|
| |
|
Památky Jevíčka
18. 06. 2008 Jevíčko je přirozeným centrem oblasti nazývané Malá Haná. Ta se rozprostírá od Boskovic k Trnávce, tedy v délce 25 km a v šířce 3 - 5 km. První zmínka o městě pochází z roku 1249. Jevíčko bylo plánovitě založeno na oválném půdorysu, který byl přizpůsoben návrší obtékaném říčkou Jevíčkou. V jeho středu vzniklo náměstí, ze kterého se rozbíhá pravidelná síť ulic. Město mělo též oválné kamenné hradby (dodnes částečně zachovalé) se čtyřmi branami, kterými vedly přesně dle světových stran na náměstí hlavní silnice. Malé město, kde žije nyní asi 3 tisíce obyvatel, před druhou světovou válkou české s německou menšinou, s židovskou obcí, po roce 1919 židovskou menšinou. Zachoval se renesanční zámeček, farní kostel z 18. století, městská věž z konce 15. století, synagoga, dnes využívaná ke kulturním akcím, pomník z napoleonských válek. Židovský hřbitov byl zničen. Asi do roku 1880 byla jako část Jevíčka uváděna obec židovská, potom až do sloučení roku 1919 rozlišovány dvě samostatné politické obce Jevíčko a Jevíčko, obec židovská. Jevíčko leželo na dvou obchodních stezkách, jednak na tzv. polské - tj. Praha - Litomyšl - Jevíčko - Olomouc - Krakov a dále na obchodní cestě od Brna na sever. Přesunutím obchodních cest ztrácí město své královské výsady i svobodu. Náměstí Na téměř čtvercovém náměstí o rozloze 14.850 metrů čtverečných si můžeme prohlédnout morový sloup z roku 1714 s Pietou z roku 1811, sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1730 a kašnu. Stojí zde rovněž socha T.G.Masaryka z roku 1930, která byla za okupace ukrývána. Kostel Nanebevzetí Panny Marie Nejvýznamnější církevní památkou je bezesporu kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl původně součástí konventu augustiniánů založeného v letech 1353 až 1372. V letech 1762 až 1766 byl kostel stržen a nahrazen dnešní stavbou, která vznikla podle plánů architekta Pavla Merty z Boskovic. Karel Vincenc z Neuburgu nechal roku 1778 v severní části přistavět kapli Bolestné Matky Boží s hrobkou Salm-Neuburgů, která svému účelu sloužila ještě roku 1867. Roku 1869 byl kostel poškozen požárem. Zajímavý je barokní interiér. Jeho součástí je pozdně gotická socha Panny Marie umístěná v nice hlavního oltáře, která byla do Jevíčka přenesena roku 1617 a původně byla umístěna v kapli nad hrobkou pánů Žalkovských ze Žalkovic. Za pozornost stojí obraz svaté rodiny, pocházející z kaple sv.Trojice, zrušené r. 1784 a obraz Horské kázání od slavného rakouského malíře, rodáka křenovského, E. Kasparidese, křtitelnice a dřevěná gotická madona, nejstarší památka z farního kostela, zrušeného téhož roku.. Zajímavou památkou je zasklená rakev s rokokovou figurinou sv. Viktora pocházející z počátku 18. století. U kostela se nachází barokní budova bývalého klášterního konventu s ozdobným portálem a znakem Markrabství moravského s letopočtem 1593. Do r. 1784 byl kostel klášterním, od r. 1785 je kostelem farním. Městská věž V blízkosti kostela se nachází městská věž, zdaleka viditelná dominanta města, která byla původně součástí městského opevnění. Původně gotická věž doplňovala obranný systém města. Byla postavena současně s hradbami, z hradební zdi se do ní také vcházelo. Roku 1593 byla věz zvýšena na dnešních 50 metrů, zakončená cibulovitou bání, hodinami a vzácným cymbálem zvonaře Jana Beneše z Moravské Třebové. Zvony z blízké zvonice sem byly zavěšeny roku 1709. Dochoval se největší z roku 1509 o váze 1 680 kg (z ostatních byla během obou světových válek ulita děla). Původní zvonice byla r. 1711 zasažena bleskem a shořela. Od r. 1715 stojí na jejím místě socha Mikuláše Tolentinského. Městské hradby Městské hradby ve 14. století nahradily původní palisádové opevnění. Měřily přibližně 1 km a uzavíraly oválně v délce 1 km vnitřní město. Naposled byly opraveny v 16. století za starostování Beneše Moltoše a Jana Čecha, jejich součástí byly čtyři brány, orientované podle světových stran. Ještě roku 1768 byly otevírány po rozednění a zavírány hodinu po západu slunce. Roku 1835 byla zbořena Jižní brána, o deset let později Severní věž, přezdívaná také "Židovská", Východní brána byla zbořena roku 1846, nejdéle stála brána Západní, taktéž nazývána jako "Horní". Ta byla zbořena v roce 1907. Tato brána stávala vedle Městské věže a nesla erby města, které jsou dnes umístěny na věži. Synagoga V Soudní ulici si můžeme prohlédnout židovskou synagogu. Byla postavena roku 1794 z materiálu ze zbořeného farního kostela a nahradila původní dřevěnou synagogu, která shořela při velkém požáru města r. 1747. Dnes patří církvi Československé husitské a konají se zde koncerty a výstavy. Gotický kostelík svatého Bartoloměje Gotický kostelík svatého Bartoloměje se nachází západně od města společně s malým hřbitůvkem pro obce Bělá, Zadní Arnoštov a Víska. V blízkosti hřbitůvku se nachází střepový materiál z dávné vsi Ursedel, která v 12.-13. stol. zanikla. Dnešní kostelíček byl přestavěn po roce 1936, kdy vyhořel. Zámeček Renesanční zámek byl postaven roku 1559 Prokopem a Jetřichem Podstatských z Prusínovic jako tvrz (z původního vzhledu se dochovala pouze věž). Koncem 18. století byl přestavěn do současné podoby. Léčebný ústav Odborný léčebný ústav Jevíčko najdete v krásném prostředí nedaleko města . Ústav byl postaven již za první republiky, má tedy dlouholetou tradici, a je znám nejen u nás, ale i za hranicemi naší vlasti. Myšlenka vybudování ústavu se zrodila v roce 1908, kdy Moravský zemský sněm rozhodl vybudovat v zemi dva léčebné ústavy pro léčbu nemocných tuberkulózou, a to k oslavě šedesátiletého jubilea panování císaře Františka Josefa. Se stavbou bylo započato v roce 1914 dle projektu zemského architekta ing. Jana Flory. Po vypuknutí I. světové války byl zemský výbor nucen veškeré stavební práce zastavit, avšak potřeba péče o nemocné a raněné vojáky přinutila v následujícím roce rakousko-uherskou vládu uvolnit potřebné finanční prostředky na dostavbu sanatoria. V srpnu roku 1916 byl proto ústav provizorně otevřen. Císař František Josef tehdy dovolil, aby léčebna nesla jeho jméno, takže první oficiální název zněl: "Jubilejní zemská léčebna plicní císaře Františka Josefa I. v Jevíčku." Svému původnímu určení, tj. léčbě žen nemocných tuberkulózou, začal ústav sloužit až na sklonku roku 1918. Roku 1940 byl postaven tzv. "Lesní pavilon" pro pacienty s lehčím průběhem onemocnění. V letech 1946 - 50 došlo k přístavbě operačního sálu, pracoven lékařů a k postavení další obytné budovy pro zaměstnance. Dne 16. června 1929 léčebnu navštívil první československý prezident T.G. Masaryk v rámci svojí návštěvy města Jevíčka. V současné době je zřizovatelem ústavu Pardubický kraj a ústav disponuje 176 lůžky. Nosnými programy jsou diagnostika a léčba plicní, mimoplicní a osteoartikulární tuberkulózy, léčba nespecifických plicních onemocnění a léčebná rehabilitace. Pacienti jsou přijímáni z celé ČR i zahraničí.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008
Předchozí článek: Jevíčský kodex z roku 1481 Následující článek: Starobylý most pod kostelem sv. Jiří v Čermné Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
