|
| |
|
Dvanáct let Pardubického kraje pohledem vicehejtmana Romana Línka
18.12.2012 Pardubický kraj funguje jako územněsprávní celek již dvanáct let, což je historicky nejdelší období fungování samostatného kraje. Při této příležitosti jsme připravili rozhovor s vicehejtmanem Pardubického kraje Romanem Línkem, který se po celých dvanáct let podílí na fungování kraje. Jak vnímáte tuto skutečnost, že Pardubický kraj v současné době funguje již dvanáct let? To, že byl obnoven Pardubický kraj, je dobře a k historii je třeba říct, že správní hranice u Opatovic nad Labem existuje 500 let. Tato hranice byla dvakrát porušena. Jednou po heydrichiádě v letech 1942–45 a podruhé v letech 1960–1990. I za první republiky byl vládou schválen návrh zákona, který počítal se župami, kde měla být i pardubická župa. Ale jelikož v rámci republiky vznikaly celoněmecké župy na Karlovarsku či Liberecku, stal se vznik žup tehdy politickým problémem. Dnes Pardubický kraj na rozdíl od svého vzniku v roce 2000 není žádným krajem druhé kategorie. Jen v některých institucích mu chybí krůček k tomu, aby zde byl Krajský soud, i když se dnes celá jurisdikce kraje se odehrává v Pardubicích včetně obchodního rejstříku. Pouze hrdelní zločiny se soudí v Hradci Králové. Ale máme tu krajská ředitelství Hasičského záchranného sboru, policie, rychlé záchranné služby. Vraťme se však k té pobočce Krajského soudu. Celých dvanáct let se hovoří o Krajském soudu v Pardubicích… Dříve, než vznikly kraje, bylo možno vytvořit pobočku Krajského soudu rozhodnutím předsedy Krajského soudu. Takto vznikla pobočka v Liberci. A Pardubický kraj byl první, který musel projít legislativou, a ze zákona vznikla pobočka Krajského soudu v Pardubicích. Je pravda, že pobočka Krajského soudu sídlí v pronajatých prostorách, ale chystá se rekonstrukce budovy někdejší chemické průmyslovky pro tuto pobočku, která by tak měla sídlit v sousedství soudu okresního. A to je určitě pozitivní. Několik let se hovoří také o tom, aby se Pardubice objevily i na směrových tabulích hlavních silničních tahů. Na silnicích prvních tříd se to více či méně podařilo, ale na dálnici D11 je to se směrovými tabulemi stále nedořešené… Původně existovala jen jedna modrá směrová tabule u Nového Města směrem na Pardubice. K tomu se po mé intervenci připojily značky směrové, že kromě Hradce Králové vede D11 také do Pardubic. Ale po výměně na postu ministra dopravy přišel pan ministr Bárta, který nechal zamazat Pardubice u odbočky na Lázně Bohdaneč. Důvodem bylo, aby přes Bohdaneč nejezdily kamiony do Pardubic. A tak nyní jsou Pardubice značeny pouze na sjezdu z dálnice u Opatovic nad Labem. Před dvěma týdny jsem měl jednání s ředitelem Ředitelství silnic a dálnic a dospěli jsme k tomu, že spolu dohlídneme, aby v Praze na Černém Mostě bylo značeno krajské město Pardubice. Zopakovali jsme si problém již zmíněným křížením dálnice u Nového Města, kde by mělo být uvedeno, že se do Pardubic jezdí dále po dálnici. Když jsme u silniční sítě, tak po celých dvanáct let, co kraj funguje, se hovoří o silnici R35, která by měla být v budoucnu pravděpodobně přeměněna na dálnici D35. Jakpak to zde s výstavbou vypadá? Za těch 12 let, co funguje Pardubický kraj, se postavily 2 kilometry silnice u Opatovic. Byl jsem přesvědčen, že když je stavba rozestavěna, musí se v ní pokračovat. Bohužel stavba byla zastavena. Na stavbu silnice R35 v úseku Zámrsk–Choteč je již platné stavební povolení a vykupují se pozemky. Úsek od opatovické křižovatky po Choteč má územní rozhodnutí vydané, ale kvůli odvolání jednoho z účastníků není rozhodnutí ve správní moci. Pátý měsíc čekáme na vydání posudku EIA na úsek u Litomyšle. Je chyba, že se ustoupilo od konání kontrolních dní na D11 a R35. Pamatuji si, že v minulosti jsme díky těmto kontrolním dnům věděli, jak probíhá příprava silnice R35, což nyní již není. Pokud do toho budu moct mluvit i po volbách, tak to bude jedna z věcí, na kterou budu tlačit, aby se rozpohybovala. Příznivou zprávou je, že výstavba silnice R35 je v Operačním programu EU