|
| |
|
Hora Matky Boží v Králíkách
24. 06. 2008 (poznámky k článku Dr. J. Kotyka z Vlastivědných listů Pardubického kraje 5/2007.) V článku PhDr. J. Kotyka se mimo jiné uvádí, že v roce Beckerova nástupu do biskupského úřadu v Hradci Králové roku 1701 byl položen základní kámen ke stavbě kláštera. Zde vzniká otázka, která budova to byla. Podle uvedeného článku se jedná o klášterní areál, kde byly ještě na konci dvacátého století ubytovány řeholnice františkánky. Jako bývalý projektant Okresního stavebního podniku okresu Ústí nad Orlicí jsem velmi často pracoval na Králicku a to prakticky až do odchodu do důchodu v roce 1985. Mimo jiné jsem prováděl zaměření areálu stávajícího kláštera na Hedeči, kde jsem v sedmdesátých letech minulého století projektoval rekonstrukci kuchyně a jídelny. Dále jsem zaměřoval budovu dnešního domu poutníků - nynější restauraci. Začal jsem poté pracovat na projektu rekonstrukce uvedeného objektu na tzv. mateřinec pro řeholnice. Vše řídila tehdy pražská Charita. Do tohoto objektu měly být po rekonstrukci soustředeny další řeholnice z tzv. Laudona u Lanškrouna a z kláštera v osadě Mendryka u Litomyšle. A dále sem měly být přemístěny řeholnice ze stáv. kláštera na Hedči. Když byl projekt rozpracován asi z jedné poloviny, Charita Praha práce zastavila a dále se nepokračovalo. Když jsem zaměřoval uvedené objekty, byl jsem na Hedči většinou dva až tři dny, ubytován jsem byl v klášteře. V protějším poutním domě jsem byl ubytován asi dvakrát. Zde bydleli v prvním patře dva řeholníci, kteří zde byli v padesátých letech internováni. Ještě v první polovině sedmdesátých let minulého století stával v prostoru mezi nynější restaurací a areálem kláštera v místech nynější parkové úpravy dřevěný objekt se zvýšeným polopatrem a šindelovou střechou s věžičkou. Tomuto objektu říkali prve jmenovaní řeholníci "klášteříček". V těch letech byl ve špatném stavu a prakticky neužívaný, volně přístupný. Uvnitř byla jako chodba a kolem situovány malé místnosti, jako klášterní cely. Jako konzervátor SPP jsem měl ve své působnosti oblast Vysokomýtska a Choceňska. Kromě toho mi tehdejší odbor kultury bývalého Okresního národního výboru v Ústí nad Orlicí přidělil objekty kláštera Hedeč. Byl jsem přítomen jednání při různých stavebních úpravách v uvedeném areálu. Vzpomínám si, že v té době byli zájemci o koupi "klášteříčku" jako chalupy. Tehdy státní památková správa s prodejem souhlasila. Jeden ze zájemců o tento objekt byl i tehdejší duchovní správce kláštera pan děkan Kolář. Jednání o odprodeji se oddalovalo, až se v zimě pod tíhou sněhu z části propadla střecha a nakonec byl "klášteříček" zbourán. Vyvstává zde otázka, zda uvedený "klášteříček" nebyl původním klášterem před založením kláštera v roce 1701. Ke klášteru v Hedči se vztahuje ještě jeden problém, který se týká torza deseti plastik a kaplí podél křížové cesty z Králík ke klášteru. Ale to je na další téma…
Autor: Vlastimil Volák Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008 Předchozí článek: Cyklostezky oživí Orlicko - Třebovsko Následující článek: Max Švabinský a Kozlov Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
