|
| |
|
Nalezeno pohřebiště zdechovického typu
1.12.2013 Zdechovice nejsou na první pohled nijak zvlášť nápadnou obcí na západním okraji pardubického okresu na hlavní silnici spojující Pardubice s Kutnou Horou. Někdo si možná vybaví, že do roku 1990 obývala místní zámek sovětská vojska, někdo si možná vzpomene na přírodní zajímavost – obří postele u Zdechovic. Nyní to však vypadá, že tato nenápadná obec začíná být poměrně dost významnou vzhledem k archeologickým nálezům zde v posledních měsících nalezeným. Obec Zdechovice totiž získala do svého vlastnictví místní zámek, který právě do roku 1990 obývala sovětská armáda. A v rámci výkopových prací pro zbudování nové kanalizace a inženýrských sítí byly v rámci záchranného archeologického průzkumu objeveny zajímavé nálezy. Mimo jiné byly nalezeny základy barokního mostu, který byl umístěn v místě, kde dříve stával středověký vodní příkop. Jak výzkum pokračoval, podařilo se odkrýt barokní zdivo s pozdější úpravou středověkého příkopu, kdy šlechta, která tu žila snad ve snaze zachovat původní historický ráz sídla, tento 8 metrů široký příkop kamennou zdí zmenšila. K nejdůležitějším objevům patří pohřebiště, které má 88 hrobů a toto číslo prý není zdaleka konečné. Pohřebiště je unikátní tím, že se tu objevilo několik hrobů, které mají náhrobní kameny. V některých hrobech jsou dochovány dřevěné rakve, což vzhledem k tomu, že podloží je písčité, tak je velmi unikátní, protože písek je velmi agresivní. Pohřebiště je datováno do období 11.–13. století, přičemž 87 z 88 hrobů je orientováno ve směru východ – západ. „První hrob, který jsme tu objevili, je orientován hlavou na východ. Z něj pocházejí nejcennější nálezy a to jsou bronzové záušnice, což je šperk, který je možné datovat do poloviny 12. století. Záušnice se objevila ještě v jednom hrobě a zajímavostí je, že je bronzová a platovaná stříbrem,“ přiblížil nálezy vedoucí výzkumu Mgr. Pavel Horník z Archeologického oddělení Muzea Východních Čech v Hradci Králové. Nejdůležitější a nejzajímavějším nálezem byla však stříbrná mince v ruce zemřelého. Jak se dozvídáme, jedná se o ražbu Přemysla Otakara II. z let 1265–1267. Mince je tzv. obolus mrtvých, což byla mince sloužící jako platba za převoz mrtvého do podsvětí. „Je zajímavé, že se tato tradice dochovala do poloviny 13. století, protože tento zvyk se objevuje již v antice. Ve středověku se tento typ nálezu většinou objevuje v kontextu hradišť nebo měst v blízkosti církevních staveb. Zde ve Zdechovicích je to první nález na venkovském pohřebišti,“ doplnil Horník. Navíc nález mince je vzácnější proto, že se jedná o minci stříbrnou. Je možné, že pohřbený, u kterého se tato mince našla, byl významněji postavený člověk podobně jako osoba, u níž se nalezla záušnice. Hrob, který je orientovaný opačným směrem, může souviset s pohanskou tradicí. Na konci obce na kopci stojí kostel sv. Petra a Pavla, který má údajně románské základy. Není tudíž bez zajímavosti, že pohřebiště bylo objeveno zde v okolí zámku a někdejší tvrze, a nikoliv přímo v okolí kostela. U tvrze, ze které později vznikl zámek, je předpokládána také raně gotická etapa výstavby. A je zajímavé, že pohřebiště a tvrz jsou od sebe vzdálené na časové ose možná 40 let, možná jsou současné. Jak se dozvídáme od Horníka, pohřebiště souvisí s původním osídlením obce. „Kamenný románský kostel představoval technicky složitou stavbu a musel se stavět delší dobu a do té doby bylo třeba někam pohřbívat, proto je pohřebiště zde pod kopcem, a ne u kostela,“ vysvětlil Horník. Pohřebiště je významné tím, že to je největší do současné doby prozkoumané pohřebiště z 11.–13. století ve východních Čechách. Bylo zde nalezeno 88 hrobů, přičemž do současné doby největší prozkoumané pohřebiště mělo zhruba 50 hrobů. Je předpoklad, že hrobů zde může být 500–700. Jsou zde také místa, kde jsou hroby ve více vrstvách, ale také místa, kde jsou hroby pouze v jedné vrstvě. „Lokalita je vzhledem k svému rozsahu a zajímavé skladbě nálezů velice unikátní a v rámci Čech zaujímá výsadní postavení. Datování pohřebiště do 11.–13. století předchází první písemnou zmínku o obci, která se váže k roku 1352. Starší osídlení Zdechovic se nám podařilo prokázat již loni, kdy jsme provedli výzkum v areálu školy, kde jsme prozkoumali suterén domu, který je keramickými materiálem datován do poloviny 13. století. Areál pohřebiště dokládá ještě starší osídlení dnešních Zdechovic“, dodal Horník. Snahou archeologů i obce je, aby poté, co bude záchranný archeologický průzkum ve Zdechovicích dokončen a výsledky budou zpracovány, mohl být na nádvoří zámku vyznačen průběh sond a hrobů a před vchod do zámku umístěna informační tabule, kde by byl průzkum prezentován. To je však ještě dlouhá cesta. Nálezy totiž nejprve čeká laboratorní ošetření, kosterní pozůstatky budou vyhodnoceny antropoložkou, která se pokusí určit pohlaví a stáří jedinců, případné choroby a úrazy. U některých skupin hrobů archeologové uvažují, že by se mohlo jednat o příbuzné, ale tuto domněnku prokáže teprve srovnání DNA. Uvažuje se také o možnosti, že by se mohlo podařit na zámku po rekonstrukci vyhradit nějakou expozici věnovanou právě tomuto archeologickému nalezišti, kam by mohly být některé předměty dlouhodobě zapůjčeny.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2013
Předchozí článek: Choceňská naučná stezka provede návštěvníky okolím obce Následující článek: Nález zbytku barokního mostu do zdechovické tvrze Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
