|
| |
|
Kostel sv. Prokopa v Dlouhé Třebové
20. 04. 2007 Je to stavební skvost v pseudogotickém slohu, impozantní dlouhotřebovská dominanta. Kostel byl postaven v letech 1905 - 1906, avšak snahu o vybudování alespoň kaple nebo kostelíka je možné dokládat již po roce 1800, neboť chrámy jak v Ústí nad Orlicí, tak i v České Třebové byly poměrně daleko a jejich návštěva v době, kdy nebylo veřejných dopravních prostředků, byla zvláště pro starší občany složitá. I vědomí, že v sousedních Hylvátech a na Lhotce kaple již měli, zesilovalo snahu o postavení vlastního chrámu Páně. Když se po roce 1800 pro nedostatek peněz ke stavbě kostela nepřikročilo, bylo v roce 1804 připraveného kamene použito na stavbu knížecího ovčína při zdejším panském dvoře. V roce 1830 se opět začalo s lámáním opukového kamene v lomu. Nalámaný kámen se svážel do údolí ke škole, kde nynější kostel stojí. Ale pro nedostatek finančních prostředků se stavba kostela opět odložila a připravený ká-men se použil na oplocení školní zahrady. Pak odpočívala myšlenka stavby dalších 20 let. První peněžní dar na stavbu kostela věnoval v roce 1855 Antonín Kaplan z čísla 36, a to 30 zlatých. Tento dar dal podnět k tomu, aby byla založena první pokladní kniha a také k tomu, že se postupně přidružovali další dárci. Peněžní prostředky na stavbu kostela byly získávány z různých zdrojů. Především ze sbírek, darů, z výtěžků divadel, plesů, odvodem pokut, z odkazů, z dědictví, z darů při uzavírání sňatků. V roce 1866, po uklidnění hospodářských poměrů po prusko-rakouské válce, bylo již dary a sbírkami nashro-mážděno přes 3 tisíce zlatých a tak se 19. června 1868 přikročilo ke stavbě. Začalo se stavbou základů a byl položen základní kámen. Našetřený kapitál byl nedostačující, i když se udělalo mnoho práce zdarma. A tak stavba byla v roce 1870 zastavena. Opět následovalo usilovné spoření. K výraznému posunu dochází v roce 1879, kdy se připravovalo založení samostatného Spolku pro výstavbu kostela s řádnými stanovami a registrací. Stanovy Spolku byly schváleny císařskokrálovským místodržitelstvím v Praze dne 24. ledna 1880. Byly vytištěny v počtu 600 kusů a zájemci si je mohli zakoupit za 4 krejcary. V roce 1880 měl spolek již 160 členů. V roce 1884 obdržel Spolek mimořádně velký peněžitý dar od dlouhotřebovského rodáka Josefa Kaplana z Owatonny, stát Minnesota, který odešel v období migrační vlny do Severní Ameriky. Během let několikrát přispěl velkou částkou. Nastřádané peníze byly dále ukládány ve spořitelnách a také byly půjčovány lidem, u kterých byla záruka, že je vrátí včetně dohodnutého úroku. V roce 1901 Spolek vypisuje konkurs v novinách a zahajuje konkrétní jednání se staviteli o přípravě rozpočtu. Nabídek dostal spolek celkem šest, z nichž byly vybrány tři nejvhodnější. Vítězně vyšel plán stavitele a architekta Františka Brázdy ze Zábřeha na Moravě, neboť byl předložen zdarma. Ten byl v roce 1902 až na malé připomínky schválen místodržitelstvím v Praze. Výstavba byla zahájena v roce 1905 a na podzim téhož roku byla hrubá stavba pokryta lepenkou a v dalším roce dokompletována. Dlouhotřebovský kostel je zasvěcen sv. Prokopu, neboť tradice svatoprokopská má v obci dávné kořeny. Nový kostel byl slavnostně konsekrován v neděli 8. prosince 1906 na mariánský svátek slavnou mší svatou, konanou v 10 hodin za účasti pěti kněží a velkého počtu věřících, kterým byl na památku věnován obrázek sv. Prokopa s textovou upomínkou na rubu. Kostel je jednověžový se dvěma přístupovými schodišti ke kůru - kruchtě. Čelní vchod zajišťují troje dubová vrata na způsob baziliky. Nad hlavním vchodem je světlík a v 1. patře je osm gotických oken. Hlavní čelní okno je barevně proskleno a představuje sedmilistou růžici. Po-stranní věžičky jsou dvě a zastřešují boční schodiště. Hlavní oltář a oba postranní oltáře jsou dřevěné s bohatou výzdobou gotických prvků. Na hlavním oltáři dominuje postava patrona a ochránce obce sv. Prokopa opata sázavského, níže jsou sochy sv. Václava a sv. Ludmily. Postranní oltář nese sochu apoštola sv. Bartoloměje, po stranách jsou sošky sv. Antonína a Nejsvětějšího srdce Panny Marie. Druhý postranní oltář je mariánský a je doplněn soškami Nejsvětějšího srdce Páně a sv. Terezie Ježíškovy. Tyto sošky byly pořízeny později a posvětil je P. Karel Kašpar dne 23. září 1927 a současně zasvětil celou obec Nejsvětějšímu srdci Pána Ježíše. Křížová cesta je znázorněna čtrnácti dřevěnými plastickými vyobrazeními na bočních stěnách. Představuje Kristovu cestu od odsouzení až po ukřižování na Kalvárii a uložení do hrobu. Celý soubor obrazů označený římskými číslicemi je z dílny Josefa Blanka, řezbáře a soustružníka v Ústí nad Orlicí. Byla pořízena v roce 1911 a posvěcena P. Robertem Valou dne 26. února 1912. Varhany na kůru jsou dvoumanuálové a mají 14 registrů. Výrobcem byl v roce 1906 Antonín Mölzer z Kutné Hory. Byly několikráte laděny, opravovány a přemístěny smě-rem k zadní zdi, aby se vpředu získalo více místa pro pěvecký sbor. Posun varhan provedli pracovníci krnovské továrny na varhany v roce 1950, kdy byly varhany také upraveny na elektrický pohon. Nejstarším zvonem v Dlouhé Třebové je zvon Prokop. Na jeho plášti je letopočet 1753. Původně se nacházel v dřevěné zvonici, která stávala "Na zámku" do roku 1908. Zvon je 45 cm vysoký, průměr spodní části je 60 cm. Na zvonu je ve starším pravopise nápis "Svatému Prokopu obětují dlouhotřebovští obyvatelé". Dole na jedné straně je vyobrazen sv. Prokop, na druhé straně Matka Boží. V roce 1906 byly pro potřeby kostela zakoupeny dva zvony. V průběhu první světové války došlo k rekvizici těchto zvonů, zvon Prokop se podařilo zachránit. V roce 1922 byl pořízen zvon Josef, o deset let později pak zvon Marie. Prameny: Stavební, historické a církevní památky obce Dlouhá Třebová, Obecní úřad Dlouhá Třebová 1994.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007 Předchozí článek: Místopisná jména v Žamberku a okolí Následující článek: O vývoji názvu obce Čermná Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
