|
| |
|
Podzimní procházka podél Novohradky
29.03.2020 První říjnovou neděli se konala zajímavá procházka krásnou přírodou. Turisté Klubu přátel Pardubicka pořádali výlet do Toulovcových maštalí. Ti zdatnější, v počtu třinácti turistů, vyrazili opravdu do skal, ale ti již méně zdatní v počtu šesti turistů, si zvolili snadnější trasu. Všichni jsme vyjeli vlakem do Chrasti u Chrudimi a dále autobusem do Nových Hradů. Naše malá skupina vystoupila dříve, na zastávce Nové Hrady-Roudná, ostatní pokračovali o zastávku dále, Nové Hrady–Polanka. Bylo krátce po půl jedenácté. Na zastávce jsme si nasměrovali trasu po cyklostezce krásným údolím podél Novohradky do centra Roudné. Je to údolí obklopené ze dvou stran skalami, mezi nimiž jsou osazené různé chaty s čistě upraveným okolím. V řece teklo poměrně dost vody, neboť předchozí sobota byla silně deštivá i zde a zurčení vody nás provázelo celou cestu až do Vranic. Sluníčko svítilo mezi mraky, bylo zde docela chladno a vlhko, ale krásně se dýchalo. Míjeli jsme vypuštěné koupaliště, kdy jeho restaurace ještě nabízela docela slušný sortiment občerstvení, což nás docela překvapilo. Celé okolí je totiž rekreační oblastí. Podél cesty rostlo hodně hub, hlavně červené muchomůrky, ryzec pravý, klouzci a další, dokonce i krásné bedly. Do centra Roudné jsme došli krátce před půl dvanáctou. Zde jsme obdivovali staré, ale opravené domky, zřejmě původní zástavba. Kousek dále se nalézají dřevěné vyřezávané sošky. Nejprve tři vedle sebe, které představují zajímavý rozcestník. Ta střední představuje svatého Augustina, jemuž na hlavě sedí krásná sova s rozpraženými křídly, na nichž jsou nápisy, kdy na jednu stranu ukazuje Roudná a na druhou stranu Vranice. Obě menší sošky jsou jeho pomocníci. O kousek dále se nachází další dřevěná socha svatého Kryštofa, patrona poutníků, který přenáší Ježíška přes řeku. Dále mne upoutaly malé sloupovité kapličky. Jsou čtyři a připomínají významné ženy našich dějin. Ta první je věnována kněžně sv. Ludmile, v zápatí s cedulkou, kde se uvádí: SVATÁ LUDMILA (lidu milá) česká kněžna a důležité údaje z jejího života. Druhá kaplička je věnována sv. Anežce České, v zápatí s cedulkou, kde se uvádí: SVATÁ ANEŽKA (čistá) ČESKÁ , patronka českých zemí, česká princezna a další údaje. Třetí je věnována sv. Zdislavě, v zápatí s cedulkou: SVATÁ ZDISLAVA z Křižanova a Lemberka, matka čtyř dětí a další životní údaje. Poslední kaplička je věnována ČESKÉ KRÁLOVNĚ ELIŠCE PŘEMYSLOVNĚ. Naproti kapličkám je na podstavci umístěna socha ROUDENSKÉ KRÁLOVNY PANNY MARIE MATKY BOŽÍ. Socha Panny Marie s Ježíškem v náručí září do daleka zlatou barvou. V sousedství těchto zajímavostí se nachází přístřešek, kde jsme využili pěkné posezení k odpočinku a svačině. Poté jsme pokračovali dále podél Novohradky krásným údolím. Míjeli jsme dům, o kterém jsem usoudila, že to je bývalý mlýn dle umístěného mlýnského kamene na zdi. Cestou nás upoutal zajímavý skalní útvar, který nám připomněl lví hlavu. V poledne jsme došli v lese k rozcestníku „Vranice – 416m m.n.m.“. Zde jsme odbočili na modrou turistickou značku. Po této jsme došli do Jarošova. I zde se řezbář vyřádil. Objevila jsem zde vysoký dřevěný vyřezávaný sloup v dolní části s nějakým bojovníkem a nahoře sedícím dravcem. Odtud jsme pokračovali po cyklostezce k Toulovcově rozhledně. Ta je umístěna u silnice na malém vyvýšeném prostředí. Vystoupat se může po zaplacení 35,-Kč za osobu. Pokochání z rozhledny bylo pěkné a poté už jsme mířili do cíle naší cesty – do Budislavy. Zde jsme měli všichni sraz v místní „Hospůdce pod hradiskem“, kde bylo zamluveno pro všechny 19 míst. Bylo krátce před čtrnáctou hodinou. Pan majitel nás uvítal s tím, že jsme první. Usadili jsme se uvnitř a všichni si dali svorně kachní stehno se zelím a knedlíky a samozřejmě dobré pivečko. Zbytek naší party nás brzo došel. Kolem třetí hodiny jsme se vydali ještě k místnímu novodobému kostelíku. Byl postaven na skále, kde jsou v sousedství pozůstatky nějaké stavby vytesané ve skále, stranou od hlavní silnice. Stavba je to zajímavá, půdorysně ve tvaru srdce se štíhlou věží. Moderní kostel Boží lásky byl dokončen v roce 2005. V obci jsou pozůstatky více hradisek. Jedno je pod tímto kostelem a další kousek pod hospůdkou, kde jsme byli na obědě. Ve Vlastivědných listech č. 1/2017 je článek docenta Jana Vítka o Budislavských pískovcích a žulách. Uvádí zde např.: „… pod silnicí blízko školy vystupuje Velké a Malé Hradisko, už značně odlámanému „Zámečku“ (s drobnými pozůstatky po skalních světničkách), dominuje moderně pojatý ekumenický kostel Boží lásky. Ve stejných Vlastivědných listech je článek paní Zuzany Novákové o Domě bratří Čapků, který se nachází v Budislavy a který byl v letech 2014-2016 nově rekonstruován. Od roku 2000 je na seznamu kulturních památek. Upoutávka na Dům bratří Čapků se nachází v obci přímo u hlavní silnice. Autobus nám jel v 16,00 hodin ze stanice „Krčma“ do Žďárce u Skutče, kde jsme pokračovali přeplněným vlakem do Pardubic. Výlet byl krásný, počasí nám přálo. Objevili jsme další kout naší krásné přírody včetně zajímavostí. Autor: Jarmila Skalická Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2019
Předchozí článek: Zapomenuté kapličky Následující článek: ÚSTÍ NAD ORLICÍ před 30 lety Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
