Sdružení přátel Pardubického kraje

Masopustní reje na Hlinecku přežijí i pandemii

Foto autor

31.05.2021 Masopustní průvody masek na Hlinecku za sto let nedokázal potlačit žádný režim, žádný ideolog ani policie. Jedenáctým rokem jsou na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Až letos do této nádherné tradice brutálně zasáhl coronavirus.
O každoroční potěšení přijdou místní ve Vortové, Hamrech, Blatnu a Studnici, ale také návštěvníci Muzea v přírodě Vysočina na Veselém Kopci. Tento skanzen nabízel letos alespoň virtuální účast na masopustním reji kašpar na svém facebookovém a instagramovém profi lu ještě před Popeleční středou.

Masopustní sobotní průvody po vesnicích mají poměrně přesně stanovený program. Začíná před domem starosty nebo obecním úřadem. Starosta podle připraveného textu udělí maskám svolení projít obcí, navštívit každé stavení a bedlivě zkontrolovat, jak se tady hospodaří. Zároveň je nabádá, aby se masky chovaly slušně, naznačí, že s alkoholem a šmajchlováním hospodyň a jejich dcer by to neměla žádná maska přehánět.
Obchůzka se někdy protáhne až do odpoledních hodin, ale končí vždy poražením kobylky. Ta je odsouzena za všechny své hříchy, kterých se za uplynulý rok dopustila, a po přečtení testamentu je vydána rasovi, aby ji sťal. Svou roli tady ovšem mají, a důsledně ji plní, i další fi gury, jejichž charaktery a kroje byly profi lovány po desetiletí.
Mluvčím průvodu masek je laufr, někde zvaný také strakatý. Nezaměnitelné jsou i další masky, jako například žena, slamění, židi, vojáci, Turci, kominík. Za doprovodu břeskné kapely táhnou všichni za laufrem. U každého stavení je čeká občerstvení. A nejsou to jen koblihy a koláče. Místo poděkování masky provedou důkladnou inspekci domácnosti. Kominík se zajímá o pec a komín, vojáci i další „kontrolují sukně“. Málokdo se dokáže vyhnout zdánlivě nevinnému žertu – pomazání tváří a špičky nosu černidlem. Připravuje se ze sazí a sádla. A velmi, velmi špatně se smývá. Ale snad se nikdy nestalo, že by masopustní průvod narazil na zamčená vrata.

GPS souřadnice: 49.7621308N, 15.9075567E

Autor: Zdeněk Seiner
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2021


Foto autor
Foto autor






Předchozí článek: Historie chroustovického zámku
Následující článek: Adam má několik turistických výjimečností


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Toulovcova rozhledna v oblasti TOULOVCOVÝCH MAŠTALÍ

ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.

ORLICKOÚSTECKO: renesanční radnice uprostřed náměstí v LANŠKROUNĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Podloubí na náměstí v KRÁLÍKÁCH.

SVITAVSKO: Náměstí v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ s radniční věží, která nemá žádné základy.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Kašna na náměstí v DAŠICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml