|
| |
|
O vývoji názvu obce Čermná
20. 04. 2007 Jméno obce Čermná je odvozeno od staročeského slova čerm = červeň, čermnati = červenati, čermný = červený. A proč slovo červená? Slovo čerm pochází od slova červ, a to od červce nachového, z něhož se získávala červená barva. Jižní svahy obce tvoří červená půda permské-ho pískovce. A z ní pramenící tři potůčky měly také červené dno. A tak červená barva dala název obci Čermná. Je známo, že i jiné obce stejného jména, a je jich celkem osm, mají odvozený svůj název od červené barvy v půdě či od červené (rezivé) vody. Jsou to obce Čermná u Vrchlabí (Krkonoše), Čermná u Staňkova (Chodsko), Čermná u Vítkova (Slezsko), Čermná nad Orlicí, Česká Čermná u Náchoda, Čermná - Libouchec (u Ústí nad Labem) a Dolní a Horní Čermná. Tyto obce každý rok organizují společná setkání obyvatel. Název obce Horní a Dolní Čermná se během staletí měnil. Tak například v listině Desk. D.E.8 z roku 1319 je uváděn název Cžirna, v listině arcibiskupa Arnošta z Pardubic, jež ustanovuje děkanát v Lanškrouně z roku 1351, jmenuje obec latinsky Rubra Aqua. Například v soupisu obyvatel podle víry je uváděn název Czermná. Úřední název obce k roku 1854 byl Čermná, v roce 1936 došlo k rozdělení obce na Dolní a Horní Čermnou. "Důvodem rozdělení obce byly náboženské neshody. Horní část obce byla evangelická, dolní část katolická. Obec se tedy rozdělila na samostatné obce Horní Čermnou s evangelickou farou a kostelem a Dolní Čermnou s katolickou farou a kostelem sv. Jiří. Správa obce, duchovní správa a centrum obce byly od založení obce v polovině 13. století vždy v dolní části u náměstí," upřesnil Vladimír Jansa, občan Dolní Čermné a člen Sdružení přátel Pardubického kraje. Úřední název nástupnické obce je tedy Dolní Čermná. V době Protektorátu se obec nazývala Niedertscherma, od roku 1945 se opět užívá dosud úřední název Dolní Čermná. Literatura: 700 let obce Čermná, Obecní úřad Čermná 2004. Autor: Otto Cejnar Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007 Předchozí článek: Kostel sv. Prokopa v Dlouhé Třebové Následující článek: Králický Sněžník - výlet na "střechu Evropy" Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
