|
| |
|
Na naši malou českou Maria Zell
24. 06. 2010 A proč na Maria Zell? Na Mariánské hoře (503m n.m.), vystupující severně od Lanškrouna mezi Horním Třešňovcem, Jakubovicemi a Horní Čermnou, se nachází poutní místo s kostelíkem Narození Panny Marie. Zde se totiž kdysi scházeli poutníci z širokého okolí a odtud se vydávali na dalekou pouť k našim jižním sousedům, kde se nachází barokní chrám s názvem MARIAZELL (Maria Zell) na úpatí rakouských Alp, a proto se i zde používá tento název. Našim výchozím bodem bylo nádraží v Lanškrouně, kde koleje končí. Toto nádraží bylo slavnostně zprovozněno dne 1. června 1885 v rámci provedení odbočky z hlavní tratě Česká Třebová - Olomouc, ze stanice Rudoltice v Čechách do Lanškrouna. Do té doby byly Rudoltice pouze zastávkou a nákladištěm, a v některých pramenech je uváděno, že v době před postavením lokálky nesly název "Rudelsdorf - Landskron". Koncese pro výstavbu místní dráhy vešla v platnost dne 15. ledna 1884 jako zákon. Dokonce se v archivech zachoval opis této koncese, která v překladu do češtiny začíná: "My, František Josef první, z Boží milosti císař Rakouský, atd…." Výstavbou nových kolejí bylo učiněno zadost novým požadavkům a dopravním potřebám rostoucího města Lanškrouna, kde postupně vznikaly nové výrobní firmy a současná dopravní situace byla nedostačující. V souvislosti s výstavbou nových kolejí byly vybudovány i nové nádražní budovy v Rudolticích v Čechách a také v Lanškrouně. Podrobně historii této dráhy zpracoval pan Pavel Stejskal a stojí za zmínku. Od nádraží v Lanškrouně jsme vyšli do sídliště na okraji Třešňovce, kde jsme se napojili na modrou turistickou značku, která je rovněž cyklostezkou. Tato kopíruje silnici spojující Lanškroun přes oba Třešňovce do Dolní Čermné a dále. Délka cesty je 7km, stále mírně stoupá do kopce, a tím nabízí krásné výhledy do širokého okolí i zpět na Lanškroun. Odtud je vidět Lázek, Buková hora, Suchý vrch, pohoří Třebovských stěn a Zábřežské vrchoviny včetně dalších kopců a kopečků. Byla pěkná viditelnost a tak nám cesta pěkně uběhla až na Mariánskou horu. Roku 1864 byla na Mariánské hoře postavena kaplička jako poděkování Panně Marii za záchranu života povozníka, kterému se zde převrátil vůz s kamením. O patnáct let později, roku 1875, zde byl postaven dnešní kostel, v jehož vnitřku zůstala zachována původní kaplička. V roce 1866 zde přibylo i 14 zastavení křížové cesty a lipová alej. Lípy jsou vysázeny do půlkruhu ve dvou řadách, mezi nimi vede cesta pro poutníky, a kapličky jsou vystavěny po obvodu půlkruhu mezi lípami. Od roku 2006 je zde rovněž vybudováno odpočivadlo pro turisty. Celý areál je krásně upraven a udržován. Vedle kostela se nachází bývalý poutní dům, kde dnes bydlí rodina správce, který se o celý areál stará. Kostelík nám byl ochotně otevřen k prohlídce a byl nám poskytnut výklad k historii kostelíka, za což jsme poděkovali i menšími příspěvky do kasičky. Velkou zajímavostí je rovněž to, že přes návrší Mariánské hory vede hlavní evropské rozvodí. První kaplička stojí na temeni ukloněném do povodí Orlice a tím do Severního moře. Další čtyři kapličky stojí přímo na rozvodí a ostatních devět sestupuje do povodí Moravy, a tím do Černého moře. Po prohlídce kostelíka s křížovou cestou jsme pokračovali tentokrát s kopce po červené turistické značce. Před námi dole v údolí byla vidět Horní Čermná a Dolní Čermná s Čermenským rybníkem. Mezi oběma obcemi červená křižuje silnici a opět stoupá do kopce, kde jsme se usadili na malou pitnou přestávku. Odtud byla za námi vidět mezi lesem střecha kostelíka a věž na Mariánské hoře. V obci Kalhoty bohužel červená pokračuje po silnici až do Bystřece, části Bystříčko. Odtud cesta vede opět do kopce, ale jen kousek, kde se na chvíli potkává se silnicí. Poté už jsme šli přírodou po červené značce až dolů do údolí k Tiché Orlici a do Jablonného nad Orlicí. Celou cestu od obce Kalhoty bylo vidět Bukovou horu a Suchý vrch, které se nám stále přibližovaly. Město Jablonné nad Orlicí je malebné, plné krásných objektů, a historický střed města byl vyhlášen v roce 1977 za městskou památkovou zónu. Nad náměstím se vypíná věž barokního kostela sv. Bartoloměje, okolo kterého se nachází starý hřbitov. Celé město stojí za samostatnou prohlídku.
Autor: Jarmila Skalická Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010 Předchozí článek: Košíkářská škola v dolní části Čermné Následující článek: Zpráva o stavu obnovy kulturní památky Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
