|
| |
|
Kamenné studánky - 1. část
5.06.2018 V Pardubickém kraji je podle Národního registru pramenů a studánek podchyceno a očíslováno asi 1350 volně přístupných vodních zdrojů, což je nejvíce ze všech krajů v České republice. V následujícím abecedním přehledu jsou vybrány jedny z nejhezčích a nejzajímavějších kamenných studánek (studánka = člověkem upravený pramen) v okresech Ústí nad Orlicí a Svitavy, kde se převážná většina z nich v kraji (více než 80%) vyskytuje. Weby jednotlivých obcí, na jejichž katastrálním území se studánky nalézají téměř ve většině případů tuto turistickou zajímavost ignorují. Následující fotografie a někdy i jenom popis vypovídají o jak pěkné i účelné objekty někdy jde. Voda z následujících volně přístupných studánek nemusí vždy být jen pitná! 1. Arnoštova studánka – č.7492. Při středověké obchodní stezce z Prahy přes Litomyšl do Olomouce se je i nyní možné občerstvit u starobylé studánky v Zadním Arnoštově. Na konci vesnice při cestě do Jevíčka je skauty z nedalekého tábora nově upravený vodní zdroj označen i turistickou značkou. 2. Bukovka – č. 5019. Silný dvojpramen, pod mohutným bukem, v nově opravené studánce Lesy ČR zásobuje vodou tok Skuhrovského potoka. Na NS Údolím Skuhrovského potoka u České Třebové je z více než 10 vodních zdrojů tento nejvydatnější. 3. Eduardův pramen – č. 637. V Přírodním parku Lanškrounských rybníků, u Slunečního rybníka byla v roce 1861 vybudována lanškrounskými ostrostřelci a po svém hejtmanovi ( Eduardovi Norbertovi Erxlebenovi) pojmenována pěkná studánka, dříve zvaná Vápenný pramen. 4. Fialový pramen – č. 6087. Nezamrzající,vydatný pramen se sochou Panny Marie a upraveným rybníčkem z roku 1893 je poblíž silnice v Horním Újezdě – Cikově, nedaleko od mlýna, odkud pocházel vůdce selského povstání na Litomyšlsku v roce 1680 Lukáš Pakosta. Někde se uvádí tento vodní zdroj jako Ležákova studna, z toho důvodu, že vody z něj i z nedaleké řeky Desné roztáčely vodní kola výše zmíněného Ležákova mlýna. 5. Hoštejnská studánka – č. 6063. Hoštejn je obec ležící v Olomouckém kraji. Nepatrná část obce a též i tento vodní zdroj u silnice na Lanškroun se ale nachází na samém konci Pardubického kraje. Studánka slouží svou pitnou vodou nejen místním, ale i projíždějícím a procházejícím turistům. 6. Javorka – č. 2025. Okolo významného vodního zdroje Javorka byl v roce 1885 vybudován v České Třebové stejnojmenný městský park. Nedaleko pod vodárenským objektem vyvěrá silný proud volně přístupné pitné vody, který dále tvoří soustavu malých rybníčků i s pstruhovou líhní a posléze mizí v kanalizační síti. 7. Karlova studánka 1 – č. 6673. Dle pověsti se zde na lovu, při hledání vody k napití zastavil moravský markrabě, budoucí císař Karel IV. Po něm byla studánka a následně i obec Karle (německy Karlsbrunn) pojmenována. 8. Karlova studánka 2 – č. 10564. Druhá studánka v obci Karle, s ještě patrným dřívějším obloukovým klenutím, o které místní tvrdí, že právě zde se zastavil při hledání vody Karel IV. 9. Králova studánka – č. 10001. Historická kamenná studánka se nachází pod cestou do Kornic u obce Sedliště. Novější, přístupnější studánka s informační tabulkou je asi 3 m pod ní. Poblíž této studánky se nacházela zaniklá vesnice Domašice, zmiňovaná už v roce 1167. 10. Mariánská studánka - Horákova kaple – č. 2206. Poblíž Horákovy kaple nad obcí Dolní Dobrouč najdeme tuto studánku, s pitnou a údajně i léčivou vodou. Podle pověsti vystavěl tuto kapli Bernard Dušek, přezdívaný Horák, kterému po jeho onemocnění nedovedli pomoci ani věhlasní doktoři. Obrátil se proto k Panně Marii o pomoc a slíbil ji, když mu pomůže, vystaví ji kapli. Pomocí zázračné vody se skutečně uzdravil, svůj slib dodržel a kapli v roce 1866 postavil. 11. Mariánská studánka – Janov – č. 6086. V údolí Končinského potoka mezi Janovem a Strakovem najdeme studánku se sochou Panny Marie, ale s nepitnou vodou. Pěkné studánce na kraji lesa se bohužel vyhýbají turistické cesty. 12. Na Horách – č. 1580. Nad Českou Třebovou, poblíž kaple Panny Marie Pomocné se nachází léčivý pramen, dříve zvaný Pavlova studánka, u kterého byly vybudovány lázně. Nejstarší zmínka o lázních je už z roku 1503. Zázračná voda prý dokázala vyléčit nemocné oči, uši, nemoci kostí, bolesti žaludku, zubů i hlavy… Nejznámějším návštěvníkem lázní byla Božena Němcová, což připomíná i pamětní deska na blízké budově restaurace. Lázně bohužel zanikly, léčivá voda ale ze studánky teče stále. 13. Na Máchadle – č. 8489. Tento vodní zdroj měl pravděpodobně rozhodující význam pro vznik města v tomto místě. Před 180 lety se o vybudování studánky s obrázkem Panny Marie v Litomyšli nad poštou zasloužila sbírkou Magdalena Dobromila Rettigová. Nad ní byla následně k zámku vysázena kaštanová alej. Později se u upraveného mohutného pramene v kamenné zdi zřídilo i máchadlo (odtud jeho nynější název). 14. Na návsi – č. 6701. Studánka uprostřed Vlčkova, kde se pravidelně poslední květnovou sobotu odehrávají tradiční hudební slavnosti Putování za studánkami. Každoročně po provedení kantáty Bohuslava Martinů „ Otvírání studánek“ putují desítky lidí od studánky Na návsi do romantického lesního údolí Vlčkovského potoka až k lesním studánkám. 15. Nad Damníkovskou hájenkou – č. 6057. Nově opravená lesní studánka, u které se nachází jediný dochovaný Císařský kámen v Čechách vybudovaný v roce 1908 u příležitosti 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. Jedna z mnoha studánek na Třebovských stěnách – Hřívě leží při turistické cestě z Rybníka do Damníkova. 16. Nad kostelem – č. 7477. V obci Petrovice byla vystavěna poblíž kostela v roce 1842 kamenná studánka. Dnes už nepoužívaný vodní zdroj, stále však s metrovou hladinou průzračné pitné vody je chráněn před znečištěním dřevěnými polorozpadlými dveřmi. 17. Pod Cikánkou – č. 1299. V malebných Toulovcových Maštalích u Jarošova se pod pískovcovým skalním útvarem Cikánkou nachází kamennými bloky osazená tato pěkná lesní studánka. 18. Pod Hoblovnou – č. 9756. Historická, nenápadná studánka, částečně vytesaná ve skále s průzračně čistou vodou se nachází ve Výprachticích hned vedle silnice na Čenkovice. Autor: Petr Vomáčka Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2017
Předchozí článek: Zemské brány na pomezí kraje Následující článek: Pardubický zámek čekají revoluční změny vnitřního uspořádání Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
