|
| |
|
Rozárka na okraji Žamberka je obdobou husitské hlásky
5.02.2012 Na stránkách Vlastivědných listů Pardubického kraje jsme Vám již představili celou řadu rozhleden. Nyní se vypravime na Tyršovu rozhlednu na okraji Žamberka, která nese také pojmenování Rozárka či Rozálka. Ta se začala stavět již roku 1932 na Kapelském vrchu v blízkosti kaple sv. Rozálie. Její vzhled je unikátní tím, že připomíná svým tvarem husitskou hlásku. Rozárka je totiž postavená dle podobné rozhledny zbudované krátce před tím u Tábora. Členům cizinecké komise v Žamberku se totiž rozhledna Svobody u Tábora zalíbila a oslovili jejího autora, profesora pražské techniky Theodora Petříka. Ten souhlasil se stavbou podobné rozhledny. A tak 12. září roku 1932 požádala cizinecká komise města Žamberka za předsednictví Vlastimila Jireše, obuvníka v Žamberku čp. 3, Městský úřad o povolení k postavení rozhledny u kaple. I když byla žádost kladně vyřízena, neměla fi nanční komise prostředky na zakoupení pozemků. Ty tak byly v proběhu roku 1933 zakoupeny z prostředků města. Bylo zakoupeno 3 030 m2 po 3 Kč za metr. Pozemek na cestu k rozhledně a ke kapli zakoupil Rotary klub Žamberk, který zaplatil také veškeré výlohy spojené se zaměřením cesty. Dodnes však není zcela prokazatelně známo, kdo a za co postavil vlastní rozhlednu. Údajně však také výstavbu rozhledny hradil Rotary klub, ale důkazy pro toto tvrzení neexistují. Plány k její stavbě zhotovil p. Oldřich Kočí. Rozhledna byla slavnostně otevřena na výročí vzniku republiky 28. října 1932. Na slavnostním otevřené promluvil předseda komise cestovního ruchu Vlastmil Jireš a K. St. Kašpar, starosta Orlické župy KČT. Prvním výběrčím na rozhledně byl pan Exner za fi xní měsíční plat 30 Kč a 20% provize z prodaných vstupenek a možnost prodeje občerstvení v rozhledně. Jak uváděl turistický průvodce vydaný před druhou světovou válkou, když byla rozhledna postavena, byl odtud nádherný pohled na pásmo Orlických hor, splývající se skupinou Kralického Sněžníku, na Suchý vrch s Kramářovou chatou a za jasného počasí na Krkonoše se Sněžkou. Rozhledna je postavena na vrcholu kopce ve výšce 468 m n.m. Spodní část je z kamenného zdiva s půdorysem protáhlého šestiúhelníku. Delšími stranami je rozhledna orientovaná k severojihu. Střešní konstrukce je dřevěná, původní krytina byla šindelová, nahrazená v roce 1957 eternitovými šablonami 25x25 cm. Dvacet metrů vysoká rozhledna má kromě hlavního vyhlídkového patra ve výšce 16 metrů ještě jednu sadu oken umístěnou těsně pod špicí věže. Do prvního vyhlídkového patra vede 62 dřevěných schodů, k druhé vyhlídkové plošině pak dalších 16 příkrých schodů. Při rekonstrukci rozhledny v roce 2004 byl interiér doplněn o dřevěný strop ve vstupním prostoru, přivedena elektřina, zpevněno nejdelší schodiště a vyměněna okna. Ve středu vyhlídkového patra byla umístěna kovová rozhledová růžice dle grafi ckého návrhu RNDr. Jana Vítka. Tyršova rozhledna je součástí osmikilometrového výletního okruhu městem, jenž návštěvníky provede zajímavými místy Žamberka.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2011 Předchozí článek: Ústeckoorlická Kociánka Následující článek: Klášterec nad Orlicí - Kdy a jak v Klášterci škola a školství začalo Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