doprava na jednom z předních míst pro roky 2014–2020. A co splavnění Labe do Pardubic? O této věci se hovoří dokonce více než sto let... Před desíti lety bylo připraveno 300 miliónů na zahájení této akce, tedy na vybudování plavebního stupně v Přelouči. Tenkrát to však vláda vygumovala a byl to hlavně zásah pana ministra Bursíka. Myslím si, že ti, kteří proti splavnění Labe protestují, se bojí zejména toho, že se tím otevře možnost výstavby kanálu D–O–L. Úspěchem společnosti Přístav Pardubice je, že má zakoupené pozemky pro vybudování budoucího přístavu. Z evropských peněz se zrealizovalo zvýšení mostů na Labi a jediné, co chybí, je to řešení v Přelouči. Není bez zajímavosti, že tento současný návrh na řešení plavebního kanálu v Přelouči si vysloužil pochvalu nejen od ministra životního prostředí Ambrozka, ale také od Ladislava Míky, který byl ředitelem odboru Natura 2000 v celé Evropské komisi. A jeho názor je, že toto řešení plavebního stupně Přelouč je vůči životnímu prostředí bezkonfl iktní. I když dnes je zřejmé, že by nebylo splavněné Labe do Pardubic po stránce průmyslu využité natolik, jak se předpokládalo, tak pro rekreační plavbu to může být naprosto skvělý fenomén. Vždyť se to povedlo na Vltavě u Českých Budějovic, proč by se to nemohlo povést u Pardubic. Dostáváme se k turistickému ruchu. Mnohé investice Pardubického kraje směřovaly v posledních letech zejména do Králicka. Myslíte si, že se to již projevilo na cestovním ruchu? Je dobře, když se v kraji točí ekonomika a je dobře, že pověst Pardubického kraje mezi turistickými cíli je na předních místech. Areál Červené Vody a Dolní Moravy si myslím, že je dnes již, co se vybavení týče, srovnatelný s alpskými středisky. Ještě před několika lety toto bylo území, kde „dávaly lišky dobrou noc“. Je tam hezká příroda, ale spát se tam muselo ve stanu, protože zde chyběly ubytovací kapacity. Dokončuje se tam cyklostezka Červená Voda–Králíky pro letní turistiku. Podařilo se mezi městy Letohrad, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová a Choceň vybudovat asi 45 km cyklostezek. Investovalo se zde také do adrenalinového sportu v podobě horolezecké stěny. Samotné Pardubice jako krajské město získaly ne vzhledu. Zejména pardubický zámek, kde za doby kraje skončilo 250 miliónů korun a od časů Pernštejnů, kdy byl zámek postaven, v takové kondici, jako je dnes, nebyl. Dobrým počinem je také vybudování kongresového komplexu Jezerka na Seči. A když se tam jdete v létě podívat, tak oblast okolo Sečské přehrady začíná opět ožívat lidmi z celé republiky. Zrovna tak například tvrz Orlice nebo unikátně budovaný areál keltského opida u Nasavrk. Tyto všechny turistické lokality, o kterých jste hovořil, by měla propagovat Destinační společnosti Východní Čechy (DSVČ). Myslíte si, že tato společnost pracuje správně? Určitě je tato destinační společnost správnější řešení než nějaký odbor, který by řešil cestovní ruch. Jednak destinační společnost má profesionální zaměření a incoming, tedy zaměření na příchozí turisty, je třeba dělat ve spolupráci s cestovními kancelářemi i soukromníky. Podle mě by tato instituce v příštích 3–4 letech měla zhodnotit to, co jsme do turistického ruchu vybudovali. Nejhorší je, když postavíte i z dotací hotel a ten je poloprázdný. Ale to ukáží následující dvě sezóny. A pokud se ukáže, že kapacity ubytovacích zařízení jsou naplněny, je možné budovat další. Na závěr se ještě zeptám na rodinné pasy. Je o tento produkt zájem? Dnes je do tohoto projektu zapojeno více než 6 000 rodin a zájem o ně je. Když půjdete jako rodina např. do ZOO do Dvora Králové nebo na Pražský hrad, tak s rodinným pasem máte nárok na větší slevu. Poskytovatelů slev je celá řada. Cílem toho je zpřístupnit turisticky atraktivní objekty co nejvíce lidem, kteří by se jinak do těchto zařízení nevydali. Autor: Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2012
Předchozí článek: V Pardubicích obnovena mykologická tradice Následující článek: Natura 2000 v Pardubickém kraji Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
