|
| |
|
Panské historické hraniční kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku
16.07.2018 V roce 1600 byla vydána kniha královského prokurátora Jakuba Menšíka z Menštejna zabývající se mezními soudy a hraničními spory „O Mezech, Hranicých, Saudu a Rozepřj Meznj, y Přislussenstwj gich w Králowstwj Cžeském“. Zde se definuje hraničník takto: mezník nebo hraničník je dřevo, nebo kámen, v kterýmž jest znamení mezní, kde se grunty jednoho souseda od druhého dělí. Tato definice vlastně platí doposud. Panské hraniční kameny buď s iniciálami panovníka, popř. i erbu jeho rodu a letopočtu, nebo pouze s iniciálami panského rodu ve východní části Pardubického kraje, kterými se zaobírá tento článek, je možné objevit na historické hranici jednotlivých panství, na hranicích rustikální a dominikální půdy, katastrálních hranicích, popř. i ve funkci mezníku jednotlivých sekcí lesů či polí. Zachovaly se téměř ve většině případů na lesním území. A. Nejstarší hraničníky v kraji jsou patrně kameny pocházející z období vlády druhého lichtenštejnského knížete Karla Eusebia (správa panství 1632–1684). Na bývalém panství Lanškroun se jich našlo 9 s letopočty 1661, 1666 nebo 1671. Pod knížecí korunkou s letopočtem jsou vytesány ještě stylizované iniciály CE (Carolus Eusebius – latinská podoba jména knížete). Reverzní strana je bez nápisů. B. Trojboký hraničník pod Suchým vrchem má ze dvou stran shodné iniciály I:I:A.F:V:L: (Iosef Iohann Adam Fürst von Liechtenstein – kníže Josef I. Jan Adam z Lichtenštejna) nad nimi je z jedné strany E (Eisenberk – Ruda nad Moravou), s druhé L (Lanškroun). Na třetí straně – G (Grulich – Králíky) a pod ním iniciály M.W.G.V.A. = Michael Wenzel Graf von Althann. Pod iniciálami na všech třech stranách je ještě letopočet 1723 a pořadové číslo kamene. Tento kámen je současně i historickým hraničním kamenem Čech a Moravy. C. Nedaleko Chornice je v současné době (v nepůvodní poloze) zazděn v betonovém základu kapličky hraniční kámen s iniciálami I.I.A.F.V.L. (Iosef Iohann Adam Fürst von Liechtenstein) a letopočtem 1725, označující lichtenštejnské panství. Druhá strana kamene označuje biskupické panství a je ozdobena erbem rodu Kolovratů, iniciálami I.N.E.G.V.K. = Iohann Norbert Ernst Graf von Kolovrat (Jan Norbert Arnošt hrabě z Kolovrat) a letopočtem 1732, odlišným od první strany. D. Jediný hraniční kámen v kraji, evidovaný jako kulturní památka se nacházel na historické hranici Čech a Moravy v Hřebči. Nyní je posunut o několik desítek metrů do soukromé zahrady. Trojboký hraničník má kromě letopočtu a iniciál jednotlivých majitelů panství i jejich erb, resp. kardinálský klobouk, biskupskou mitru, hraběcí či knížecí korunku. Z litomyšlské strany kamene jsou vyryty pod erbem iniciály F.W.G.V.T. s významem Franz Wenzel Graf Von Trauttmansdorf (František Václav hrabě z Trauttmansdorfu). Druhá strana s iniciálami W.C.V.S.O.B. připomíná i rytinami symbolů kardinála a olomouckého biskupa hraběte Wolfganga ze Schrattenbachu (Wolfgang Cardinal Von Schrattenbach Ol. Biskup). Na třetí straně hraničníku najdeme pod knížecí korunkou iniciály I.I.A.F.V.L. představující jméno knížete Josefa I. Jana Adama z Lichtenštejna. Vyrytý letopočet 1727 se nachází pod iniciálami na všech třech stranách. E. Na hranici litomyšlského a lanškrounského panství se zachovaly pouze dva kameny s iniciálami F.W.G.V.T. a letopočtem 1732, připomínající vládu Františka Václava hraběte z Trauttmansdorfu. Na odvrácené straně jsou pouze špatně čitelné iniciály F.V.L. - Fürst Von Liechtenstein = kníže z Lichtenštejna. F. Tři hraničníky s iniciálami I.W.F.V.L. = Iosef Wenzel Fürst von Liechtenstein, knížecí korunkou a letopočtem z období 1752 mají nápis pouze z jedné strany. Obdobných 10 hraničníků, ale s letopočtem 1761 na straně jedné má na druhé straně s iniciály G.C.V.W.u.W. = Georg Christian von Waldstein und Wartenberg nachází se na bývalé hranici panství Lanškroun a Litomyšl. G. Hraničníků z roku 1767, s iniciálami I.W.F.V.L. (Iosef Wenzel Fürst von Liechtenstein) bez knížecí korunky (a popř. s pořadovým číslem kamene) a bez nápisu na odvrácené straně se na hranicích panských pozemků zachovaly 4 exempláře. H. Replika (asi před 10 lety byl ukraden originál) trojbokého hraničního kamene se nachází na turistickém rozcestí U Tří pánů, v místě, kde se sbíhají katastry obcí Dolní Boříkovice, Orličky a Těchonín. Novodobý hraničník je pouze s iniciálami a letopočty 1752. První strana s iniciálami I:W:F:V:L (Josef Václav z Lichtenštejna) je otočena k Orličkám, tj. lanškrounskému panství. Druhá strana s nápisem G:B:H:G = Graf Breda, Herrschaft Geyersberg – tedy hrabě Breda, panství Kyšperk. Na třetí straně k Dolním Boříkovicím je vyryt nápis G:A:H:G, což značí Graf Althann, Herrschaft Grulich = hrabě Althann, panství Králíky. I. Kámen pouze s lichtenštejnskými iniciálami FVL a letopočtem 1753 se našel pouze jediný. Pochází z doby vládnutí Josefa Václava z Lichtenštejna. Na lanškrounském panství se nachází na hranicích panských pozemků. Na odvrácené straně je bez nápisu. J. Hranice litomyšlských pánů a olomouckých biskupů je označena hraničními kameny z roku 1754 s iniciálami F.G.V.T.O.B. ve významu Ferdinand Graf Von Troyer Olmütz Bistum (kníže – biskup a kardinál Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu v letech 1745 – 1758 biskup olomoucký). Na protilehlé straně I.F.G.V.G.G.T.F.A.L. (pravděpodobný význam Iosef Franz Graf Waldstein Gattin Gräfin Trautmannsdorf Frau auf Leitomischl = Manželka Josefa Františka hraběte Valdštejna, hraběnka Trautmannsdorfová paní na Litomyšli). Nejvíce těchto kamenů lze nalézt na Naučné stezce na pomezí Čech a Moravy na Javornickém hřebeni a u pramene řeky Svitavy u Svitav, kde zároveň tvoří i zemskou hranici mezi Čechami a Moravou. Je známo 12 těchto kamenů a tři nepříliš zdařilé repliky. K. Dva hraničníky z roku 1797 leží na pomezí lanškrounského panství – zkratka AFUL značí patrně nesprávně zapsané iniciály Aloise Josefa z Lichtenštejna a panství Žampach s nápisem KKGS odpovídající německé zkratce Kreis Königgratz, Gut Stampach (Hradecký kraj, panství Žampach). L. Na lanškrounském panství se setkáme s kameny označující hranice katastrálních území obcí v rámci panství. Označené jsou písmeny AIFVL = Alois Iosef Fürst von Liechtenstein (Alois I. Josef z Lichtenštejna) a pod iniciálami je vyryt letopočet 1797. Z druhé strany je vytesáno pořadové číslo. Dosud jsou známy tři nálezy těchto kamenů. M. Na lichtenštejnském panství Trnávka bylo objeveno šest hraničníků s iniciálami AFVL a vročení 1801 nebo 1802. Pochází také z období vlády Aloise I. Josefa z Lichtenštejna. Na odvrácené straně je zpravidla vyryto pořadové číslo. Výčet hraničních kamenů s iniciálami panovníka, či panského rodu a letopočtem nemusí být jistě konečný. Předpokládá se, že do budoucna dojde ještě k nálezům dalších hraničníků. Na druhé straně se však neuveřejňuje poloha stávajících kamenů, protože tyto jsou stále ohroženy neoprávněným přemisťováním nebo i odcizením. Dochází také k poškození, nebo i zničení hraničníků těžkou lesní nebo zemědělskou technikou a v neposlední řadě se na devastaci kamenů podílí i povětrnostní vlivy. Výše zmíněné hraničníky dosahují až na výjimky zpravidla 130–140 cm výšky (přibližně do poloviny osazené v zemi), cca 30 cm šířky a 15– 20 cm tloušťky. Zhotovovány byly ve většině případů z opuky nebo pískovce. Vedle výše zmíněných kamenů je možné nalézt ještě hraničníky pouze s iniciálami panství. Rozměrově jsou jen asi 20 cm široké a nad zem se zdvíhají přibližně od 20 do 50 cm. Těchto kamenů, pravděpodobně až z 19.století se zachovalo nepoměrně více. Jsou to např. 1. FT – nejrozšířenější hraniční kámen označoval hranici litomyšlského panství s významem Fürst Thurn-Taxis = kníže Thurn-Taxis. Iniciály i vlastní kámen je ztvárněn v mnoha podobách a do současné doby se jejich počty pohybují v desítkách. 2. FL – ve významu Fürst Liechtenstein = kníže Lichtenštejn. Tyto kameny se zachovaly jen v jednotkách kusů. 3. B – panství Brandýs, nalezených kamenů je také v jednotkách kusů. 4. T - Trauttmansdorf = Trauttmansdorfské panství, nálezy ojedinělé. Zdroj: Východočeský sborník historický sv. 32/2017, Jirák – Vomáčka, Lichtenštejnské hraniční kameny na Lanškrounsku a Moravskotřebovsku. Autor: Petr Vomáčka Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2018
Předchozí článek: ŽIDOVSKÝ HŘBITOV A SYNAGOGA V LUŽI Následující článek: Svitavskou pahorkatinou kolem Památníku včelích matek k jednomu z pramenů Svitavy Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
