|
| |
|
Rozvoj malotřídnách škol nastal za Marie Terezie
15. 03. 2006 Dnešním dnem začíná naše práce v této nové škole za okolností zvláštních, na něž jsme nebyli zvyklí. Nová škola vyžaduje zvláštní píle a energie každého člena sboru. Přeji Vám, pánové, aby se všech bodech dílo Vaše dosáhlo stupně nejvyššího." Tato slova pronesl pan řídící A. Sluga při počáteční poradě učitelského sboru v Dolních Ředicích 3. října 1905. Těmito slovy také začíná publikace vydaná ke stému výročí založení školy v Dolních Ředicích. Ačkoliv škola nebyla nijak významná co do velikosti či počtu žáků, stojí její historie rozhodně za naši pozornost. Škola v Dolních Ředicích patří mezi tak zvané malotřídní školy. Výhodou takovýchto škol je jejich rodinná atmosféra, ve které se nedaří nežádoucím sociálním jevům, jakými je například šikana. Menší počet dětí umožňuje, aby se děti samy podílely na činnostech školy a o řadě věcech rozhodovaly samy. Malotřídní školy poskytují větší prostor pro individuální přístup pedagogů k žákům, lépe zde funguje i spolupráce školy s rodiči. Zejména v menších obcích je takováto škola často jediným zprostředkovatelem a organizátorem sportovního a kulturního dění v obci. Současný trend likvidace malých venkovských škol však ukazuje, že vesnice, která nemá vlastní školu, je odsouzena k postupnému vymírání a mladí nemají o život v obci zájem. Děti, které nenavštěvují školu ve své obci a již v raném věku tráví většinu času mimo ni, nemají vytvořeny vazby ke svému bydlišti a v dospělém věku ze své obce často odcházejí. Rozvoj malotřídních škol u nás nastal na základě školské reformy roku 1774 za vlády Marie Terezie, která zavedla povinnou školní docházku mezi 6. a 12. rokem. Vznikaly tak školy, kde v jednu třídu bylo spojeno dva, někdy dokonce i pět ročníků, které jsou vyučovány jedním učitelem. Ve školním roce 1894/95 bylo v Čechách 69,38% jednotřídních, dvoutřídních či trojtřídních škol. Po vzniku Československa nastal trend výstavby nových obecních pětitřídních škol, kam byly sváženy děti z okolních obcí. K masovému rušení malotřídních škol docházelo od padesátých let dvacátého století. Jen v průběhu sedmdesátých let byly zrušeny ? vesnických škol u nás. K obratu došlo až po roce 1990, kdy se samy obce snažily o to mít vlastní školu. V prvním roce historie dolnoředické školy tuto navštěvovalo ve školním roce 1905/1906 178 žáků ve třech třídách. Škola byla vybudována jako jednopatrová se třemi třídami nákladem 27 000 korun. "Vysvěcení zdejší školy vykonáno na den sv. Václava, dne 28. září 1905 za ohromné účasti místního i okolního občanstva a místních spolků důst. p. J. Zajíčkem, farářem v Holicích. Dnem 1. října t.r. byla zdejší škola otevřena a odevzdána svému účelu," popisuje zahájení výuky školní kronika. Ze školních kronik se dále například dozvídáme, že u příležitosti šedesáti let panování císaře Františka Josefa I. žáci vysázeli na třicet stromků. Škola se však potýkala i s problémy: "Nářadí pro letní tělocvičnu dosud pořízeno není a tak se má i s jinými potřebami školy. Místní školní rada příliš nevšímavě pohlíží na školu. Příčinu této nevšímavosti snad hledati jest v rozháraných zdejších poměrech finančních a společenských. Doufejme, že po zvolení nové místní školní rady poměry tyto ustanou," dočítáme se v kronice ke školnímu roku 1910/1911. 29. října roku 1917 byla výuka na celých pět měsíců z důvodu nedostatku uhlí přerušena. Školní rok pokračoval až po velikonočních prázdninách. Ze školní kroniky je dále patrné, že počty žáků v dolnoředické škole postupně klesaly. Nejvíce dětí - 211 - ji navštěvovalo ve školním roce 1918/1919, ve školním roce 1930/1931 to bylo již jen 119 žáků a ve školním roce 1939/1940 počet žáků poprvé klesl pod stovku. Tehdy jich do školy v Dolních Ředicích chodilo 97. Dlouhých vánočních prázdnin si žáci užili na přelomu roku 1941/1942. Tehdy vánoční prázdniny trvaly od 20. prosince do 4. března. O tři roky později trvaly prázdniny dokonce do 4. dubna. Události po roce 1945 zaznamenané ve školní kronice dokazují, že politické události měly vliv také na chod školy. Jednalo se zejména o oslavy Rudé armády, úmrtí J.V.Stalina či Klementa Gottwalda, ve školní kronice se objevuje také záznam o agitaci ve škole při zakládání JZD. Za zmínku však stojí skutečnost, že o pololetních prázdninách roku 1952 došlo ve škole k výměně školních tabulí. Zvláštností dolnoředické školy totiž byla skutečnost, že do té doby sloužily jako školní tabule natřené přední stěny třídy. Další ještě rozsáhlejší opravou pak budova prošla o prázdninách v roce 1974. Počet žáků nadále klesal, ve školním roce 1975/1976 jich školu navštěvovalo již jen 30. Ve školním roce 2005/2006 nastoupilo do školy ve dvou třídách 30 žáků. Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2006 Předchozí článek: Války výrazně zasáhly do rozvoje pardubického gymnázia Následující článek: Zdechovická škola s více než stodvacetiletou historií Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
