Sdružení přátel Pardubického kraje

Nová vodárenská věž v Bohdanči


26.06.2017 První lázeňská sezona byla v Lázních Bohdaneč zahájena v srpnu 1897. V roce 1911 koupila lázně obec Bohdaneč. O dva roky později byl do provozu uveden nově vystavěný pavilon Gočár, později přibyly další. V roce 1922 se majitelem stal stát, privatizovány byly v roce 1992 jako akciová společnost. Známý architekt Josef Gočár byl také autorem návrhu městského železobetonového vodojemu. Byl postaven na kopci nad městem v roce 1910 a sloužil do roku 1980. Dnes je ceněnou architektonickou památkou. V Lázních Bohdaneč mají však od roku 2012 ještě další zcela novou vodárenskou věž. Jejím autorem je pardubický architekt ing. arch. Jan Klimeš. Stavba se nachází v místě centrálního parkoviště, kde původní zemní nádrž byla v kolizi se záměrem parkovací plochy. Velký rozměr původní nádrže totiž podstatně kapacitně zmenšoval plochu parkoviště. Vodojem je železobetonová stavba, která slouží pro akumulaci minerální vody o teplotě 21 stupňů z hloubkového vrtu a odtud je voda přečerpávána do jednotlivých provozů lázní.

Jedná se o železobetonovou stavbu, která slouží pro akumulaci minerální vody o teplotě 21°C y hloubkového vrtu HV-1 Nová Panenka a odtud je voda prostřednictvím čerpací technologie rozváděna do jednotlivých vodoléčebných provozů lázní. Vodojem je válcového tvaru o vnějším průměru 7,5 metrů a výšce 10,9 metrů a celkovém objemu 330 kubíků. Na vodojemu je válcová nástavba o výšce 2,3 metrů, na kterou je možné se dostat schodištěm uvnitř objektu.
Objekt vodárenské věže je propojen s automatickou tlakovou stanicí ze 70. let 20. století. Během této výstavby byly na tomto původním objektu provedeny pouze stavební práce menšího rozsahu, např. výměny oken a dveří. Se stávající tlakovou stanicí, která slouží stále svému účelu je nový vodojem spojen zděným krčkem.
Stavbu prováděla Stavební společnost Chrudim a v roce 2013 získala stavba čestné uznání za architektonicky i technicky velmi vtipné řešení účelové - průmyslové stavby.
Jak již bylo zmíněno, spolu s novým vodojemem bylo otevřeno centrální parkoviště na okraji lázeňského areálu, které má kapacitu 180 míst a slouží především klientům lázní, pomůže ale také řešit komplikovanou situaci s parkovacími místy v centru města. Obě stavby stály 14,5 milionu korun.

GPS souřadnice: 50.0766175N, 15.6832989E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2017






Předchozí článek: Bohdanečská radnice v proměnách času
Následující článek: Pomník padlých v Medlešicích


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 3/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Skály a jeskyně pod Králickým Sněžníkem
Ve Vysokém Mýtě získali Sodomkův kabriolet Jawa Minor
Obchodní akademie Chrudim - Druhá nejstarší obchodní akademie u nás
Dva „chrudimští“ potomci Josefa Ressla




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v obci KROUNA od architekta Fr. Schmoranze.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Vavřince ve VYSOKÉM MÝTĚ založený na skolnku 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v ČESKÉ TŘEBOVÉ s kašnou a starou radnicí.

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěný po požáru roku 1726 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jakuba v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml