Sdružení přátel Pardubického kraje

Friedrich Simony

Starosta Hrochova Týnce u pamětní desky Friedricha Simonyho

22.05.2016 Antický člověk z Hrochova Týnce
Na jedné z budov dnes již zaniklého kláštera v Hrochově Týnci visí pamětní deska tohoto znění: Zde se narodil průkopník zeměpisných výzkumů horského masivu Dachstein, Friedrich Simony (1813 – 1896), věnováno Spolkem přátel muzea Hallstatt v roce 1996.
V mužském klášteře v Hrochově Týnci se 30. listopadu roku 1813 narodil chlapec Friedrich. V matričních záznamech údaje o otci chybí. Jiné zdroje hovoří, že jeho otcem byl vojenský lékař původem z Uher, který brzy po jeho narození zemřel. O moc déle nežila ani jeho matka, která údajně posluhovala v klášteře. Friedrich zůstal jako sirotek mezi řeholníky. Ti záhy rozpoznali, jak neobyčejně nadaný chlapec to je, a postarali se o jeho kvalitní vzdělání. V Mikulově studoval řádové gymnásium, následně se v Trenčíně a později ve Znojmě vyučil lékárníkem.

Další etapa jeho života probíhá ve Vídni, kromě farmacie se věnuje i dalším přírodním vědám. Potkává botanika Josepha Franze Freiherr von Jacquina a díky jeho vlivu studuje přírodní vědy na vídeňské univerzitě.
V roce 1840 podniká první výpravu do Alp do oblasti Solné komory. Alpy ho absolutně uchvátí a mladý Simony věnuje všechen svůj pracovní i volný čas pozorování a dokumentaci alpských ledovců. Jezdí ale i do Krkonoš a do Tater.
V září 1843 (ve svých 30 letech) poprvé vystoupil na horu Dachstein (2 996 m. n. m.) a kvůli meteorologickým pozorováním na ní setrval čtyři dny. V té době byl výstup na vrchol považován za krajně obtížný, téměř nemožný. O čtyři roky později provedl Simony i první zimní výstup na Dachstein. Zkoumal nejen ledovce a jejich vliv na utváření krajiny, studoval i vysoko položená jezera a horské klima. Do Alp podnikl Friedrich Simony stovky cest, jako vědec, ale i jako praktický alpinista. Byl zakládajícím členem jedné z nejstarších horolezeckých organizací - rakouského Alpenvereinu. Nahoře Dachstein prošel a vyznačil stezky, vybudoval nouzové útulky a později i horské chaty. Dodnes je po něm pojmenovaná jedna alpská vysokohorská chata - Simony hütte.
Roku 1848 získal místo kustoda v zemském muzeu v Klagenfurtu. Po dvou letech se vrací do Vídně do Říšského geologického ústavu.
Zabýval se matematickou geografií, statistikou a geologickým mapováním. Jeho činorodá práce byla oceněna roku 1851, kdy byl jmenován prvním profesorem geografie a je proto považován za zakladatele univerzitní geografie v Rakousku.
Dochovaly se stovky jeho kreseb a akvarelů, kterými dokumentoval pohyb ledovců v Alpách. Byl také průkopníkem při využívání fotografie ve svém oboru. Pořídil stovky dokumentačních fotografií, z nichž mnohé se staly díky jeho kompozičním schopnostem hodnotnými díly z období rané fotografie.
Simony hojně publikoval a svou celoživotní práci shrnul do fascinujícího díla „Das Dachsteingebiet, ein geographisches Charakterbild aus den österreichisches Nordalpen“, doplněný atlasem o více než 100 listů. Friedrich Simony prožil konec života ve slepotě upoután na invalidní vozík. Přežil svou ženu i syna. Zemřel 20. července 1896 ve štýrském St. Gallenu, ve stáří 82 let.
Ač rodák z Hrochova Týnce, většinu života prožil v rakouských Alpách. Není proto divu, že v Čechách je osobou nepříliš známou. I pamětní desku v jeho rodišti umístili rakouští občané z Hallstattu. Osobnost Friedricha Simonyho, pro jeho všestranné nadání, pracovitost i neuvěřitelný životní osud, by však jistě zasloužila hlubšího zkoumání.

Autor: Šárka Kuchtová
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2016




Předchozí článek:
Následující článek: VYCHÁZKA NEJEN ZA JARNÍ KVĚTENOU


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel ve SVRATOUCHU z roku 1783. Jeden z prvních evangelických kostelů u nás.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Zřícenina hradu LANŠPERK založeného ve 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Zámek NOVÉ HRADY u Litomyšle.

SVITAVSKO: Podzimní krajina na SVITAVSKU.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Občanská záložna v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml