|
| |
|
Historický most Červeňák promlouvá k dnešku
16.01.2024 Tiše plynou vody Chrudimky,jen občas se snese do vody šupinkarezu starého mostu; mostu kterýkdysi nazvali Červeňák, podle jehosuříkové barvy. A dlouho poté,opět podle názvu mostu bylo nazvánoi území kdysi využívanéhoarmádou jako cvičiště, nyní všakúzemí přírodního parku, do kteréhomost vede z ulice K ŽidovskémuHřbitovu. Před několika lety, z iniciativyuskupení několika občanskýchspolků a dalších nadšenců, kteříchtěli obyvatelům města zpřístupnitdo té doby ofi ciálně nepřístupnoudivočinu zanedbaného cvičiště jakozajímavé přírodní území, město požádaloo převod území z majetkuarmády do majetku města. Most chtělo minulé vedení městadokonce využít pro městskouautomobilovou dopravu(!) a vybudovattzv. propojku, která by vedlasouběžně(!) vedle JV obchvatu,i když ofi ciální posudek1) mostunaznačoval úplnou nezpůsobilostpro autodopravu a požadoval uzavření.Proč? Jak vlastník – město,tak i správce SmP, nedbali stále katastrofálnějšíchposudků mostu, nezajistiliopravy a údržbu, takže desítkylet most chátral a chátral, rezla prorůstal dřevinami. Nyní, v souvislosti s chystanourevitalizací bývalého cvičiště napřírodní park Červeňák, se nadmostem vznáší otazník! Co s ním?Lidé sice ještě po něm chodí na procházky,ale co v budoucnu? Zbourat do šrotu? Vynaložit penízea opravit? Či postavit jiný? Jakáje vlastně jeho hodnota pro město,pro jeho obyvatele? Metodické centrum průmyslovéhodědictví Národního památkovéhoústavu (NPÚ) v Ostravě sek mostu Červeňák vyjádřilo, že bymost měl být chráněn jako kulturnípamátka2). Doporučili podat návrhna prohlášení za kulturní památkupřímo na Ministerstvo kultury ČRa slíbili i další podporu. I NPÚ Pardubicepodporuje vyhlášení za technickoupamátku. MÁ MOST I NĚJAKOU„SRDEČNÍ“ HODNOTUABLÍZKÝ VZTAH PRO MĚSTOAJEHO OBYVATELE? A jak historie mostu vlastně začala?Pojďme do ní nahlédnout.Když byl zasypán vodní příkopkolem starého města Pardubic,před Zelenou bránou byl odstraněnjiž zbytečný most z roku 1886.Městská rada nabídla most k odprodeji3),ale na příslušném dokumentumůžeme číst: „Nedošla žádnánabídka“. Zasypáním bývalého městskéhovodního příkopu se otevřela novámožnost dopravy. Místo původníhlavní trasy Zelenou branou, starýmměstem a Bělobranským náměstímse otevřela možnost novétrasy dnešní Jahnovou ulicí východnímsměrem přes Chrudimku, naBílé předměstí a Studánku.V letech 1910–1911 byl dán doprovozu nový most (fy Rainberg),přemosťující Chrudimku. V soutěžio zhotovení mostovky o ploše200 m2 město dostalo nabídky třífi rem. Je zajímavé, že zakázku nakonecdostala pražská fi rma Hrůzaa Rosenberg za cenu 740 K, i kdyžjejí nabídka nebyla nejlacinější (fi rmaVildvald ze Smíchova nabídlacenu jen 680 K). Most byl postaven a sloužilk plné spokojenosti skoro 20 let,ale nakonec se na něj začaly množitstížnosti kvůli nestabilitě a kývání,neboť nosnost mostu byla stanovenajen na 60 q, takže 7. 3. 1929se městské zastupitelstvo usnesloa již druhý de vydalo vyhláškounařízení, že „jízda těžkými vozidlypo mostě přes Chrudimku za reálkouse zakazuje a trestá podle § 35obecného zřízení“. Jak čas postupoval a provoz pomostě houstl, nestabilita mostu přizatížení těžkými vozidly stále vícevadila. Město si vyžádalo odbornoutechnickou prohlídku mostu, kterábyla provedena fi rmou A. Rainberg(strojírna, mostárna, kotlárna v Pardubicích)v listopadu 1931. Firmavypracovala obsáhlou a podrobnouzprávu s těmito výsledky:„Nalezeno bylo množství neodvětrávanýchmíst, kde se hromadila vlhkosta tím i koroze, hlavně na spodníchpásnicích a pod krycími plechy.Některé plechy byly až do 40 %zničeny rzí! Také byl most navrženjen pro II. třídu mostního řádu, ačje nyní používán na velmi vytíženéměstské i dálkové komunikaci v Jahnověulici, takže konstrukce je slabáa nevyhovuje velkému dynamickémuzatížení vozidly.“ Na základě této zprávy vrchnítechnický rada Ing. J. Vencl požádalměstskou radu o zadání projektunového mostu profesorovi Bechyněz Prahy. Nicméně provoz přes most pokračovalzatím dále a omezení i zákazůse příliš nedbalo, takže napříkladv únoru 1932 byli zaznamenáni„hříšníci“: V městské radě dne se tedy11. května 1932 projednával návrh:„Vážený sbore!městská rada již loňského rokuvyžádala si odborný posudek zdejšífi rmy A. Rainberg o stavu železnéhomostu přes Chrudimku v ulici Jahnověza starou reálkou a tato se vyjádřilavelmi nepříznivé o bezpečnostitohoto mostu. Tento železný most postavenýv letech 1910 až 1911 provedenbyl pro zatěžovací normu druhétřídy mostu silničních a již zpočátkunevyhovovala jeho konstrukce,ježto hlavní obloukové jeho nosníkynebyly zajištěné proti postrannímvýkyvům, též jeho svislice příhradovýchhlavních nosníků nebyly provedenytím způsobem, aby vzdorovalitěmto výkyvům. Most pro nynějšídobu má úzkou vozovku jakož i úzkéoboustranné chodníky a konstrukcejeho při značné délce jeho, je slabáa vadná tím, že není zajištěna protidynamickým účinkům pohybujícíchse vozidel po mostě, čímž most tentojakož i rezí, kterou hlavně konstrukníhonosníku značně zachvácen jest,velmi trpí, nesnese žádného většíhozatížení. Ježto tento most leží navelmi frekventované třídě Jahnověa přes vyhlášený zákaz jízdy po mostětěžkými povozy, nákladními autya autobusy jest neustále stoupajícífrekvencí velmi zatěžován, takže jesttu nebezpečí zhroucení celé konstrukcemostní, usnesla se městskárada doporučiti zákaz jízdy těžkýmivozidly po tomto mostě a vzhledemk naléhavosti věcí záležitost tutopředložiti váženému sboru pilnýmnávrhem. Prosím tedy, aby návrhutomuto přiznána byla pilnost. Račižse vážený sbore usnésti:1. jízda po železném mostě v uliciJahnově pod starou reálkouzakazuje se všem vozidlůmpřesahujícím váhu 30 q včetněváhy vozidla i nákladu.2. přestupky tohoto zákazu trestajíse ve smyslu § 35 obecnéhozřízení pokutou do 20 Kč,v případě nedobytnosti vězenímdo 48 hodin. Usneseno schůzí obecního zastupitelstva,v Pardubicích dne 11. května1932.“ I přes nařízení o omezení provozutěžkými vozidly se zákazu moc nedbalo,provoz ve městě nechtěl býttak omezován. Okresní hejtman,vrchní rada Vítek, proto vydal už30. května 1931 vyhlášku okresníhoúřadu, ve které zveřejňuje rozhodnutíměsta Pardubice o přestavěnídosavadního příhradového mostuza nový, obloukový ze železobetonua vyhlásil ustavení komise a místníšetření zájemníků zainteresovanýchna výstavbě nového mostu na13. 6. 1931, dle ustanovení vodoprávníhozákona z 28. 8. 1870. Tato komise se skutečně sešla, zahojné účasti, pod vedením řídícíhokomise JUDr. Boh. Procházky:Po seznámení přítomných s technickýmiparametry navrhovanéhomostu a požadavky na zamezení poškozeníledy, které pronesl Ing. Fr.Topinka, vrchní technický rada, sek projektu vyjádřili i zástupci dalšíchúřadů a fi rem: • Státní stavební správa řekyChrudimky zemského úřadu, • Správa státních drah (radastát. drah Ing. O. Kolařík), • Vojenský železniční pluk(mjr. Mečislav Hampl), • Elektrické podniky městaPardubic (tov. Frant. Štěpánek,řed. Ing Boh. Hubáček), • Ředitelství pošt a telegrafů(rada J. Pokorný), • Město Pardubice, • Bří Winternitzové, majitelémlýna, • V. Jandík, majitel mlýna. Zástupci města Pardubic na závěrprohlásili, že berou na vědomívýsledek řízení a podrobují se bezvýhradněpodmínkám navrženýmstátním technickým znalcem, požadavkůmzástupce železničníhopluku, ředitelství pošt a telegrafůi elektrických podniků a protokolbyl přítomnými podepsán.Hrubý rozpočet stavby novéhomostu byl v r. 1931 odhadnutMěstskou technickou kanceláří na1,5 milionu Kč, náklady na dokumentacia rozpočet dohodnuty na40 tisíc Kč. Generelní návrh nového železobetonovéhomostu, včetně statickéhovýpočtu, byl svěřen Ing. Dr. StanislavuBechyně, profesoru vysokéškoly technické v Praze.Rozhodnuto? Ne tak docela. Ukázalose, že město nemělo ani fi nančníprostředky, aby zaplatilo vypracováníprojekční dokumentace. Městský důchodní úřad píše: „Za dnešních zákonných ustanovenínelze úhrady opatřiti, neboťzemský úřad vrátil i na r. 1932 obcirozpočet neschválený, ku provedenísnížení. Prozatím budiž omezen provozna mostě pro nákladní auta.“Za těchto podmínek by ale stáledocházelo k podstatnému omezenídopravy ve městě! Nakonec se alepodařilo na nový most sehnat dotaciod ministerstva vnitra. Pak věci postupovaly poměrněrychle. Starý most byl 19. března1934 vojáky železničního plukuposunut o 20 m po proudu a sloužiljako provizorium po dobu výstavbymostu nového. Stavba rychle pokračovala a užv úterý 16. července 1935 se konalazatěžovací zkouška novéhomostu, za přítomnosti projektantaprof. Dr. St. Bechyně a dozorčíkomise: V. Dytrych, nám. starosty,prof. A. Adam, člen městské rady,p. stavitel Makalouš, Ing. A Kazaninza stavební fi rmu a dále vrchnítech. rada Ing. J. Vencl a asistentR. Nevole. Chodníky mostu se zatížily dlažebnímikostkami (27 tun/1 chodník,500 kg/m2) a posléze nákladnímiautomobily (12 + 10 tun) a měřilse průhyb kleneb. Výsledky (celkem2,6 mm) se ukázaly vyhovující, dosáhlyjen ¼ průhybů vypočtenýcha mnohem menší než dosud naměřenéprůhyby mostů podobných, cožsvědčí o vynikajících schopnostechprojektanta. Nakonec se Pardubičtí občanédočkali. 29. 7. 1935 se konalo slavnostníhootevření nového mostu.Starosta města, Dr. Frýba, rozeslalpozvánky: Pozvánka paní Prokopové:„Milostivá paní Marie Prokopovávdova po továrníku v Pardubicích.Velevážená milostivá paní.V pondělí dne 29. července 1935o půl jedenácté hodině dopoledníodevzdán bude veřejnosti nový železobetonovýmost přes Chrudimkuv ulici Jahnově, který rozhodnutímměstského zastupitelstva pojmenovánjest po vašem zvěčnělém panuchoti, za jeho lásku k městu Pardubicíma zásluhy o jeho technickýrozkvět. Bylo by nám velikou ctí,kdybyste tohoto aktu laskavě s vašíváženou rodinou se súčastnila a dovolujemesi proto přiložiti našezdvořilé pozvání. S projevem hluboké úcty. 1 starostůvnáměstek, starosta města“Projevy při zahájení: Výňatky ze zahajovacích projevůprojektanta prof. Bechyně a stavebnífi rmy Záruba -Pfeffermann:Ing Vencl, stavební rada a ředitelměstské technické kanceláře, vesvém projevu mj. prohlásil:„Novostavba tato vyžádá si nákladuas 1 200 000 Kč, který uhradíměsto z Půjčky práce, která bylaministerstvem vnitra městu pro tutostavbu poskytnuta. Děkuji velitelstvíželezničního pluku v Pardubicích zatechnicky dokonalé a odborně provedenápřesunutí starého příhradovéhomostu…“ V dubnu 1936 bylo zahájeno kolaudačnířízení a most byl schválen,včetně zabudování minového zařízenído minových komor, které si prosadiloMinisterstvo národní obrany.Most byl poté zapsán do Vodníknihy. A JAKÝ BYL OSUD STARÉHOVYŘAZENÉHO MOSTU? V únoru 1934 požádalo několikpardubických společností a poboček,aby se starý most u bývaléreálky nelikvidoval, ale tak jakje, přemístil na místo v budoucnuuvažovaného mostu za Sokolovnou,kde by mohl sloužit pro pěšípřemostění Chrudimky. Žádost podepsalaCírkev československá, TJSokol, Okresní pojišťovna nemocniční,Matice školská, Svaz stavitelů,S. K. Pardubice, Telegrafi a a velitelnemocnice mjr. MUDr Krčmář.Ovšem městská technická kancelářz technických i ekonomickýchdůvodů přesunutí nedoporučila,takže se městská rada 5. 3. 1934usnesla žádosti nevyhovět. (Dnesje na tomto místě lávka pro pěší doBubeníkových sadů.) Mostu se ujali vojáci 1. železničníhopluku v Pardubicích. Rozebrali jeja později přemístili na své cvičištějižně od Pardubiček, kde byla připojenadvě předpolí a most byl začleněndo výcvikových prostor pluku.Osud mostu Červeňáku visel navlásku také roku 1939. Po březnovémobsazení Československa nacistyhodlala okupační správa mostzabavit při likvidaci majetku českévojenské správy. Dopisem ze dle 4. 5. 1939 upozornilstarosta městského úřadupardubickou Ortskomandaturu říšskémoci, že tento most, přemístěnýz Jahnovy ulice je majetkem obce,8 Pardubickonikoliv vojenské správy a žádá, abybyl na svém místě z veřejných důvodůponechán, což se stalo.Dokážeme si i dnes, u vědomí historickéhovýznamu mostu Červeňáku,více vážit této památky, zvláštěkdyž se dá i v současnosti dobře využítve stávajícím umístění pro provozpěších a cyklistů při vstupu dopřírodního parku Červeňáku?Posudky, které na něho byly vypracovány1),bohužel stále počítajís automobilovým provozem, což byopravu neúměrně prodražilo. Přitomuž v r. 1932 byla nosnost mostuomezena do 3 tun! Most by měl být pro provoz pěšícha cyklistů zbaven těžkého dlážděnía železobetonu původní vozovkya ponechán jen železný nýtovanýskelet, který by se po výměně několikazrezivělých dílů a opravě ložisekopatřil lehkou roštovou nebofošnovou mostovkou (podobně jakou mostu „Zeleňáku“). Nýtovanákonstrukce příhradového mostu jecelkem slušně zachována s výjimkouněkolika prorezavělých částí vespodku mostu, kde se držela vlhkosta části korodovaly.Zatím most tiše slouží a trpělivěčeká na opravu pod dohledem nenápadnéhostrážce Červeňáku.
Autor: Jaroslav Svoboda Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023
Předchozí článek: V Pardubickém kraji se ubytovalo nejvíce turistů za posledních 12 let Následující článek: měla moje babička pravdu? Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
