Sdružení přátel Pardubického kraje

Hřebenovka s rozhledem


31.05.2021 Právě nyní se nabízí jedinečná příležitost objevovat unikátní přírodu a částečně i historii Čech a Moravy. Seznamte se třeba s projektem „Česko-polská Hřebenovka – východní část“, obnovenou historickou turistickou pěší trasou v délce cca 600 kilometrů vedoucí po hřebenech hor od pomezí Jizerských hor a Krkonoš až po Praděd. Už přes 117 let je Modrá hřebenovka neboli tzv. Blauer Kammweg nejdelší vyznačenou hřebenovou trasou v Čechách. Historicky trasa vedla od Blankensteinu nad Sálou v Německu přes celé Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické, Ještědské a Jizerské hory, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory a Jeseníky až na Praděd a na mnoha místech překračovala hranici z jedné strany na druhou.

Trasa provede návštěvníka jak oblastí zcela ojedinělé krkonošské tundry a unikátností přírodních parků, tak i územím četných rozhleden či kralické pevnostní oblasti.
Cílem projektu bylo vyznačení dálkové turistické trasy Ještěd – Sněžka – Praděd s možností variantních severních tras přes polské území Bystřických nebo Sovích hor, vybudování nebo obnovení celkem 10 rozhleden, dvou turistických informačních center a vznik další doprovodné infrastruktury cestovního ruchu.
V současné době je v terénu trasa Hřebenovky označena logem stezky (modrý hřeben v červeném poli), vybavena informačními tabulemi a odpočinkovými místy. Toto realizovaly jednotlivé kraje, jimiž Hřebenovka prochází, ve spolupráci s Klubem českých turistů. Současná Hřebenovka má dvě části, část západní se dvěma větvemi – severní a jižní a východní část, též se dvěma větvemi. Už nyní se můžete po hřebenech hor a dál do kraje na trase Hřebenovky rozhlédnout z těchto rozhleden a vyhlídkových míst: Velká Deštná, Olešnice v Orlických horách, Nový Hrádek, Vysoká Srbská, Czerniec, Vrchmezí, Jagodna, Kłodzka Góra, Guzowata, Włodzicka Góra.
Navštívit můžete také dvě nová informační centra, a to v Neratově a v Novém Hrádku, u kterého vzniklo i parkoviště s kapacitou 10 míst pro osobní automobily. Obnovením Jánského mostu v poutním místě Neratov vznikla nová turistická propojka české a polské větve Hřebenovky, v gmině Nowa Ruda místo rozhledny bylo postaveno parkoviště a zrenovován park a stezka k rozhledně na hoře sv. Anny. Česká kotlina je obklopena pásmem pohraničních hor. Na severu zavede Hřebenovka kroky turistů za krásami pohraničí lLibereckého, Královéhradeckého, Pardubického i lomouckého kraje. Naše země nabízí mnohá unikátní místa, která směle konkurují přírodním úkazům a krásám, za kterými cestujeme stovky kilometrů. Využijme letošní rok a poznejme kraj plný zážitků kousek od našich domovů. Zkusme vnímat všemi smysly krásy přírody, které máme na dosah. Vandrování po Hřebenovce si užijte po svém, třeba jako outdoorový nadšenec, který trasu za několik dnů proběhne, jako turista s trekovými hůlkami, jako rodina s dětmi či vnoučaty nebo jako spřátelené skupiny seniorů. Záleží jen na Vás.

Autor:
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2021




Předchozí článek: Adam má několik turistických výjimečností
Následující článek: Průlomy Divoké a Tiché Orlice


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v obci KROUNA od architekta Fr. Schmoranze.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Vavřince ve VYSOKÉM MÝTĚ založený na skolnku 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Náměstí v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ s radniční věží, která nemá žádné základy.

SVITAVSKO: Fontána na náměstí ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Novorenesnační radnice na Pernštýnském náměstí v PARDUBICÍCH pochází z roku 1895.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml