Sdružení přátel Pardubického kraje

Městečko Trnávka

Kostel sv. Jakuba v Městečku Trnávka

04. 09. 2007 Městečko Trnávka, ležící asi 10 km jihovýchodně od Moravské Třebové, vzniklo asi ve 13. století. V roce 1365 je již městečkem a patřilo k panství, jehož centrem byl hrad Cimburk. Název Trnávka je dle pověsti odvozen od trnu, který si v těchto místech zabodl do nohy kníže Vratislav prchající do Uher před svým bratrem Spytihněvem. Při útěku zde zemřela jeho manželka a tak při návratu daroval okolní krajinu svému panošovi Ctiborovi z Lipnice, aby zde na její památku vystavěl hrad a městečko.

První písemná zmínka o obci je z r. 1308, kdy panství držel Berhard z Cimburka. V době husitských válek zde sídlil Dobeš z Meziříčí a Popovic, který podepsal stížný list českých a moravských pánů do Kostnice. Jeho erbovní znamení, vytesané do pískovce se nachází v areálu místní školy.
Městečko Třnávka je městysem, do roku 1918 rozděleným na dvě samostatné politické obce - Nová Trnávka a Stará Trnávka.
Obec byla převážně zemědělská, dvůr velkostatku Moravská Třebová byl při první pozemkové reformě zčásti rozdělen, část spolu s dvorem v Rozstání byla přidělena jako zbytkový statek pachtýři Vaňkovi. Roku 1934 byl velkostatek Rozstání-Trnávka prodán Kuffnerově cukrovarské akciové společnosti v Břeclavi. Ve Staré Trnávce byl mlýn s pilou, v Mezihoří mlýn. V letech 1924 až 1935 se uvádí výroba cementového zboží, v letech 1935 až 1939 tkalcovna lněného a bavlněného zboží. Od roku 1900 bylo v obci mlékařské družstvo (St. Trnávka), od roku 1907 hospodářské, od roku 1919 stavební, roku 1924 dvě stavební družstva a tři elektrárenská. V roce 1911 zde byla jedna záložna, v roce 1935 dvě. Od roku 1868 je v obci pošta, je zde také železniční stanice.
V roce 1854 bylo v Nové Trnávce 562 obyvatel, 1869 - 622, 1880 - 626, 1900 - 618, 1910 - 602.
Ve Staré Trnávce bylo roku 1854 322 obyvatel, 1880 - 351, 1900 - 303.
V (Městečku) Trnávce bylo v roce 1921 914 obyvatel, 1930 - 958, 1950 - 796.
Zdejší významnou památkou je pozdě barokní kostel sv. Jakuba s hranolovou věží. Jeho průčelí zdobí nika se sochou sv. Jakuba a lichtenštejnský znak, součástí interiéru je pozdně gotická dřevořezba sv. Šebestiána z doby kolem roku 1500 a rokoková kazatelna a varhany.
Před blízkou farou stojí sloup Panny Marie, dílo Jiřího Pacáka z roku 1731. Z původních čtyř soch světců se dochovaly jen sochy sv. Rocha a sv. Rozálie, které jsou uloženy na faře.
Česká obecná škola se uvádí roku 1848, roku 1900 je škola česká i německá, trojtřídní. Od roku 1918 byla v obci česká měšťanská škola, v roce 1924 živnostenská pokračovací škola.

Zdroj: www.regionmtj.cz - Region Moravskotřebovska a Jevíčska; Pardubický kraj - Průvodce na cesty, Freytag & Bernard 2004

GPS souřadnice: 49.70977N, 16.72593E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2007






Předchozí článek: Mikroregion Moravskotřebovsko a Jevíčsko
Následující článek: Zřícenina hradu Cimburk


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Výhled z rozhledny na vrcholu KOZLOVSKÉHO KOPCE nad Českou Třebovou.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Zadní trakt MORAVSKOTŘEBOVSKÉ radnice z konce 15. století

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml