Sdružení přátel Pardubického kraje

Německy píšící spisovatelé Svitavska a Moravskotřebovska

26.06.2017 Dnešní Svitavsko a Moravskotřebovsko bylo součástí historického území Hřebečsko (německy Schönhengstgau), které bylo až do roku 1945 obýváno převážně Němci. Jeho centry byly především Svitavy (Zwittau) a Moravská Třebová (Mährisch Trübau). Na území Hřebečska se rozkládal největší německý jazykový ostrov v českých zemích, není tedy překvapením, že odtud pocházela řada významných spisovatelů a že zde vznikala již od středověku kvalitní německy psaná literatura. Mnoho německy píšících autorů, kteří zde žili a tvořili v době prvorepublikového Československa, odešlo po roce 1945 do Německa nebo Rakouska.
Svitavský syndikus Georg Bergmann sepsal v roce 1656 Průvodce po městě Svitavy. Jedná se o abecední seznam vlastníků domů, řazených dle křestních jmen a bez uvedení čísel domů, parcel či pozemků. Pro bližší orientaci polohy domů jsou zde uvedeny nejbližší sousední ulice. Úvod soupisu byl napsán ve verších a je nejstarší dochovanou svitavskou básní.

Ve Svitavách se narodil 18. července 1658 Josef Kristeli z Bochova (původním jménem Ferdinand Kristeli von Bochau, podepisoval se jako Josephus Kristelius de Bachau nebo Josepho Christellio de Bachau), autor několika asketických spisů. Pocházel z významné svitavské patricijské rodiny: jeho otec byl městským soudcem a primátorem Svitav v letech 1657, 1660, 1671 – 1674 a jeho dědeček byl primátorem Svitav od roku 1620. Absolvoval gymnázium v Olomouci, v letech 1702 až 1739 působil jako převor v klášteře Gaming v Dolním Rakousku, kde se zasloužil o vybudování klášterní knihovny a kde také v roce 1740 zemřel.
Svitavský rodák Wilhelmb Joseph Pusch von Grünwald sepsal v roce 1680 veršovanou legendu o blahoslaveném Janu Sarkanderovi Rubus incombustus. Ve své tvorbě se nechal inspirovat významným českým barokním autorem Bohumírem Josefem Hynkem Bílovským.
Vinzenz de Paula Weber se narodil 11. 1. 1809 v Trutnově. Gymnaziální vzdělání získal v Hradci Králové, kde byl pod ochranou strýce, který který tehdy působil jako profesor v tamním biskupském semináři. Vinzenz Paul Weber studoval v Brně filozofii, ve Vídni a v Praze medicínu. V roce 1839 podnikl cestu do Itálie. Po návratu působil jako praktický lékař v rodném Trutnově, po smrti otce přemístil do Svitav, kde začal psát básně a kde v roce 1841 napsal tragédii Spartakus, která měla v dubnu 1845 premiéru ve vídeňském Dvorním divadle. V tisku drama vyšlo v roce 1846. Podobný úspěch slavil Weber se svou další truchlohrou Die Wahabitin. Pak ale přišly neúspěchy: jeho dramatům Athenais (později přepracované pod názvem Císařovna z lidu) a Poslední rytíř sice byla přiznána vysoká poetická hodnota, ale byla ředitelstvím Dvorního divadla odložena jako málo působivá na scéně. Roku 1847 se přestěhoval do Moravské Třebové, kde zastával úřad městského lékaře (Stadtphysikus) a později okresního a soudního lékaře. Zde ještě napsal dramatickou báseň Paracelsus, která sice byla vytištěna jako jevištní rukopis, ale nikdy nebyla uvedena. Nedokončeno bylo také jeho drama Stilicho. Zajímavý osud mělo i Weberovo libreto k opeře Jindřich IV., nebylo totiž uvedeno, neboť hudební skladatel nedodal hudbu. Vinzenz de Paula Weber zemřel 5. 8. 1859 v Moravské Třebové, kde je také na místním hřbitově pohřben. Ještě před smrtí drtivou část svých rukopisů (včetně dvou románů) zničil.

Autor: PaedDr. Milan Báča, MBA
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2017




Předchozí článek:
Následující článek: 110 let pardubického vodovodu


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Socha slona je symbolem KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: kostel v obci PÍSEČNÁ.

SVITAVSKO: Vstupní brána MORAVSKOTŘEBOVSKÉHO zámku

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jakuba v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml