|
| |
|
Přehrada Pařížov
30. 10. 2008 „Říčka má všechno, co má mít opravdová řeka. Bublavost mladého pramenu i poklid proudu v rovině, mohutné duby na břehu i regulované koryto skoro bez větvičky. Má točící se vír a strmé skalní stěny, ale i třpytivost prosvětlených prahů v lukách. Má i opravdickou přehradu. Má všechno, co má mít velká řeka, ale tak nějak na lidskou míru. Nenechte se však mýlit její líbezností, i ona dovede vyletět z břehů a řádit jako odvěký živel. Jako většina našich řek má i ona ženské jméno. Ta řeka je – Doubrava“ (Hrušková). Přehrada Pařížov Dnes Vás seznámíme s jedním méně významným, ale pro mnohé nádherným vodním dílem, které pro neznalé zůstává ukryto v údolí řeky Doubravy nad obcí Pařížov na Chrudimsku. Jedná se o kamennou přehradu Pařížov postavenou v letech 1909 až 1913, která za několik let oslaví 100 let své existence. Důvodem k výstavbě přehrady byly opakované povodně s velkými škodami na Doubravě na konci 19. století letech 1885, 1888 a zejména velká povodeň v Čechách v roce 1897, kdy v povodí Doubravy nad Pařížovem spadlo dne 29. července v průměru 68 mm srážek. Při uvažování velikosti povodí 202 km2 byl vypočten oddotok 120m3/s. Tento odtok byl ověřen ještě v letech 1907 a 1908, kdy již byla výstavba přehrady plánována a průtoky se začaly měřit na limnigrafu ve Spačicích, který slouží dodnes k měření přítoku do nádrže. Původně se uvažovalo s výstavbou čtyř menších nádrží nad Žleby, Ronovem a Pařížovem na Doubravě a na Hostačovce nad Žleby o celkovém objemu 1,3 mil. m3, ale nakonec byla zvolena jen jedna větší nádrž nad Pařížovem o celkovém objemu 1,7 mil. m3 s možností lepší manipulace s vodou. Hlavním účelem díla je tedy ochrana před povodněmi, ale vzhledem k velikosti ochranného objemu při větších povodních jen částečně. Další účely jsou na zlepšení minimálních průtoků pro průmysl, zemědělství a zlepšení poměrů v řece znečištěné odpadními vodami, využití vodní energie a chov ryb. Vlastní hráz vodního díla je gravitační, zděná z lomového kamene, konkrétně ze železnohorské ruly, která se těžila v lomu přímo v zátopové oblasti nádrže. Hráz je v koruně 142 m dlouhá, vysoká 31 m nad základovou spárou a 24 m nad terénem, v základech je široká 23 m a v koruně 4,5 m, návodní líc je skloněn 10:1 a vzdušní líc 1:0,7. Hráz je zakřivená do oblouku o poloměru 120 m, ale jedná se pouze o architektonický prvek, jelikož s klenbovým účinkem nebylo počítáno. Dalším takovýmto prvkem je také ne zcela běžná rozdílná výška koruny hráze, která je v prostřední třetině hráze snížena cca o 35 cm. Důvodem však je získání větší světlé přepadové výšky nad korunovým přelivem. Celkový objem tělesa hráze je 35 000 m3. Přes hráz nevede žádná veřejná komunikace, ale z důvodu údržby je možné přes hráz jezdit. Hráz je u paty a na bocích utěsněna jílem a původně byla na návodní straně opatřena dvojitou cementovou omítkou s draselným mýdlem a dvojnásobným siderostenovým nátěrem. Omítka ale byla z důvodu stálého opadávání po čase odstraněna a nebyla ničím nahrazena. Těleso hráze je dále opatřeno drenážním potrubím svedeným do štol základových výpustí, které slouží k odvedení průsakových vod z tělesa, aby jejich vlivem nedocházelo k porušování hráze. K vypouštění vody z nádrže slouží dvě základové výpusti o průměru 800 mm a kapacitě 4,5 a 6,9 m3/s, které jsou osazené přímo v tělese hráze. Rozdílná kapacita je způsobena odlišným uspořádáním obou výpustí a jejich zaústěním do vývaru pod hrází. Na návodní straně jsou výpusti uzavírány ještě původními šoupátkovými uzávěry (poslední 2 z 10 šoupat), které jsou umístěny v manipulačních věžích, které výborně dotvářejí dominantu celého vodního díla. Přístup do věží je možný z hráze přes ocelové lávky. Na vzdušné straně jsou pak na výpustech nově osazeny klapkové uzávěry místo původních šoupátek. Tyto uzávěry jsou umístěny v manipulačních domcích pod hrází společně se soustrojími vodních elektráren. Kromě základových výpustí slouží ještě k vypouštění vody dvě výpusti o průměru 1200 mm se šoupátky a segmentovým uzávěrem o kapacitě 2 x 16,57 m3/s osazené v boční obtokové štole na pravém břehu. Obtoková štola o délce 140m a klenbovém profi lu 3 x 4,5 m sloužila původně pro převedení vody Doubravy ze staveniště hráze a po dostavbě byla uzavřena a osazena výpustmi se šoupátkovými uzávěry. Původně se jednalo o tři potrubí 800 mm, které ale byly v roce 2005 pro nedostatečnou kapacitu nahrazeny větším průměrem. Jedno z vyřazených šoupátek je vystaveno u cesty vedoucí na hráz (viz fotografi e). Uzávěry s potrubím výpustí jsou umístěny v šachtě zakončené kamenným domkem nad štolou a vyústění štoly je cca 50 m pod hrází na pravém břehu. K bezpečnému převádění povodňových průtoků jsou na přehradě vybudovány dva bezpečnostní přelivy. Na levém břehu je umístěn boční přeliv s kótou 324,03 m n.m. a délkou přepadové hrany 97,4 m. Kapacita přelivu je 98,8 m3/s při přepadovém paprsku 80 cm odpovídající maximální hladině s hloubkou 22 m. Voda z přelivu je odvedena kamenným korytem, levým zavázáním hráze a dále po levém břehu kaskádou s 10 stupni do koryta řeky. Druhý přeliv je na pravé straně hráze a jedná se o korunový přeliv o 7 polích šířky 5 m, který je umístěn v oknech pod korunou hráze. Kóta tohoto přelivu je o 15 cm výše, než je boční přeliv a jeho kapacita při přepadovém paprsku 65 cm činí 32,1 m3/s. Voda z přelivu je vedena po vzdušné straně hráze na přilehlou kaskádu s 8 nepravidelnými stupni a zaústěna do vývaru pod hrází. Při návrzích bezpečnostního přelivu se uvažovalo s několika variantami kombinací korunových, šachtových a bočních přelivů, z nichž byla vybraná uvedená varianta. Z hydrologických parametrů poznamenejme jen některé základní údaje. Plocha povodí k profi lu hráze činí 202,4 km2, průměrné roční srážky jsou 739 mm, průměrný průtok je 1,54 m3/s, dále minimální 0,03 m3/s, neškodný 25 m3/s a stoletý 145 m3/s. Celkový objem nádrže je 1,761 mil. m3, z čehož je 0,056 mil. m3 objem stálého nadržení, 0,267 mil. m3 zásobní objem, 1,269 mil. m3 retenční objem ovladatelný a 0,169 mil. m3 retenční neovladatelný. Zatopená plocha při maximální hladině je 20,9 ha. Jak již bylo uvedeno, důvodem k výstavbě byly časté povodně na Doubravě, zejména v roce 1897. V dubnu 1908 byla stavba přehrady schválena s rozpočtem 1,5 mil. rakouských korun. Projekt vypracovalo technické oddělení zemského výboru pro vodní stavby. V srpnu 1908 byl vydán vodoprávní povolovací výměr a z jara roku 1909 fi rmou Křička a Dvořák práce na výstavbě započaly. Nejprve se budovala obtoková štola a ochranný kamenný jez délky 60 m cca 100 m nad profi lem hráze, který měl svádět vodu do štoly a chránit staveniště hráze. Tento jez je dodnes na dně nádrže a stojí v místě zrušeného bývalého jezu, který patřil k jednomu z mlýnů v Pařížově, který byl stavbou vykoupen. Z těchto staveb se dochovalo pouze část kamenných staveb mlýna a pozůstatky náhonu na pravém břehu v lese pod přehradou. Obtoková štola i jez byly dokončeny na jaře roku 1910. Souběžně se stavbou štoly se stavěl i domek hrázného. V roce 1910 započala stavba hráze. V místě hráze byl nalezen pevný skalní povrch cca 7 m pod dnem původního řečiště. Nejprve se vyzdila kaskáda a koryto levostranného přelivu a pak se hloubily základy hráze. V září 1910 práce na čas přerušila povodeň, která zaplavila celou stavební jámu a ta se musela pak čistit. Zjara 1911 se začaly betonovat základy a vyzdívat hráz, která se postupně zdila 2 roky až do roku 1913, kdy se vyzdily i obě manipulační věže. Stavba byla dokončena v říjnu a v listopadu proběhla kolaudace. Těsně před dokončením na počátku napouštění v srpnu 1913 se přihnala do Železných hor značná průtrž mračen, která nádrž naplnila během 4 dní, místo plánovaného měsíce: „Přehrada obstála při náročné zkoušce, a tím byla zhodnocena úspěšná práce 500 domácích a italských dělníků“ (Trejtnar). Z oprav, které se na vodním díle dělaly, uveďme jen ty nejdůležitější. V roce 1927 se při vypuštěné nádrži opravovala omítka hráze, která pak byla pro časté poruchy v roce 1933 zcela odstraněna. V roce 1931 byl zabezpečen svah a zeď bočního přelivu, kde se sesunula suť, a v roce 1933 se zabezpečil svah nad vtokem do obtokové štoly. V roce 1934 se připojil elektrický proud a bylo instalováno osvětlení hráze. V roce 1963 se kotvily římsové kvádry na návodní straně, elektrifi - kovalo se doposud ruční ovládání uzávěrů a zřídilo se dálkové měření z limnigrafu ve Spačicích. V roce 1984 se budovala příjezdová cesta na hráz na pravém břehu, aby bylo možné na hráz vjíždět i ze strany domku hrázného, jelikož do té doby vedlo na hráz z této strany pouze schodiště pro pěší. V roce 1992 byla vybudována malá vodní elektrárna. Na spodní výpusti v ovládacích domcích byly osazeny odbočným potrubím 400 mm dvě Bankiho turbiny o výkonu 2 x 73 kW, které byly brzy v roce 1997 zrekonstruovány. Taktéž byl kompletně umyt a vyspárován vzdušný líc hráze. V roce 1995 byla nádrž vypuštěna za účelem těžby nánosů před vtokem do obtokové štoly (místy až 4 m) a v roce 2004 až 2005 opět z důvodu další těžby nánosů a výměny výpustí v obtokové štole včetně vybudování nové podzemní komory pro jejich osazení. V roce 1998 a 99 byla opravena kaskáda bočního přelivu po povodni z roku 1997 a zpevněna injektáží. Podíváme-li se na období a důvody, kdy byla nádrž vypuštěna, zjistíme, že k vypouštění se přistupuje pouze z důvodu nutných oprav. Za dobu existence dle doložených podkladů od roku 1925 byla nádrž vypuštěna v letech 1927, 1928, 1931, 1932–3, 1933, 1963, 1981, 1995, 2004–5. Vraťme se ale k původnímu účelu, a to je protipovodňová ochrana. Vzhledem k velikosti retenčního objemu nádrže dokáže přehrada zcela zachytit menší povodně (cca do 10-leté) a ty větší pouze snížit a oddálit dobu kulminačního průtoku, což je ale také pozitivní, jelikož získáme více času na to připravit se na povodeň. Za dobu, co přehrada stojí, došlo k povodním, kdy se naplnila celá přehrada až na přelivy cca 18 x, a to v letech 1913, 1926, 1927, 1928, 1932, 2 x 1938, 2 x 1960, 1974, 1981, 1987, 1997, 2001, 2002, 2005, 2 x 2006 a vesměs se jednalo o 5 až 20-leté povodně, z nichž největší byly v roce 1938, 1997, 2002 a 2006. Povodně 1997 a 2002 naštěstí Doubravu zasáhly jen okrajově, na rozdíl od jiných míst republiky. Větší voda tu dlouho nebyla a doufejme, že ještě dlouho nepřijde a že nás bude zase čekat období povodňově klidnější. Ale vždy je třeba mít na paměti, že je to otáz ka toho, kdy povodeň přijde a ne, zda vůbec přijde. Odmyslímeli si ale utrpení, jaké voda působí, z pohledu přehrady je vždy úžasný pohled na vodu deroucí se přes přelivy dolů, speciálně v Pařížově, jak se voda tříští na stěně kamenné hráze a burácí na kaskádách. Často se stává, že si lidé myslí, když voda teče přes přelivy přehrady, že se přehrada protrhne. Pro každou přehradu je to ale běžný stav, se kterým počítá a je na něj připravena. Pařížov patří mezi přehrady, kde se řemeslo hrázného dědí z generace na generaci. Od roku 1942 s přestávkou vyvolanou nuceným nasazením za druhé světové války působí na přehradě jako hrázní rodina Horských již v třetí generaci a kdo ví, možná dnes na přehradě vyrůstá další pokračovatel tohoto řemesla. Však, jak mnozí sami znají nebo brzy poznají, péče o přehradu konaná s láskou je všude okolo vidět. Nádrž vodního díla využívá Český rybářský svaz, konkrétně místní organizace Běstvina, jako sportovní mimopstruhový revír. Ke koupání nádrž vhodná není, jelikož její dno je pokryto nánosy bahna a kvalita vody v létě nebývá nejlepší. Ale jinak okolí přehrady nabízí mnoho možností k výletům do přírody a za poznáním. Pařížov byl také oblíbeným místem výprav nejen za rybami předčasně zesnulého fotbalisty Vlastimila Kopeckého. Voda z nádrže je také každoročně z jara využívána při vodácké akci „Odemykání Doubravy“, kdy se sjíždí řeka od mostu v Pařížově do Ronova nad Doubravou nebo až do Žlebů. Na tomto místě bych také rád upozornil na v současné době diskutovaný problém výstavby nových přehrad. Nejde ani tak o výstavbu samotnou, ale o diskusi kolem stavebních uzávěr ve vytipovaných profi lech, kde by v budoucnu mohly stát nové nádrže. Všichni zajisté vědí, že pomalu dochází ke klimatické změně, která může mít do budoucna pro nás negativní vliv v oblasti hospodaření s vodou. Předpokládá se větší vliv extrémních jevů počasí, ať se jedná o povodně nebo i o období sucha. Dnes máme vody dostatek, ale nemusí tomu tak být napořád. Proto prosím, snažme se, když nyní panuje odmítavý postoj k výstavbě přehrad, zachovat alespoň vybrané lokality pro případnou budoucí výstavbu nedotčené, ať naše děti sami rozhodnou o jejich potřebě. To se týká také jednoho profi lu na Doubravě. Na druhou stranu, co bychom dnes obdivovali, kdyby naši předkové nevybudovali vodní díla jako třeba Pařížov, z nichž většina bezproblémově funguje a stala se i neodmyslitelnou součástí krajiny. Pařížov je dokonce také zařazen na seznam chráněných evropsky významných lokalit Natura 2000, jelikož obtoková štola jakožto technické dílo se stala zimovištěm netopýra černého. Největší zájem návštěvníků o dílo bývá v době mimořádných událostí jako jsou povodně nebo vypouštění nádrže. Každoročně se také koná Den otevřených dveří ku příležitosti Světového dne vody 22. března. O jeho konání je možné se informovat na webových stránkách správce nebo na turistických informačních centrech. Přehrada ale stojí za návštěvu v jakoukoliv roční dobu, proto jste srdečně zváni. Literatura: HRUŠKOVÁ, Marie, TUREK, Jaroslav: Tam, kde teče Doubravka, Vlastním nákladem, 1999 STUPECKÝ, František: O stavbě vodní nádrže na Doubravě u Pařížova, Technický obzor, 1914 TREJTNAR, Karel: Přehrady povodí Labe, Kruh, Hradec Králové, 1975 www.prehrady.cz Tento článek byl podpořen projektem Ministerstva zemědělství ČR č. NAZV QH 71201 „Spolehlivost a bezpečnost vodohospodářských děl v měnících se klimatických podmínkách“.
Autor: ing. Martin Horský Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008
Předchozí článek: Navštivte hrad Košumberk Následující článek: Černá madona svatopolská v Přelouči Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
)
