|
| |
|
Po stopách Arnošta z Pardubic
11.07.2019 Zájezd byl tématický s názvem „Po stopách Arnošta z Pardubic“, jehož život byl úzce spjatý s „Otcem vlasti – Karlem IV.“ Rok 2016 byl věnován Karlu IV. Právě 14.května 2016 uplynulo 700 let od jeho narození, proto byl vybrán tento termín. Výlet se konal za hranicemi Pardubického kraje, ale byl věnován památce význačné osobnosti, která je úzce spjata právě s Pardubicemi. Autobusový zájezd KPP do Klodzka se konal opět pod taktovkou Honzy Řeháčka. Odjezd byl od nádraží ČD v 7,00 hodin. Opět nám byl pronajat velký autobus „DOMINO“ s kapacitou 48 osob. Tento autobus používají stále pardubičtí hokejisté, ale už mají jiné logo. Vrátili se k původnímu a zavedenému názvu „HC DYNAMO PARDUBICE“. Cesta přes Hradec Králové a dále přes Náchod byla náročná vzhledem ke stavebním pracím na silnicích nejen u nás, ale i dále na polské straně. Ale pan řidič jel perfektně a do Klodzka jsme dojeli podle plánu kolem deváté hodiny. Naše první cesta vedla pod mariánský kostel, kde se nachází vstup do podzemních chodeb. Honza zakoupil společnou vstupenku pro všechny zájemce a vypůjčil tištěného průvodce v češtině, z kterého nám poté v podzemí předčítal jeho historii. Z informačních materiálů v češtině zde uvádím: PODZEMNÍ TURISTICKÁ TRASA O vznik podzemních chodeb a tunelů pod ulicemi Klodzka se zasloužili místní kupci, kteří od 13. do 17.století hloubili své sklepy pod domy starého města. Tyto sklepy měly sloužit jako skladiště. V podzemních skladištích hlubokých až 30 metrů panovala nízká teplota, která umožňovala uchovávat potraviny dlouho čerstvé. V městských sklepích dozrávalo i proslulé kladské pivo. Během válek byly podzemní chodby využívány jako úkryty při obraně města. Po několika staletích, během kterých byly hloubeny chodby, vznikla pod Klodzkem hustá síť dvou nebo dokonce třípatrových sklepních prostor. Sklepy pod domy ve starém městě byly spojeny s radnicí, kde na podloubí měli řemeslníci své krámky. Obyvatelé kopali na vlastní pěst a tím ohrozili celé staré město. V padesátých letech 20.století se základy budov začaly sesouvat a stěny budov praskat. Starému městu přišel na pomoc tým specialistů z Hornicko-hutnické akademie z Krakova, speleologové z Varšavy a horníci z Podniku hornických prací ve Walbrzychu. V dubnu 1962 byly zahájeny několikaleté záchranné práce. Následkem byla demolice mnoha památkových domů, ale podařilo se zachránit základy mnoha dalších, čímž se podařilo zachránit nejstarší část města. Podzemní město skrývá ještě mnoho tajemství. V přístupné části je trasa plasticky osvětlena a v několika bočních uličkách jsou historické expozice. Nachází se tu podzemní pec na chleba, studna, vězení, mučící nástroje, sbírka halaparten, kostra nebo kat. Podzemní turistická trasa měří asi 600 metrů, vchází pod povrch v ulici Zawiszy Czarnego a končí východem u Kladské pevnosti v ulici Grodzisko. Návštěvníkům byla zpřístupněna 4.prosince 1976. Projekt turistické trasy byl vypracován v roce 1966 u příležitosti oslav výročí Tisíciletí přijetí křesťanství v Polsku a Tisíciletí polského státu – proto má pojmenování „Podzemní turistická trasa Tisícíletí polského státu“. Po více než hodinové prohlídce podzemím vycházíme v malé hale, kde se nacházejí informace s prodejem suvenýrů, pohledů a hlavně je tu WC, které všichni uvítali. Odtud začíná schodiště na pevnost, kam jsme všichni společně vystoupili. Pohledy z pevnosti na město a široké okolí byly nádherné. Bylo vidět pásmo Bystřických hor, pohoří Králického Sněžníku, Stolových hor a další. Viditelnost byla perfektní. Staré město bylo přímo pod námi s dominantní stavbou kostela a vysokou věží staré radnice. Historie pevnosti je velice zajímavá. KLADSKÁ PEVNOST Jednou z největších zajímavostí Klodzka je pevnost, která se tyčí nad městem. Městské opevnění je jedním z nejlépe dochovaných obranných fortifikačních systémů ze 17. a 18. století. Obranné budovy – Hlavní pevnost a pomocná pevnůstka Ovčí hora, ležící na druhém břehu řeky Nisy – stojí na území o rozloze více než 30ha. Pevnost vznikla na místě původní varovné tvrze. Ta měla velký strategický význam. Stávala totiž na obchodní stezce, která vedla z jihu Evropy na sever, a byla součástí tzv. jantarové stezky. Postupem času byla přeměněna na hrad, který byl ničen a přestavován. V roce 1459 český král Jiří z Poděbrad povýšil oblast Kladska na hrabství. Od té doby plnil hrad obrannou funkci. V tomto období se také rozvíjela zástavba v okolí hradu. Pod hradem vznikla dvě podhradí, která se stala základem budoucího města. Za svou současnou podobu pevnost vděčí pruskému králi Fridrichu II. V roce 1769 byl hrad definitivně rozebrán a na jeho místě vznikl donjon – centrální obranná část pevnosti. Donjon (z franc. slova srdce) je obehnán řetězem bastionů, redut, kleští a vnitřních příkopů. V donjonu se nacházejí dvoua třípatrové kasematy a skladiště, hloubky až 20 metrů. V kasematech byla zbrojnice, lékárna, laboratoř a další prostory využívané posádkou. Tvrz je obehnána suchými příkopy hlubokými 10 metrů. Komplex patří k nejcennějším dílům novověké vojenské architektury v Polsku. Vládním rozkazem z roku 1877 pevnost ztratila svůj obranný charakter. Byla postupně přestavována na skladiště a vězení. V kasematech byli vězněni např. účastníci polského lednového povstání z přelomu let 1863-64. Během druhé světové války ji Němci využili jako mučírnu a vězení, ve kterém zavraždili více než 200 finských vojáků. Koncem 2. světové války se tu vyráběla rádia do německých ponorek a raket V1 aV2. Po prohlídce pevnosti jsme prošli místní zajímavé náměstí. Vedle radnice stojí Mariánský sloup, který byl postaven po roce 1680, kdy Klodzko postihla morová epidemie, při níž zemřelo asi 1500 obyvatel města. Původní radnice zde vznikla již ve středověku, kdy v následujících letech byla zničena mnoha požáry. Centrum města je výstavné a zajímavé. Stará zástavba je doplněna novou, která nejenže vůbec nenarušuje celkový ráz náměstí, ale je velmi pěkná. Naším dnešním hlavním cílem byl kostel Nanebevzetí Panny Marie, kde je pochován pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Kostel je nejokázalejší sakrální památkou v Klodzku. Iniciátorem jeho stavby byl právě Arnošt z Pardubic. Kostel kdysi obepínala hřbitovní zeď, z níž dnes zůstala jen severní brána, zvaná Černá, která je zakončena jednoduchým zdobením, na němž jsou sochy tří svatých – Ignáce z Loyoly, Filipa Neri a Františka Xaverského. Před hlavním vchodem do kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého. V kostele najdeme kamennou křtitelnici z 16.století, kazatelnu z roku 1717, obraz Kladské Madony a Madonu s čížkem, sochu klečícího Arnošta z Pardubic, kapli sv. Jakuba s originální gotickou polychromatickou výzdobou a v podlaze náhrobní kámen nad hrobkou Arnošta z Pardubic. Hrobka Arnošta z Pardubic se nachází pod podlahou ve střední části kostela a je zakryta deskou se špatně čitelným nápisem. Starý náhrobek je umístěn u stěny kostela (ve Zprávách KPP 3-4/2017 jsme uvedli článek ze ZPRAVODAJE UPa č.86 – X.2016, s.14, že restaurátoři z Litomyšle se ujali jeho rekonstrukce). Bílá socha klečícího Arnošta z Pardubic se nachází napravo u sloupu před prvními lavicemi. Kapli sv. Jakuba nám ukázal zajímavý pán, Polák mluvící česky, který se k nám přidal před kostelem a uvnitř pěkně doplňoval Honzův výklad. Tajná kaple, která musela být za komunistů zavřená a kterou objevili a otevřeli teprve nedávno, je nesmírně poutavá. U jedné stěny se nachází barevná plastika v pořadí – Město, Jidáš, který zrazuje Ježíše Krista a zbrojnoši. Kaple je uzounká s vysokým nádherným stropem. Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje 2/2019
Autor: Jarmila Skalická Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2019 Předchozí článek: MÍSTA PŘÍBĚHŮ – LEPĚJOVICE (1. DÍL) Následující článek: Střípky z historie Pardubic - Pardubice na prahu středověku Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
