Sdružení přátel Pardubického kraje

Seznam kulturních památek v kraji byl rozšířen

Pardubické krematorium. Foto: Archiv Pardubického kraje

06. 05. 2010 Počet národních kulturních památek v Pardubickém kraji se od července zvýší ze stávajících sedmi na jedenáct. Materiál, který v pondělí 8. února schválila vláda, obsahoval návrh na prohlášení čtyř zcela různorodých objektů, z nichž každý představuje významný doklad o stavitelském umění své doby. Jsou jimi kostel sv. Bartoloměje v Kočí u Chrudimi, zámek s opevněním v Pardubicích, krematorium v Pardubicích a kostel sv. Jakuba Většího v Poličce s rodnou světničkou Bohuslava Martinů.

„Prohlášení hned čtyř nových národních kulturních památek lze hodnotit jako veliký úspěch, který je třeba maximálně využít při propagaci těchto památek v kontextu celého kraje v rámci cestovního ruchu. Pro nás je zejména potěšující prohlášení pardubického zámku, o nějž kraj dosud neúspěšně usiloval řadu let. Již nyní máme připraveny dva velké projekty, které by měly přinést téměř 200 milionů korun na jeho další obnovu a rozšíření návštěvnických aktivit,“ uvedla radní Pardubického kraje zodpovědná za školství, kulturu a památkovou péči Jana Pernicová.
Z hlediska památkové ochrany se pro tyto objekty mnoho nemění. Hlavním přínosem je zvýšení jejich prestiže, protože se zařadily do segmentu nejvýznamnějšího kulturního dědictví naší země, kam již patří například zámek Hluboká či Karlštejn. Částečně se však bude lišit jejich ochrana v systému státní památkové péče. K případné obnově a úpravám se už totiž bude vyjadřovat Krajský úřad Pardubického kraje. „Pro nás to samozřejmě znamená poměrně značný nárůst agendy, protože památkový dohled našeho úřadu musí odpovídat významu těchto památek. Musíme to však zvládnout. Uvedené objekty si zvýšenou péči rozhodně zaslouží,“ vyjádřila se vedoucí oddělení kultury a památkové péče krajského úřadu Milada Valečková.
Dosavadní národní kulturní památky na území Pardubického kraje: Hřebčín Kladruby nad Labem, Pietní území Ležáky, Pietní území Zámeček v Pardubičkách, Zámek Litomyšl, Zámek Slatiňany, Zřícenina hradu Kunětická hora
Nové národní kulturní památky na území Pardubického kraje od 1. 7. 2010: Kostel sv. Bartoloměje v Kočí u Chrudimi (obec Kočí) Gotický jednolodní kostel z r. 1397 (stavitelé bratři Lútkové na náklady kněžny Žofi e). Polygonální presbytář zaklenutý žebrovou klenbou, loď se záklopovým malovaným stropem z r. 1678. Krov se společným hřebenem, nedělený štíty. Před západním průčelím přistavěna štenýřová zvonice krytá šindelovou střechou z r. 1666 a do ní ústící dřevěný most z r. 1721 přes potok a mokrý příkop.

Zámek s opevněním v Pardubicích (Pardubický kraj)
Původně dvoupalácový vodní hrad ze 14. století, nákladně přestavěný pozdně goticky v letech 1491–1521 Vilémem z Pernštejna (doplněno např. východní křídlo s arkádami a kaplí). Další renesanční úpravy do r. 1560 za Vojtěcha a Jana z Pernštejna. (dochované sály s malbami, zdobenými portály a kazetovými stropy). Arkáda při západním křídle doplněna v r. 1574, pozdější úpravy zejména barokní v letech 1723 . 24 (F. M. Kaňka). Hospodářské budovy i velkolepé zemní opevnění s rondely jsou pozdně gotického původu z počátku 16. století. Krematorium v Pardubicích (město Pardubice) Rondokubistická stavba z let 1919–1923 P. Janáka s dekorativní výmalbou F. Kysely. Dispoziční řešení je postaveno na vyvýšeném centrálním prostoru shromaždiště obklopeného ze tří stran otevřeným ochozem, přístupným monumentálním schodištěm se sochami světlonošů (K. Linhart). Kostel sv. Jakuba Většího v Poličce s rodnou světničkou Bohuslava Martinů (římskokatolická církev) Mohutná trojlodní síňová stavby z let 1853–1865 (plány A. Vach, stavbu řídil F. Schmoranz) v novogotickém stylu na místě původního raně gotického kostela, který v r. 1845 shořel. Ve světničce na věži se narodil hudební skladatel Bohuslav Martinů (deska s reliéfní bustou v západním průčelí – J. Kadlec).

Zdroj: Koncepce péče o památkový fond v Pardubickém kraji, Ing.arch. Ladislav Svoboda, 2004

Autor: Magdalena Navrátilová, tisková mluvčí Pardubického kraje
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010




Předchozí článek: Jarní lidové obyčeje
Následující článek: Přehrada Křižanovice


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Rane gotický kostel sv. Mikuláše v PROSEČI z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Litomyšlská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je zbytkem městského opevnění.

ORLICKOÚSTECKO: Socha slona je symbolem KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Podloubí na náměstí v KRÁLÍKÁCH.

SVITAVSKO: Zadní trakt MORAVSKOTŘEBOVSKÉ radnice z konce 15. století

SVITAVSKO: Fontána na náměstí ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml