Pardubice : Sdružení přátel Pardubického kraje

Evangelický chrám v Dvakačovicích

1.12.2013 Necelých 10 km severovýchodně od Chrudimi leží na návrší nad řekou Novohradkou obec Dvakačovice. První zmínka o obci se váže k roku 1415, a to na stížném listu české šlechty zaslaném do Kostnice, kde je připojena pečeť Štěpána z Dvakačovic. J a k o by již tato první zmínka o obci připomínala, že smýšlení zdejších obyvatel je spíše protestantské. Snad proto si evangelický sbor v obci v letošním roce připomíná již 230 let svého trvání. Jeho existence je tak o téměř 100 let starší než historie evangelického sboru v Pardubicích.

Již od svého vzniku usiloval evangelický sbor v Dvakačovicích o získání vlastních prostor, kde by mohly probíhat bohoslužby. První místní modlitebnou byla stavba připomínající spíše stodolu. Důvodem bylo ustanovení Tolerančního patentu, který požadoval, aby modlitebny evangelických sborů neměly podobu kostelů, nesměly mít ani zvony. Roku 1849 se postavení protestantských církví zlepšilo a vydáním Protestantského patentu v roce 1861 byla nekatolická vyznání zrovnoprávněna s katolickou církví. Dvakačovický sbor tak začal pomýšlet na stavbu vlastního chrámu. Počátek těchto snah je spojen s farářem Janem Chlumským (1840–1846), který inicioval vznik fi nanční sbírky na postavení kostela. Za faráře Benjamina Opočenského (1846–1858) byly připraveny architektonické plány, autorem projektu byl architekt František Schmoranz. Není bez zajímavosti, že Dvakačovice jsou místem, které zajímají ve Schmoranzově činnosti poněkud výjimečné postavení. Kromě evangelického kostela je totiž autorem také katolické kaple Nejsvětější Trojice a připravil i plány na stavbu nového evangelického hřbitova, založeného roku 1860. Není bez zajímavosti, že Schmoranz byl také autorem návrhu na evangelickou školu ve Dvakačovicích, ta byla ale nakonec postavena podle jiného návrhu. Schomoranz byl autorem také návrhu místní fary, která dnes již neexistuje. Bohužel architektonické plány na výstavbu evangelického chrámu ve Dvakačovicích se nedochovaly. Nicméně základní kámen ke stavbě kostela byl položen 10. června roku 1852. Podle listiny, která byla uložena v báni kostela, je známo, že fi nanční prostředky na výstavbu shromáždili členové sboru, dřevo na stavbu kostela daroval císař František Josef I.. mezi dárci byla také kněžna Kinská, která darovala dřevo a střešní tašky. První dva roky postupovala stavba chrámu pomalu. Byly položeny pouze základy a zdivo do výšky cca 5,5 metrů. V roce 1854 zachvátil obec velký požár, kterému padla za oběť původní modlitebna s farou. Tato událost urychlila výstavbu nového chrámu, který byl během následujíích dvou let téměř dokončen. Nosné stěny kostela jsou budovány z opuky, klenby jsou z pálených cihel. St5echa lodi je sedlová, krytá taškami bobrovkami. V listině uložené v báni kostela se také dozvídáme, že stavba stála do roku 1856 9 000 zlatých. První bohoslužby se v kostele konaly ještě před jeho dokončením v průběhu adventu roku 1856. V tomto roce sbor také požádal o to, aby směl ke kostelu přistavit věž. Chrám byl totiž navržen podle tolerančního patentu, tedy bez věže. Stavba věže byla povolena. Roku 1858 opustil sbor iniciátor výstavby kostela farář Benjamin Opočenský, který odešel do Zádveřic. Jeho místo zaujal Josef Esterák, který v Dvak a č o v i c í c h setrval dlouhých 35 let. Za něj byl kostel slavnostně dokončen a vysvěcen. Stalo se tak 16. září roku 1860, když před tím bylo dokončeno vnitřní vybavení a na zvonici osazeny 3 zvony. Ve dvacátých letech 20. století dostal kostel novou omítku a v roce 1923 také nové varhany. Další rozsáhlá rekonstrukce kostela přišla až v letech 2006–2009. V roce 2006 se stal kostel státem chráněnou kulturní památkou. V roce 2010 se pak podařilo získat grant z EU na opravu fasády. Dvakačovický kostel se stal neoddělitelnou součástí obce, výraznou dominantou krajiny. Jeho věž naopak nabízí zajímavé výhledy do okolí.

GPS souřadnice: 49.9793339N, 15.8940922E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2013