|
| |
|
Polom - osada i prales
05. 03. 2008 Jedeme-li až na samou hranici Pardubického kraje, dostaneme se odbočkou na mostku v Trhové Kamenici k osadě Polom, která je katastrálně součástí Trhové Kamenice. Osada se nalézá asi 3 km východně od Trhové Kamenice asi 20 km jižně od města Chrudim. V této osadě se nachází 7 domů, z nichž trvale osídlen je pouze jeden a ostatní jsou využívány jako rekreační objekty. Chalupy v Polomu dnes sice obývají spíše rekreanti, ale v minulosti byla osada hustěji obydlená a bývala poutním místem. Obec se proslavila také v době druhé světové války jako místo, které poskytovalo podporu protifašistickým bojovníkům, což připomíná hřbitovní zdi malý památník rodiny Eisovy u, která spolupraco-vala v době druhé světové války s partyzány. Kostel Co však upoutá pozornost návštěvníka především, je zvonice a kostel sv. Kunhuty, kolem kterého se v aleji vzrostlých stromů nachází malý hřbitov. Zvonice je opravena, což je zásluha Ústavu památkové péče a zejména pak p. Bičíka. Zvonice v minulosti nesla dva zvony, které pocházely z 15. a 17. století. V období druhé světové války však byly zkonfiskovány. Současný zvon je z poválečného období. Bohužel však sousední kostel je ve velmi zchátralém stavu. Již řadu let propadlá střecha i sakristie je zcela zničená. Zdi kostela jsou postaveny z lomového kamene. Zničená střecha však zapříčiňuje postupnou devastaci kostela. Církev na jeho opravu nemá pro-středky a je hledán zájemce, který by tuto památku odkoupil a uvedl do původního stavu. Celé místo je součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory a Polom je uveden i v četných turistických průvodcích. Dle pamětníků se zde ještě po skončení druhé světové války konaly bohoslužby. Polom byl založen jako kolonizační osada vilémovského kláštera. Místní lidé si vyprávějí, že tam, kde je dnes kostelík, stávala kdysi poustevnická kaple. Bylo to místo, kde se zdržoval mnich, aby dohlížel nejen na lesní těžbu v rozlehlém panském pralese, ale také na pálení dřevěného uhlí v milířích a na vybírání všelijakých poddanských poplatků. Také vykonával duchov-ní správu zdejšího chudého uhlířského lidu. Ostatně je známo, že svatá Kunhuta byla patronkou uhlířů. Při vpádu uherského krále Matyáše byla ves vypálena. Uprostřed lesů zde lidé hledali obživu zejména těžbou dřeva a pálením dřevěného uhlí v milířích. Z návodu mnichů zkoušeli i těžbu železné rudy. O založení osady se nedochoval žádný písemný doklad. Nepochybně tu stál i malý dřevěný kostelík. V roce 1450 je v polomu připomínán gotický kostel. Dnešní zchátralý kostel sv. Kunhuty je renesanční stavbou z doby okolo roku 1600. Jeho podoba je po poslední rozsáhlé rekonstrukci stavitelem Schmoran-zem v roce 1880. Ten dal kostelu podobu chudého venkovského baroka bez ozdob. Kostel je jednolodní s plochým stropem a dřevěnou kruchtou na dvou slou-pech. Zděné přízemí sousední zvonice má pak na obvodové zdi uložené dřevěné patro. Přízemí zvonice je průchozí a slouží jako vstup na hřbitov i jako přístup ke kostelu. Zeď okolo kostela a hřbitova pochází ze 17. století. Prales Již koncem 19. století se objevila v lesním hospodářském plánu zmínka o vyloučení pravidelné hospodářské činnosti v části lesa, aby mohl být porost ponechán vlastnímu osudu. To byl počátek dnešní přírodní rezervace Polom, která uchovává ukázku původního pralesového charakteru lesa v Železných horách. Tato unikátní lokalita je jednou z nejvzácnějších ve zdejší CHKO. Jelikož se jedná pouze o fragment původní přírody, v současnosti je nutné chránit oblast před nálety smrku a ochraňo-vat původní listnaté druhy dřevin. V pralese se také vyskytuje mnoho zajímavých, často již i vzácných druhů hub, rostlin a živočichů, kteří si rozhodně zaslouží šetrnost ze strany návštěvníků - Velkým Polomem totiž prochází zeleně značená turistická trasa z Horního Bradla do Trhové Kamenice. Pod názvem Polom se však neskrývá pouze stejnojmenná přírodní rezervace, ale celý les mezi Bradlem, Velkou Střítěží, Křemenicí a řekou Chrudimkou. Jeho nejvyšší bod vystupuje do nadmořské výšky 649 metrů. Nejlepší dostupnost pralesa je po zelené značce, která celým územím také prochází. Auto je možné zaparkovat na prostranství u kostela v Polomu. Na skutečnost, že jste na území pralesa, vás informuje množství zákazů i informační tabule. Prales člověk pozná i bez těchto cedulí - všude kolem jsou torza obrovských stromů, padlé kmeny přes cestu nikdo neodstraňuje a vzhle-dem k tomu, že prales nikdo neprořezává, je tu celkem šero. Protože se nalézáte na území s nejvyšší ochra-nou, je nutné dodržovat všechny zákazy a opatření.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2008 Předchozí článek: Zminka - utajená technická památka Chrudimska Následující článek: Běstvina za doby mého mládí Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
