|
| |
|
Natura 2000 v Pardubickém kraji
18.12.2012 Natura 2000 je evropská soustava chráněných území přírody, jejímž cílem je ochrana biologické rozmanitosti, a to zachováním nejhodnotnějších přírodních lokalit a nejohroženějších druhů rostlin a živočichů v Evropě. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Součástmi evropsky významných lokalit jsou i stanoviště hmyzích druhů. Je potěšitelné, že z třiceti druhů hmyzu chráněných celoevropsky v rámci soustavy Natura 2000 se šest druhů nachází na území Pardubického kraje. Jedná se například o lesáka rumělkového, který je zajímavý svým extrémně plochým tvarem rudého zabarvení. Jeho velikost je 11–15 mm, za očima má nápadné spánky. Nalezneme jej v zachovalých listnatých a smíšených porostech a v druhotně stárnoucích topolových výsadbách. V Pardubickém kraji se vyskytuje v okolí Uherska a v poslední době je nalézán na dalších lokalitách. Páchník hnědý je 24–30 mm velký brouk z čeledi vrubounovití černého zabarvení s kovovým leskem. Nalezneme jej ve starých listnatých porostech například v lokalitách Běstvina, Heřmanův Městec, Hluboký rybník, Slavická obora, Buky u Vysokého Chvojna, Kunětická hora nebo Pardubice. Pro modráska očkovaného je charakteristický tmavý okraj křídel a jedna řada tmavých skvrn na světle modrém pozadí. Je relativně špatným letcem, létá na krátkou vzdálenost. Nalezneme jej v mokrých loukách na krvavci totenu. Vyskytuje se v okolí Bohdanečského rybníka, bohužel již vyhynul v okolí rybníka Matka. Modrásek bahenní patří mezi relativně větší druhy modrásků. Je podobný modrásku očkovanému, ale má na křídlech mnohem širší, výrazně ohraničený tmavý okraj. Z rubové strany je barva jeho křídel hnědá. Také tento druh se nachází v okolí Bohdanečského rybníka a rybníka Matka, ale také třeba v Anenském údolí. Vážka jasnoskvrnná patří do čeledi vážkovití. Vyznačuje se matným povrchem těla. Jedná se o velmi dobrého letce, jehož délka dosahuje 2,5 cm. Nacházíme ji v porostech s mokřadními porosty. Tento druh vážky můžeme zahlédnout v okolí Boušovky a v okolí Bohdanečského rybníka. Klínatka rohatá patří do čeledi klínatkovití a převažuje u tohoto druhu žluté zabarvení. Preferuje vodní toky řek s proudící čistou vodou. V Pardubickém kraji se nalézá v okolí Orlice a Labe, ale také v okolí Chrudimky v Pardubicích. Součástí Natura 2000 jsou také ptačí oblasti v České republice. Z toho se na území Pardubického kraje nacházejí dvě takovéto oblasti. Jednou z nich je lokalita Bohdanečský rybník. Ptačí oblast však zahrnuje také další 4 rybníky v okolí: rybník Matka a tři Zábranské rybníky. Mezi těmito místy pak převládají plochy mokřadů od porostů rákosin ve vodě i na podmáčených místech přes ostřicové mokré a vlhké louky až po louky kosené. Lesní porosty jsou pouze menší rozlohy, s převažujícím porostem olšin. Lokalita je hnízdištěm, shromaždištěm, tahovou zastávkou a zimovištěm, a to i pro druhy přílohy I směrnice o ptácích. Celkem bylo v oblasti zaznamenáno 168 druhů ptáků. Cílovým druhem oblasti je chřástal kropenatý. Z dalších druhů, které se v oblasti vyskytují, patří mezi významné hnízdiče bukač velký, bukáček malý a slavík modráček, chřástal vodní, rákosník velký, cvrčilka slavíková, sýkořice vousatá. V létě se na Bohdanečském rybníku shromažďuje až 300 labutí velkých, na podzim 1 500–2 500 vodních ptáků, mezi nimiž nejpočetnější jsou kachny divoké a čírky obecné. Nejvýznamnějším zimujícím druhem je moták pilich – na nocoviště se z okolí slétá 8–11 jedinců. Pravidelně zimuje také bukač velký. Druhou ptačí oblastí Pardubického kraje je lokalita Komárov nacházející se mezi obcemi Dašice, Dolní Roveň, Ostřetín a Časy na Pardubicku. Slabě rozčleněný erozně denudační reliéf se strukturně denudačními plošinami a plochými hřbety, se zbytky pleistocenních říčních teras Loučné. Plochý terén odvodňovaný Zadní Lodrantkou k západu. Území je budováno převážně kambizeměmi arenickými z písků a štěrkopísků a kambizeměmi pelickými, uplatňují se i pseudogleje. Významné je zimoviště a hromadné nocoviště motáka pilicha a kalouse pustovky. K nocování jsou užívány podmáčené plochy s ostřicovými enklávami, starými neposečenými travními porosty a nesklizeným obilím a vojtěškou. K lovu kořisti jsou přednostně využívány nízké travní porosty, podmáčené neobdělávané plochy a sklizená obilná a vojtěšková pole. Pustovky v území rovněž nepravidelně hnízdí v počtu až 3–5 párů. Významná je tahová lokalita pro dravce, bahňáky a jeřába popelavého. Kromě těchto dvou lokalit byla na území kraje zřízena další nová ptačí oblast zařazená do projektu Natura 2000. Jedná se o oblast Králického Sněžníku. Tato oblast zahrnuje stovky hektarů luk, kde hnízdí zejména chřástal polní. Jelikož se zde však rozšiřuje intenzivní pastva dobytka, znamená to pro chřástaly značné ohrožení. Nezbytné je tak pečovat o jeho biotop, což znamená především to, že termín seče je zde povolen až po 15. červenci, je zamezeno chemickému ošetření luk. Králický Sněžník byl však současně vyhlášen nejen ptačí oblastí, ale také evropsky významnou lokalitou. Oblast je totiž unikátní také výskytem nelesních alpínských a subalpínských biotopů, které se v podobném složení vyskytují ve východních Čechách pouze v Krkonoších. Pozoruhodné jsou také krasové jevy. Převážná část Králického Sněžníku je tvořena lesním porostem, kde dominují horské třtinové smrčiny, kyselé bučiny, suťové lesy. Alpinské bezlesí je vyvinuto ve vrcholové partii Králického Sněžníku. Lokalita je bohatá na prameniště. Kromě tří ptačích oblastí se v Pardubickém kraji nachází dalších 37 evropsky významných lokalit. Jednou z nich jsou Lanškrounské rybníky. Lokalita zahrnuje rybníky Olšovský a Pšeničkův a nivu Zadního potoka se zachovalými luhy a výskytem řady vzácných druhů. Převládají zde společenstva vázaná na vodní plochy. Jedná se o regionálně významnou ornitologickou lokalitu, kde žije i řada obojživelníků a savců. Zajímavý je výskyt bobra evropského. Podél silnice z Běstviny do Třemošnice se táhne hřeben Kaňkových hor. Také tato lokalita nazvaná Lichnice–Kaňkovky hory patří mezi evropsky významné lokality Natura 2000. Území je členěno roklemi, na svazích jsou suťová pole, skalní výchozy a jevy mrazového zvětrávání. Na výslunných skalách se místy vyskytuje skalní vegetace s kostřavou sivou. Zaznamenán je v oblasti výskyt vzácných ohrožených druhů rostlin, bezobratlých živočichů i obratlovců, z nichž nejvíce zastoupenou skupinou jsou ptáci. Evropsky významná lokalita Rychnovský vrch leží na východním okraji obce Rychnov na Moravě, cca 10 km jihovýchodně od Lanškrouna. Jde o členité území tvoření hřbetem Rychnovského vrchu. Zde se vyskytuje celá řada ohrožených druhů rostlin a živočichů. U obce Štěpánov cca 1 km severně od Skutče leží evropsky významná lokalita Anenské údolí. Zde v údolí Anenského potoka a na stráních se zachovalými pestrými společenství lesů, potočních luhů, suchých trávníků a luk se vyskytují zejména vzácní motýli a můry včetně modráska bahenního a řady obojživelníků a plazů. Nejvýznamnější společenstva představují širokolisté suché trávníky na jižních svazích. Další evropsky významnou lokalitou je Černý Nadýmač. Jedná se o lesní rybník vzdálený 1,5 km jihozápadně od obce Vlčí Habřina. Rybník je napájený Výrovským náhonem z Opatovického kanálu. Nádrž slouží pro odchov rybího plůdku. Po vypuštění rybníku bývá dno jednou za tři roky od dubna do poloviny srpna obnaženo, což má za následek existenci společenstev druhů vázaných na obnažená rybniční dna. Nejzajímavějším zástupcem je zde puchýřka útlá, což je trsnatá travička s nafouklými pochvami listů. Je extrémně krátkověká, žije nejvýše dva měsíce. Mezi evropsky významné lokality Natura 2000 patří také rozsáhlé území zahrnující nivu Orlice a část toku Labe. Pardubickou část zastupuje úsek Tiché Orlice od Chocně po rybniční soustavu Velký a Malý Karlov a Labe od hranice u Opatovic nad Labem po soutok s Loučnou. Z hlediska soustavy Natura 2000 je významný výskyt jasanovo-olšových luhů. V přirozených úsecích toku bez vegetace hledají útočiště larvy vážky klínatky rohaté. Zachovalý tok Orlice je ideálním prostředím pro vydru říční. Labe od soutoku s Loučnou představuje jedinečnou lokalitu pro rozmnožující se populace bolena dravého. Bolen je jediným našim zástupcem dravých kaprovitých ryb. Dalšími evropsky významnými lokalitami jsou území Běstvina a Běstvina – krypta. Lokalitu v okolí Běstviny tvoří liniové výsadby listnatých a ovocných stromů v okolí Věstce u Běstviny. Součástí území je i rybník Šanda se starými duby na hrázi. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších lokalit páchníka hnědého. Naproti tomu podzemní krypta pod hlavní lodí kostela sv. Jana Křtitele v Běstvině je zapsána mezi lokality Natura 2000 díky zimovišti vrápence malého. V Borové u Poličky je součástí Natura 2000 půda původně gotického kostela sv. Markéty v Borové. Kostel byl v 17. století přestavěn a jeho půda je sídlem kolonie vrápence. V létě zde sídlí kolonie čítající okolo 50 jedinců, což je druhá nejpočetnější kolonie v Pardubickém kraji. V prostorách dělostřelecké tvrze Bouda u Těchonína nalézají vhodné podmínky pro zimování netopýři. Nalezneme zde devět druhů těchto savců. Jde o nadregionálně významnou lokalitu netopýra černého, který se zde pravidelně objevuje v počtu přes 200 jedinců. Rybník Borušovka v lesním komplexu nedaleko obce Licibořice, 3 km severně od Nasavrk je napájen drobnými lesními toky a srážkami. Rybník není chovný, což umožnilo vznik společenstev rákosin, vegetace vysokých ostřic. Území je významným biotopem vážky jasnoskvrnné. Tato vážka vyhledává stojaté vody, rašeliniště, lesní rybníčky apod. Kromě této vážky se zde vyskytuje dalších sedm druhů vážek, z řady obojživelníků zde najdeme např. čolka obecného, skokana skřehotavého a štíhlého. Lesní komplex Buky u Vysokého Chvojna je tvořen fragmenty bučiny pralesovitého charakteru s převahou buků a lip, bohatým podrostem vzácných a chráněných rostlin. Jedná se o jednu z mála lokalit výskytu páchníka v přírodním prostředí. Jeho výskyt je vázán na staré stromy s dutinami. Stávající přírodní rezervace Buky u Vysokého Chvojna je chráněná již od roku 1884 a patří k nejstarším chráněným územím v Čechách. Dvě lokality – zámecký park a prostor bývalé bažantnice v Heřmanově Městci jsou také evropsky významnou lokalitou. Zámecký park je anglického typu, s původními dřevinami doplněnými výsadbou cizokrajných druhů. Bývalá bažantnice s alejí listnáčů je využívána k rekreaci obyvatel města. Zámecký park je hnízdištěm páchníka hnědého. Hluboký rybník leží v tzv. libáňské rybniční soustavě východně od obce Libáň 5 km jižně od Slatiňan. Jedná se o starou dubovou alej na východní hrázi rybníka, s přilehlou jasanovou olšinou. Oblast je hnízdištěm páchníka hnědého, což je 3 cm velký zavalitý brouk hnědočerné barvy. Lokalita je součástí PR Hluboký, která byla vyhlášena pro ochranu vodního ptactva a obojživelníků žijících na rybníku v přilehlých rákosových porostech. Alej na hrázi sousedního Pařezného rybníka je chráněna jako alej památných stromů. Choltická obora navazuje na zámecký park jižně od Choltic. Lesní porost je tvořen společenstvím dubohabřin, část porostů v okolí zámku má charakter parku, kde jsou zejména významné exempláře dubu letního. Součástí obory jsou dva lesní rybníky. V Chrtnickém rybníku s mělkým pásmem zarostlým rákosem a orobincem žije kuňka ohnivá. Také Choltická obora je jednou z významných lokalit páchníka hnědého v Pardubickém kraji. Také střední tok řeky Chrudimky je zahrnut do Natury 2000 jako evropsky významná lokalita. Jedná se o oblast od Trhové Kamenice po vtok do Křižanovické přehrady včetně Sečské přehrady. V této oblasti se nachází řada tůní, v lesních úsecích má tok horský ráz, hloubka vody zde dosahuje místy 150 cm. Předmětem ochrany je zde vydra říční. Také úsek Chrudimky v jižní části Pardubic je zajímavý, a to zejména výskytem klínatky rohaté. Tato vážka se ukrývá ve slabých nánosech detritu v místech bez vegetace. Jedná se o úsek řeky protékající bývalým vojenským prostorem. Kaňonovitý tok řeky Chrudimky cca 1 km severně od Nasavrk, mezi dvěma křižanovickými nádržemi, také patří mezi evropsky významné lokality, a to zejména díky výskytu vranky obecné, což je zvláštní ryba žijící v proudových tocích horského a podhorského pásma. Vrance obecné chybí plynový měchýř, proto nemůže dobře plavat a pohybuje se poskoky po dně. 6 km západně od Vysokého Mýta se nachází jeskyně Bětník. Ta je zimovištěm vrápence malého, což je druh netopýra. Vstup do podzemí se nalézá západně od obce Popovec na okraji dubohabrového lesa. Celková délka jeskyně je cca 40 metrů, svah se od vchodu prudce svažuje do hloubky 22 metrů. Zde zimují také další netopýři – netopýr velký a netopýr ušatý. Také u Horního Újezda se nachází puklinová jeskyně v druhotných opukových usazeninách. Vstup do podzemí je tvořen kolmou propastí o hloubce 8 metrů. Před vchodem je horizontální chodba o délce 15 metrů a maximální šíři 3 metry, který je zakončena úzkou propastí. Vstup je zakryt betonovou deskou. Vnikat do podzemí je nebezpečné i nepovolené. Zde zimuje 10 druhů letounů. Mezi nimi i vrápenec malý, a to v počtu 300–350 kusů. Tento počet je největším v Pardubickém kraji. Nedaleko Pardubic se nachází Kunětická hora se starým sadem založeným roku 1930. Jedná se o významnou entomologickou lokalitu. Ve starých ovocných stromech totiž hojně žije páchník hnědý. Pod pardubickým zámkem se nachází lipová alej, kterou tvoří několik desítek starých lip včetně dutých stromů. Také zde lze nalézt páchníka hnědého. Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo 3/2012. Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2012
Předchozí článek: Dvanáct let Pardubického kraje pohledem vicehejtmana Romana Línka Následující článek: Barokní sochy u kapucínů v Chrudimi Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
