu. Z Rychmburka vycházely silnice k Daletinskému dvoru, Dolívce, Ovčínu a do hlineckého okresu, jiná přes Lažany, Skuč do Chrasti na chrudimském okrese, jiná přes Zderaz k Proseči a Novým Hradům a další ke Krouné, dál do Svratouchu a Svratky. Nověji síť okresních silnic doplněna silnicemi vycházejícími ze Skutče, jednak přes Žďárec k Ovčínu, další k Vrbatovu Kostelci, další přes Štěpnov k Luži. Od Proseče zřízena silnice přes Rychnov do Pusté Kamenice a další k Borové. Od té doby silniční síť již podstatně nezměněna. Erární (císařská) silnice vcházela do okresu za Kladnem z okresu hlineckého, směřuje přímo ke Krouné, nedotýkajíc se žádné osady, a za Krounou přímočaře směřuje ke Sv. Kateřině. R. 1949 při územní reorganizaci, kdy vznikl 2. pardubický kraj, byly z většiny soudních okresů zřízeny samosprávné okresy s Okresními národními výbory (ONV). Skutečský okres však zanikl, území rozděleno mezi okesy vysokomýtský, poličský, hlinecký a chrudimský. Po další reorganizaci r. 1960 zrušen 2. Pardubický kraj a malé okresy zanikly: hlinecký začleněn do velkého okresu Chrudim, vysokomýtský se stal součástí okresu Ústí n. O. a poličský okresu Svitavy.
Autor: Jiří Paleček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2013
Předchozí článek: Evangelický chrám v Dvakačovicích Následující článek: Zámecký komplex v Chroustovicích - barokní kráska v rokokových krajkách Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
